1. Motor
V době hybridních systémů se Bugatti Chiron spoléhá na klasický spalovací motor. Stejně jako u Veyronu je i tady šestnáctiválec s uspořádáním W16 (jsou to vlastně čtyři řady čtyřválců), zdvihovým objemem 8,0 l a čtyřmi turbodmychadly. Není to ale jenom „načipovaná“ jednotka z Veyronu, motor je prakticky úplně nový.
Například k přeplňování byl nově použit sekvenční systém se dvěma menšími turbodmychadly, která dodávají plnicí přetlak už z nízkých otáček (plně se nadechnou v 1900 min-1). Protože by ale nestačila motor plnit při vyšších otáčkách, ve 3800 ot./min. přepnou klapky na dvě další turba, která mají o 69 % větší kompresor oproti Veyronu. Díky tomu poskytuje motor Chironu točivý moment 1600 Nm v nízkých otáčkách, použitelný a vyrovnaný průběh výkonu a vrcholný výkon až 1103 kW (1500 koní).
2. Chlazení
Udržování teploty motoru pod kontrolou byla obrovská výzva už u modelu Veyron, u Chironu to platí samozřejmě také. Při plném nasazení uvolňuje motor obrovské množství tepelné energie a k ochlazování a sání spotřebuje s plynem na podlaze dohromady asi 60 000 litrů vzduchu každou minutu. Jen pro představu – to je stejné množství vzduchu, které spotřebuje dospělý muž dýcháním za pět dnů.
3. Aerodynamika
Klíčem k teoretické maximální rychlosti „přes 450 km/h“ je samozřejmě promyšlená aerodynamika. Bugatti Chiron má zakrytovaný podvozek s kanály usměrňujícími proud vzduchu k zadnímu difuzoru, čímž je zajištěno optimální proudění bez turbulencí. Dokonce to i generuje přítlak (ten ale nesmí být zbytečně velký, aby auto nebrzdil). Největším problémem je odpor chladičů a pak také velká rotující kola, která narušují proudění vzduchu. Bugatti navrhlo tvar blatníků, podběhů a dokonce i ráfků kol tak, aby se turbulence minimalizovaly. Svůj podíl na ovladatelnosti má také obří aktivní zadní křídlo, které se v závislosti na rychlosti a zvoleném jízdním režimu nastavuje pod různým úhlem.
Stejně jako Veyrou má i Chiron speciální klíček, který se používá při rychlé jízdě v přímce. Vůz sníží výšku podvozku a upraví sklon křídla. Křídlo také funguje jako aerodynamická brzda z vysokých rychlostí. A ještě jedna zajímavost: Volkswagen má k dispozici aerodynamický tunel jen pro rychlosti větru do 300 km/h. Ladění křídla a aerodynamiky pro vyšší rychlosti tak probíhalo postaru, při ostrých jízdních testech na testovacím oválu koncernu VW.
4. Uhlíková vlákna
Pro výrobu tak extrémního auta, jakým je Bugatti Chiron, potřebujete exotické materiály. A s uhlíkovými vlákny má automobilka bohaté zkušenosti, takže zvolila právě je. Jsou pevná a lehká. Karoserie a monokok Chironu z uhlíkových vláken má třikrát vyšší torzní tuhost než běžné auto s ocelovou konstrukcí. Torzní tuhost Chironu je srovnatelná se speciálem LMP1 pro Le Mans. A kdybyste všechna jednotlivá uhlíková vlákna spotřebovaná k výrobě Chironu seřadili za sebe, dosáhla by ze Země na Měsíc. Devětkrát.
5. Rychlost
Není pochyb o tom, že Bugatti Chiron bude zase nejrychlejší. Na oficiální potvrzení si musíme počkat do roku 2018, kdy Bugatti plánuje provést oficiální měřený pokus pro zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Už nyní má Chiron oficiálně zapsanou nejvyšší rychlost 420 km/h, ale té dosahuje ve „standardním“ nastavení. Speciální klíček vám umožní pokračovat dál, ale ještě se vlastně neví, kde leží hranice. Bugatti uvádí, že je to „přes 450 km/h“, ale prozatím nejsou k dispozici silniční pneumatiky schopné si s takovou rychlostí poradit.
6. Kola a brzdy
Michelin už pracuje na speciálních pláštích 285/30 R20 pro přední a 355/25 R21 pro zadní kola, které zvládnou obrovské rychlosti. Cena výměny jedné sady speciálních pneumatik včetně vyvážení ráfků se u Veyronu pohybovala kolem 400 000 korun. U Chironu to asi bude podobné.
Zpomalení zajišťují karbon-keramické brzdy. Vpředu má Chiron osmipístkové třmeny, vzadu šestipístkové. Právě velké brzdy si vynutily tak velké rozměry ráfků z kovaného hliníku. Nepsané pravidlo ale říká, že brzdy musí být alespoň čtyřikrát silnější než motor. A to je v případě Chironu hodně velká konstruktérská výzva.
7. Testování do extrémů
Už při vývoji Veyronu musel koncern VW kompletně změnit metodiku testování, ale ukázalo se, že na výkony Chironu aktuální metody a technika nestačí. Například speciální stolice simulující jízdu po silnici neuměla přenést všechen výkon a musela být předělána. Každé nově vyrobé auto najede na měřící stolici 60 km.
To ale není všechno. Následuje dalších 350 km na skutečných silnicích v provozu, což musí být to nejvíce stresující zaměstnání — řídíte hotové auto, za které už někdo zaplatil a čekal na něj třeba i tři roky. Na konci této cesty se pak na letišti Colmar s dostatečně dlouhou ranvejí provádí testy akcelerace a brzd. Potom už jen Chiron jede po dálnici zpět nejvyšší rychlostí 130 km/h, aby si všechno „sedlo“ a vychladilo se. Až pak se auto připravuje k předání zákazníkovi.
V současné době Bugatti provozuje 30 Chironů v provozu, které slouží především jako testovací a ověřovací auta. Ukazuje je ale také potenciálním zákazníkům. Celkem už tato auta najela půl milionu kilometrů a spotřebovala tisíc sad pneumatik.
U Bugatti Veyron nejeden kroutil hlavou a říkal si, jak je tohle všechno možné. A v případě Bugatti Chiron se hranice chápání uskutečnitelného zase posunula. Otázkou tak zůstává, co bude příště? Výkon 2000 koní a maximální rychlost 500 km/h?