Na nedávné prezentaci elektromobilu Kia e-Niro došlo k zajímavé situaci. Jeden z kolegů novinářů se přítomných expertů zeptal, jak je možné, že elektromobil má ve městě menší spotřebu a delší dojezd než na dálnici. A i po vysvětlení odmítal pochopit, že popojíždění malou rychlostí vyžaduje méně energie než rozhýbání 1,7 tuny hmotnosti na vysokou rychlost a udržení tempa navzdory aerodynamickému odporu. Pokud takovou věc neví člověk, který se auty zabývá, co se asi může tradovat mezi běžnými motoristy? Je fakt, že klasický řidič konvenčního vozu i dnes vidí elektromobil jako roztomilou kuriozitu, která nikdy nenahradí jeho věrnou Cordobu 1.9 SDI, vlastně ani nemá důvod se o problematiku zajímat. I proto kolují ohledně elektrovozů různé mýty, fámy nebo rovnou nesmysly. Podívejme se na ně.
1. Nevydrží vysoký nájezd kilometrů
Stejně jako každá jiná baterie ztrácí i ta v elektromobilu v průběhu času svou kapacitu. Vzhledem k tomu, že řada elektromobilů už jezdí mnoho let, je možné konstatovat, že po zhruba 160 000 kilometrech mají akumulátory v elektromobilech stále okolo 75 a více procent své kapacity. Někteří výrobci navíc nabízejí záruku výměny, pokud účinnost baterie klesne ve stanoveném časovém úseku pod určitou úroveň. U současné vlny elektromobilů s dalekým dojezdem jde o výrazně menší problém než u vozítek, která reálně ujela okolo sta kilometrů.
2. Elektromobil nesmí do automyčky
Možná vás to překvapí, ale dle nedávného průzkumu si 42 procent lidí myslí, že automyčka elektromobil poškodí. Samozřejmě tomu tak není. Každé auto jeho výrobci podrobují důkladnému testu, který simuluje ty nejhorší klimatické podmínky, aby zaručili, že vůz bude fungovat i v přívalových deštích a dalších nepříznivých rozmarech počasí. Nová auta, která opouštějí továrny, jsou proto dokonale vodotěsná a chráněná, což platí i pro posádku a hnací ústrojí. S elektromobilem se tedy myčky ani deště bát nemusíte.
3. V dešti nenabiji
Voda a elektřina nejsou velcí kamarádi. To vám ale nemusí bránit v nabíjení vašeho elektromobilu, i pokud prší. Chce to jen trochu zdravého rozumu, tedy zabránit, aby déšť zasáhl přímo do konektoru nebo nabíjecí zdířky. Před nástrahami počasí jsou chráněny i nabíjecí stanice, proto se nemusíte bát nechat elektroauto nabíjet prakticky za kterékoliv situace.
4. Stačí zásuvka
Když máte hodně času, tak ano. Pokud hodláte dobíjet ze zásuvky s 230 volty, kupříkladu Teslu Model S nabijete z nulové na plnou kapacitu za zhruba 50 hodin. Rozhraní typu 2 (Mennekes) se 17,3 kW stejné auto doplní na sto procent dojezdu za sedm hodin. Přes 50kW konektor Chademo stejný úkon zabere přes dvě hodiny, u speciální stanice Tesla Supercharger se 120 kW pak jednu hodinu. U klasické zásuvky si také musíte hlídat sílu jističů, starší elektromobily vyhazovaly i zcela běžné 10A, ale modernější auta jsou schopna snížit intenzitu dobíjení tak, aby k podobné věci nedošlo, samozřejmě za cenu zpomalení nabíjení.
5. Blesk znamená konec
Situace, kdy do auta uhodí blesk, není příliš obvyklá. Ale stát se to může. Samotná posádka je v takovém případě chráněna stejně jako v konvenčním vozidle, karoserie bude fungovat jako Faradayova klec a odvede výboj do země. Elektronika e-vozu je pak jištěna pojistkami, které zabrání poškození. Problémy byly zaznamenány jen v případě, kdy blesk uhodil do právě nabíjeného auta.
6. Mají krátký dojezd
To už dávno neplatí. Elektromobily, které jsou v současné době na trhu, mají solidní kapacitu baterií a jejich udávaný dojezd se od reality liší jen málo. A nemusí jít o záležitosti za hodně peněz, jakými jsou například Jaguar I-Pace, Audi E-Tron nebo Mercedes EQC. Vezměte si třeba Renault Zoe, Volkswagen e-Golf, Hyundaie Ioniq Electric či e-Kona nebo v úvodu zmíněnou Kiu e-Niro, která v pohodě zvládne ujet přes 400 km.
7. Potřebují speciální pneumatiky
Některé elektromobily skutečně využívají pneumatiky s nízkým valivým odporem. Jenže ty už dnes najdete i na řadě jiných aut, nejen elektrických, ale třeba i u užitkových vozů. Ohledně jejich ceny si řidiči nemusí dělat starosti, stojí stejně jako pneumatiky konvenční. Výjimku představuje například BMW i3, které využívá obutí značky Bridgestone o atypickém rozměru 155/70 R19, tedy velké a úzké. I to je však prodáváno za zcela normální peníze, za jednu pneumatiku dáte lehce přes tři tisíce korun. U nejtypičtějších rozměrů pneumatik vám pak v případě elektromobilu nikdo nebrání používat značku a typ dle svého vlastního uvážení.