Čeští řidiči jsou velkými finančními podporovateli státu. Dokládá to fakt, že většina peněz, které ročně odvedou, končí jinde než na silnicích. A to i přesto, že největší příjemce peněz z dopravy – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mělo loni rekordní rozpočet. Přitom se ale otevřelo jen 33 kilometrů dálnic.
Řidiči odvádějí peníze státu hned několika způsoby. Nejvýraznějším je nákup pohonných hmot. Z každého prodaného litru nafty si stát na spotřební dani vezme 10 korun a 95 haléřů, z každého litru benzinu to pak je 12,84 koruny. Paliva patří tak k daněmi nejvíce zatíženým komoditám na trhu, před nimi jsou už jen zdraví nebezpečné cigarety a alkohol.
Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se loni prodalo 2,155 miliardy litrů benzinu a 5,982 miliardy litrů nafty. Dohromady tak stát za paliva inkasoval 93,17 miliardy korun. Nutné je mít na paměti, že výkyv cen paliv na tento výsledek nemá vliv. Stát vybere stále stejnou částku, ať už benzin stojí 30 nebo 28 korun. A nižší cena může chuť tankovat ještě podpořit, takže pomáhá k vyššímu výběru.
To ale není vše. Dalších 5,3 miliardy korun v roce 2019 utratili řidiči osobních aut a lehkých dodávek za dálniční známky. Těžká a kamionová doprava pak přispěla do státní kasy zhruba dvojnásobkem, tedy 10,9 miliardami. Stát tak za loňský rok díky automobilové a nákladní dopravě vybral téměř 109,4 miliardy korun. A to pro zjednodušení vůbec neřešíme DPH.
Rekordní rozpočet nestačí
Z této gigantické sumy se do dopravní sítě nevrací ani polovina. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na začátku letošního roku zveřejnilo tiskovou zprávu, ve které se chlubilo nejvyšším rozpočtem od roku 2010. Do staveb investovalo 23,7 miliardy korun, do údržby a na další běžné výdaje pak šlo 21,5 miliardy. Celkem: 45,2 miliardy korun.
Přitom výsledky ŘSD nebyly v Česku právě viditelné. Kromě už roky trvající opravy D1, se podařilo postavit jen 33 kilometrů dálnic. Jeden kilometr by přitom mohl vyjít jen zhruba na 150 milionů korun v případě jednoduchého terénu, pokud by byla stavba komplikovanější (například tunel, most), může se cena přiblížit k 800 milionům.
Pro rok 2020 si ŘSD tedy stanovilo vyšší cíl. V plánu je začít práce na 85 kilometrech nových dálnic (ale otevře se zřejmě jen 23 km) a 49 kilometrech silnic. Chtělo by hospodařit s 56 miliardami korun, čímž by se mu už podařilo překročit polovinu toho, co řidiči za loňský rok státu naposílali.
Kam jde zbytek?
ŘSD samozřejmě není jediným subjektem, který se zabývá správou silnic. Úseky nižších tříd nebo ulice patří pod správu krajů a měst. Jejich investice jsou ale ve srovnání s ŘSD malé. Podle Státního fondu dopravní infrastruktury se náklady na údržbu silnic v krajích loni pohybovaly na úrovni 800 milionů korun, ve městech pak 900 milionů.
Otázkou tedy je, co se děje se zbylými 62,5 miliardami korun. Proč stát větší část z nich neinvestuje zpátky tam, odkud přišly, tedy hlavně do silniční infrastruktury? Položili jsme tento dotaz přímo ministerstvu dopravy. O jeho odpověď pak článek aktualizujeme.