Odpověď na názor

Je zajímavé sledovat dnešní postkomunistické dnešní ideologií či vymýváním mozku ve školách poznamenané žvásty. Tatrou 613 jsem coby řadový projektant a později technolog Tatrovky poměrně běžně jezdil na služební cesty. Tatrovka měla svoje firemní garáže, kde bylo několik tater 613, které byly i s řidičem k dispozici zaměstnancům. Kdo ze zaměstnanců potřeboval a jeho šéf mu to schválil, mohl poslat žádanku a pokud bylo na příslušný den volné auto a řidič, taky ji dostal. Osobní škodovky , stovky, stopětky a stodvacítky se používaly málo a spíš jako referentské vozy přímo v útvarech, kdy je řídil neporfesionální řidič zaměstnanec Tatry a byly využívány pro kratší častější cesty v jedno, ve dvou lidech. Tatry 613 měly proti škodovkám výhodu v tom, že se dalo jet až ve čtyřech lidech a přitom ještě s dost velkým pohodlím. A současně o hodně rychleji. Pamatuji si třeba služební cestu do Popradu do tehdejší místní vagónky nebo do Škodovky v Mladé Boleslavi nebo po sametu služební cestu kdesi na Vysočinu, snad Jihlavu zrovna v době, kdy byl převratem svržen Gorbačov. První zprávy o tom, že v tehdejším "Sojůzu" se něco děje, jsem slyšel někdy v 8 - 9 ráno z radia ve služební Tatrovce 613. Tatrovka jinak tehdy zastávala takovou personální politiku, že jako řidiče těch služebních tatrovek hodně zaměstnávala bývalé automobilové závodníky, kteří v mládí za Tatrovku závodili a k stáru jako služební řidiči dosluhovali do důchodu. (dneska by jich ve 40 zbavili a potom by se jakožto "staří" přes dnešní mladistvé personalisty a manažery k jiné práci už ani třeba nedostali). Pamatuji jednu cesti s takovým řidičem, kdy běžná rychlost , na tehdejších silnicích, ne dnešních dálnicích, byla 140 a ani ve vesnicích neklesala obvykle pod 120 km a přitom bylo jasně vidět, že ten řidič má v ovládání toho auta ještě velkou rezervu v bezpečnosti....Plus navíc k tomu jsme od něho slyšeli spousty historek jednak z doby jeho závodění a i z doby potom. Předpokládám, že v jiných velkých tehdejších firmách to bylo podobně, akorát tym bylo mezi služebními vozy větší procento škodovek a mechanici, kteří se starali o jejich osobní tatrovky, nebyli tak kvalitní, protože neměli přímý kontakt nebo rovnou zkušenosti z montáže těch Tatrovek.