Názor k článku Škoda „120“ je legenda. Spoustu lidí naučila řídit od pespes - Vyrostl jsem v nich. Vzpomínky: fotrovy nohy koukající...

Vyrostl jsem v nich. Vzpomínky: fotrovy nohy koukající zpod zdvihnutého auta skoro každý víkend na chalupě, zvuk dýchavičného motoru procházející silonovým čalouněním sedaček rovnou do mého ucha, když jsem chrněl vzadu, stříkání dutin Resistinem na dvorku - ten smrad si vybavím dodnes, škodilka na kolíbce, kterak se řítí k zemi a marný boj fotra s kamarádem o zvrat události, ten krásný pocit, když jsem se svezl v žigulu nebo ve volze, i ten warťas byl proti škůdce kočár, smrad spálené spojky při tahání přívěsu plného hnoje na rajčata či smrad páleného brzdového obložení při jízdě z kopce, nachozené kilometry s flaškou v ruce při hledání nějakého zdroje vody k dolití chladiče, neb se škodilka furt přehřívala, slogan "Profesionálové jezdí ve vozech Škoda"... dodnes mám spoustu živých vzpomínek - a nějaký ten vnitřní blok, že auto s touhle značkou mi prostě nesmí domu. A tak už zůstane.