Odpověď na názor

Správně, kromě toho motory 120 LS/130/136 měly oktanový nárok 95, jen benzín existoval olovnatý Super 96. Oktanový nárok 91 měla snad 135, ale to jen proto, že byla určena pro bezolovnatý benzín, který se v 90 okt. nevyráběl. Jinak rozdíl mezi 120 a 120 LS byl jen v kompresním stupni a snad dvou tryskách v karburátoru. První LS měly jinou vačku (pootočená výfuková vačka při stejném úhlu otevření), ale to skončilo po roce výroby. Vlečenou nápravu a čtyřpístové přední brzdy měly všechny vozy s motorem 1,3 l včetně Rapid 130 a Garde/Rapid (motor 120 LX). Pak se doprodávaly Š 742, tak udělali typ 120 LX, který měl vlečenou nápravu, ale jen dvoupísty. Nějak se těch nadbytečných náprav z BAZ Bratislava museli zbavit, že... :-) Přístrojové desky byly celkově 4 provedení, ze staré řady Š 100/110 obedélníková, dávala se do Š 105 S. Pak s kulatými budíky v chromu, bez chromu od modelu 1981 a nakonec od 1987 moderní "vše pod sklem" s jinak rozmístěnými přístroji, podobná Favoritu. A hlavně od modelu 1981 přišla změna rozměru kol, místo 14" se přešlo na 13" a skončily chromované poklice kol. Od roku 8/1983 přešly všechny modely na plnoprůtokový filtr oleje a výměna se prodloužila z 5000 km na dvojnásobek. Modely LS nedostaly stálý převod 4,22, ten měly všechny verze od 7/1977. Motory 1,3 s pětikvaltem a 120 LE s dlouhou čtyřkou měly převod 3,90. Hřebenové řízení jako první dostalo Garde se čtyřkvaltem, pak ho postupně dostaly všechny mnodely. Jinak co se týkalo zvláštních jízdních vlastností, nic takového neexistovalo. Od 1000 MB do konce výroby byl podvozek navržen tak, že měl při plném zatížení a správném rozložení hmotnosti přesně neutrální chování (vyzkoušeno mnohokrát). Jasně, že při obsazením řidičem bylo auto přetáčivé, ale každý to věděl a u těchto aut stačila malá korekce volantem a bylo po smyku. Ovšem smyk se musel podchytit včas. Dnešní mladí umělci by s tímto autem daleko nedojeli, to s autorem souhlasím... :-)