Autosalon v Ženevě má velice dlouhou tradici. První se konal už v roce 1905 a letos se můžeme těšit již na 88. ročník. Právě Ženeva je pro automobilky důležitá kvůli představení nových modelů pro evropský trh, ale samozřejmě se pravidelně ukazují i koncepty a vize budoucnosti. Pojďme si připomenout deset zajímavostí ze Ženevy, které se představily před třiceti lety – v roce 1988. Dnes by taková auta již mohla být plnohodnotnými veterány.
BMW řady 5 E34
Prvně se sedan BMW řady 5 E34 ukázal novinářům v prosinci 1987, v Ženevě pak novinka zažila evropskou výstavní premiéru. Pro BMW to byl velice důležitý a především úspěšný model. Celkem automobilka v letech 1987 až 1996 vyrobila 1 333 412 vozů řady 5 E34. Samozřejmě nemohla chybět ani ikonická M5.
Doporučujeme: Sedm generací BMW řady 5 od roku 1972 po současnost
Řada 5 generace E34 přinesla řadu technických i technhologických novinek. Při vývoji se poprvé ve velké míře používaly počítačové simulace, i když logicky tehdejší výpočetní technika nedosahovala kvality a výkonnosti té dnešní. Řada 5 E34 byla první „pětka“ s osmiválcem, pohonem všech kol či moderním pětistupňovým automatem.
Ferrari F40
Automobilka Ferrari se soustředila na vývoj závodního speciálu založeného na Ferrari 288 GTO už od roku 1984. Ten měl soutěžit rovněž ve skupině B, ale než stihlo Ferrari vývoj dokončit, organizace FIA skupinu B zrušila a Italům zůstal prototyp v pozdním stádiu vývoje, který již spolykal ohromné množství prostředků.
Enzo Ferrari rozhodl, že se vůz dokončí jako samostatný exkluzivní model. Vznikla tak hračka pro bohaté, která založila úplně novou kategorii aut. Asi nemusíme připomínat, že Ferrari F40 poháněl dvěma turby přeplňovaný osmiválec 2,9 l o výkonu 479 koní. Vůz vážil jen 1100 kg.
Ferrari 512 Gemballa
Ženeva je i místem, kde představují své kreace různí úpravci, mezi nimi i domácí Rinspeed. Mezi takové patřil v minulosti Uwe Gemballa, který „neslavně“ skončil v říjnu 2010 v Jižní Africe. Údajně ho nechal zlikvidovat gang, se kterým spolupracoval i Radovan Krajčíř. Možná se mu ale jen chtěl někdo pomstít za kreace, které prováděl exkluzivním autům.
Takhle třeba dopadlo Ferrari Testarossa. Údajně vznikly tři takové upravené exempláře. O pohon se staral plochý dvanáctiválec o výkonu 400 koní. Zajímavostí na upraveném autě byly třeba kamery místo zpětných zrcátek.
Ford Ghia Saguaro
Ono to tak možná nevypadá, ale Ford Ghia Saguaro bylo vlastně jedno z prvních moderních SUV, respektive crossoverů. Ford zkoumal reakce na nový směr, který měl kombinovat vyvýšenou pozici řidiče s převážně silničním nastavením podvozku. Tohle „SUV“ do terénu prostě jezdit nemělo.
Koncept ovlivnil design budoucích Fordů a jeho vliv můžeme vidět třeba na modelu Mondeo, který se představil v roce 1993. Koncept zkoumal také nové možnosti uspořádání interiéru s rozvržením sedadel 2+3+2.
Honda CRX
Evropskou premiéru také zažila druhá generace Hondy CRX, dnes už legendárního kompaktního sporťáku. I nedávné hybridní kupé CR-Z se vlastně v této legendě inspirovalo, ale jejího věhlasu bohužel slaboučký hybrid nedosáhl. Staré auto bylo dokonce rychlejší, neboť jeho šestnáctistovka VTEC dávala až 150 koní. Základ měl 109 koní.
Motor VTEC v Hondě CRX měl vskutku zajímavé parametry. Spíše než tehdejší běžné motory v osobních autech svým projevem připomínal sportovní motocykl. Výkonu 110 kW (150 PS) dosahoval v 7600 min-1 a točivého momentu 144 Nm v 7100 min-1. Akcelerace na stovku za 8 sekund a nejvyšší rychlost 222 km/h dělala z CRX opravdu hodně ostré nářadí.
Irmscher GT
Zajímavý koncept kupé představil úpravce Irmscher, který se specializoval především na Opely. Na základech tehdejší Omegy vzniklo kupé 2+2 s unikátní aerodynamickou plastovou karoserií, ale malosériové výroby se nikdy nedočkalo. Vůz byl poměrně drahý na výrobu a dynamicky zaostával za tehdejšími soupeři.
Doporučujeme Vyhynulé evropské sedany se zadním pohonem, které už skoro nepotkáme
Pod kapotou byl nový šestiválec 3,6 l se vstřikováním a katalyzátory o výkonu 200 koní, který přes pětistupňový manuál poháněl zadní kola. Na 100 km/h kupé zrychlilo za 7,9 sekundy a rozjelo se na 245 km/h. Nechybělo ani ABS. Většinu komponent dodal luxusní Opel Senator 3000.
Jaguar XJS Cabrio
V Ženevě se také představil kabriolet Jaguar XJS, který nahradil nepříliš úspěšnou Targu. Ta totiž vznikla kvůli americkým bezpečnostním předpisům. Pod kapotou Jaguaru XJS mohl být buď šestiválec AJ6 I6 3,6 l (výkon 222 koní a nejvyšší rychlost 225 km/h, s katalyzátorem 199 koní), nebo dvanáctiválec HE V12 5,3 l.
Dvanáctiválec měl výkon 284 koní a kabriolet se s ním rozjel na 240 km/h. V letech 1988 až 1991 bylo vyrobeno celkem 12 372 kabrioletů, především pro trh v USA. V roce 1991 se kabriolet dočkal modernizace a vydržel ve výrobě až do roku 1996.
Toyota Carina II
Toyota uvedla na evropském trhu model Carina II, což byl vůz technicky založený na japonském modelu Corona T170. Toyota se brzy usadila na trhu jako jedno z nejspolehlivějších aut ve své třídě. Například v roce 1995 byla autoklubem ADAC vyhlášena jako nejspolehlivější šestileté auto s průměrem 12,9 závad na 1000 vozů.
Pod kapotou Cariny II byla jednašestka s výkonem 90, se vstřikováním 102 koní. Možností byl i dvoulitr o výkonu 121 koní. Prodával se také dvoulitrový diesel o výkonu 73 koní. Standardně se montoval pětistupňový manuál, připlatit šlo za čtyřstupňový automat u benzinových verzí.
Volkswagen Passat B3
Na autosalonu v Ženevě se v roce 1988 představila také třetí generace Volkswagenu Passat. Veledůležitý model se vyráběl do roku 1993, kdy ho nahradila modernizovaná verze B4. Passat dostal vlastní platformu B3, i když se zvažovalo použití platformy Audi jako u dřívějších Passatů. Motor se tak otočil napříč a tím se ušetřilo místo.
Doporučujeme: Motor VR6 od Volkswagenu byl unikát. Poháněl nejen Golfy a Passaty
V nabídce nechyběla ani čtyřkolka Syncro a prodával se i šestiválec VR6, kterému jsme se věnovali v samostatném článku. Zajímavostí bylo, že Passat bylo možné v Evropě objednat i se samonivelací podvozku vzadu či jako jedno z prvních aut vůbec s elektronickou automatickou klimatizací.
Zagato Lagonda Rapide
Karosárnu Zagato a automobilku Aston Martin si povětšinou spojujeme s pohlednými a originálními výtvory. Ovšem v roce 1988 tomu bylo na autosalonu v Ženevě jinak. Tahle designová hrůza byla naštěstí pouze maketa. A sklidila tak negativní reakce, že byla po skončení autosalonu zase zničena.
Studie měla zkoumat nové možnosti budoucích luxusních aut s ohledem na bezpečnost. I požadavky na lepší výhled z vozu stály za poměrně rozsáhlým prosklením, které působí poměrně komicky. Designérská studia automobilky Aston Martin a karosárny Zagato pak tento koncept dále nerozvíjela.