Téma stočených tachometrů je nekonečné a nic na tom nezměnily úpravy zákona a hrozba vysokých trestů. Jak upozorňují odborníci ze sdružení SOVA (Sdružení na ochranu vlastníků automobilů) ve své výroční tiskové zprávě, situace kolem manipulace s počtem najetých kilometrů se nijak zásadně nemění. U třetiny prodaných ojetin jsou zjištěny zásahy do počtu najetých kilometrů. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2026.
„Cílem stáčení tachometrů dnes nebývá šokovat nízkým nájezdem. Manipulace často směřuje k udržení vozu pod psychologickou hranicí kolem 180 tisíc kilometrů, nad kterou auta výrazně ztrácejí na hodnotě a hůře se prodávají. Právě proto se setkáváme s postupnými úpravami nájezdu, které působí nenápadně a pro běžného kupujícího velmi obtížně rozpoznatelně,“ uvádí Zbyněk Veselý, předseda Sdružení SOVA.
V součtu to jsou desítky miliard kilometrů
Podle dostupných statistik se v České republice každoročně prodá přibližně 650 000 ojetých osobních automobilů. Dlouhodobé analýzy trhu a prověřování historie vozidel ukazují, že přibližně 30 až 35 % prodávaných ojetin vykazuje známky manipulace s počtem najetých kilometrů.
Zároveň platí, že u vozidel, u nichž je manipulace odhalena, se průměrné stočení pohybuje řádově kolem 100 000 kilometrů na jeden vůz. Pokud se tyto hodnoty vztáhnou na celkový objem trhu, vychází kvalifikovaný odhad, že jen za jeden rok mohly z tachometrů ojetých aut v Česku zmizet v souhrnu zhruba dvě desítky miliard kilometrů.
Hlavně nenápadně
Dnešním trendem nejsou nějaké radikální úpravy, ale postupné menší stáčení. Někdy se nepoctivci údajně vymlouvají tím, že před prodejem musí s autem něco najet, případně to svádí na poruchu počítadla kilometrů.
Zajímavým trikem je pak stočení kilometrů mezi technickými kontrolami. Pokud po jedné kontrole auto najede více kilometrů, před další kontrolou dojde k úpravě a ve finále všechno sedí, protože stav najetých kilometrů odpovídá tomu, co bylo zjištěno na technických kontrolách. Varováním by proto měly být nelogické rozdíly v počtu najetých kilometrů. Třeba když jednou mezi kontrolami najede auto padesát tisíc a mezi dalšími jen deset.
„Setkáváme se s případy, kdy tachometr přesně odpovídá poslednímu záznamu z STK, ale mezi jednotlivými kontrolami mohl vůz reálně najet desítky tisíc kilometrů. Pro kupujícího pak auto působí důvěryhodně, přestože jeho skutečné opotřebení je výrazně vyšší,“ upozorňuje Veselý.
Nejčastěji se tachometry stáčí klasicky u zahraničních ojetin dovážených do Česka. Druhým typickým případem je oprava po nehodě.
Nejčastěji stočené jsou více než desetileté ojetiny
Riziko zvyšuje i stáří vozového parku. Nejčastěji se stočené kilometry objevují u automobilů starých 10 až 15 let, tedy z období, kdy ještě neexistovala jednotná elektronická evidence nájezdů. Průměrné stáří ojetých aut nabízených na českém trhu se dnes pohybuje okolo 10 let, což vytváří ideální podmínky pro manipulace.
Manipulace s tachometrem je v České republice od roku 2018 trestným činem a hrozí za ni pokuta až 500 000 Kč. Přesto se tento typ podvodu objevuje opakovaně.
„Legislativní zákaz sám o sobě problém nevyřešil. Dokud kupující důsledně neprověřují historii vozidla a jeho technický stav, zůstávají v zásadní nevýhodě,“ uzavírá Veselý.
Jak riziko snížit
Sdružení SOVA dlouhodobě doporučuje kupujícím tři základní kroky:
- Prověřit historii vozidla podle VIN v nezávislých databázích a sledovat vývoj nájezdu kilometrů v čase.
- Porovnat stav tachometru s reálným opotřebením vozu – interiér, volant, pedály či data z řídících jednotek často prozradí víc než údaj na displeji.
- Nakupovat u prodejců, kteří jsou skutečnými vlastníky vozidel a garantují možnost odstoupení od smlouvy v případě prokázané manipulace.
Zdroj: SOVA
