Řidiči v Česku dotují stát. To jsme před nedávnem psali s tím, že jen na pohonných hmotách, dálničních známkách a mýtném od nich Česká republika loni vybrala 109,4 miliard korun. Podle dostupných informací šla do údržby a výstavby silnic méně než polovina této částky. Nyní jsme získali doplňující údaje od ministerstva dopravy, financí, Středočeského kraje i vybraných měst a obcí. Výsledek investic je lepší než se zdálo, ale je zjevné, že se pořád značná část prostředků řidičům zpět nevrací.
Ministerstvo dopravy se vůči našemu minulému článku ohradilo s tím, že pracuje s hrubými výnosy a nezohledňuje náklady na výběr příslušných prostředků. Jde například o mýto, na jehož výběr padnou nemalé peníze. Ze 109,4 miliard dodalo mýto do rozpočtu 10,9 miliardy. Jeho výběr přitom ročně vyjde na zhruba 1,5 miliardy korun. Výslednou hodnotu celkové sumy tedy snižme na 107,9 miliardy korun.
Nemalé peníze padnou také na tisk a prodej dálničních známek (tomu má od příštího roku pomoci elektronická dálniční známka, které se ale před nedávnem týkala kauza příliš nákladného internetového systému) a nebo na výběr daně. Ty jsou ale řádově nižší než u mýtného.
Navíc jsme do původního výsledku nezapočítali DPH z pohonných hmot, která se mění podle ceny a firmy si ji odečítají.
Silnice nejsou jen ŘSD
Ministerstvo dopravy také upozornilo, že není možné počítat jen s rozpočtem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které loni utratilo 45,2 miliardy korun za údržbu a stavbu silnic. „Auta spotřebovávající v úhrnu pohonné hmoty jezdí na komunikacích bez ohledu na vlastníka. Nelze tady operovat pouze s prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) ale veškeré celkové výdaje do celé dopravní sítě pozemních komunikací, které jsou z nemalé míry financovány prostřednictvím rozpočtového určení daní,“ upozornil František Jemelka, tiskový mluvčí ministerstva dopravy.
Přesto jsme poslali dotaz ministerstvu financí s tím, aby nás informovalo, kolik peněz přesně SFDI loni spotřebovalo. „Výdaje na výstavbu, opravy a údržbu silnic a dálnic činily v roce 2019 celkem 45,448 miliardy korun. Oproti roku 2018 jde o nárůst o 15,448 miliardy. Z toho výdaje na dálnice dosáhly výše 23,661 miliard, na silnice I. třídy 18,563 miliard a na silnice II. a III. třídy 3,223 miliard korun,“ sdělila Autobibli mluvčí ministerstva financí Anna Fuksová.
Ministerstvo ale poskytlo navíc i údaje o krajích. Podle Fuksové šlo z jejich rozpočtů o 24,14 miliardy korun do silnic, stát ale poskytl další dotace. „Konkrétně došlo k poskytnutí dotace ve výši dvou miliard korun ze státního rozpočtu, respektive SFDI. Dále k posílení prostředků o dvě miliardy korun v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP),“ vysvětlila mluvčí.
Financování silnic na úrovni krajů je o něco složitější, protože se do něj kromě krajských prostředků přidávají právě i dotace. A nejen zmiňované částky z národních zdrojů, kraje dostávají také peníze z prostředků Evropské unie. „V roce 2019 dosáhly investiční výdaje do výstavby silnic II. A III. třídy částky 2,702 miliardy korun. Celkové výdaje na opravy a údržbu činily v roce 2019 celkem 2,109 miliardy korun,“ řekl mluvčí Středočeského kraje Jan Denemark Nováček. Právě střední Čechy jsou nejlidnatější a s přehledem také největší kraj v zemi, logicky mají tedy nejvyšší náklady na dopravní infrastrukturu.
Kolik investují města a obce?
Průběžný výsledek je tedy zřejmý. SFDI využilo loni 45,45 miliardy, kraje 24,14 miliardy, plus přišla dotace dvě miliardy z programu IROP, který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Celkem: 71,59 miliardy korun. To je 66 procent z částky odvedené řidiči, pokud nezapočítáváme DPH. Ale ještě zbývají města a obce, ve kterých se také lidé autem pohybují, ač se jim to některá snaží postupně znepříjemňovat. Jak ta jsou na tom?
Oslovili jsme proto Český statistický úřad (ČSÚ), jehož mluvčí Radek Valenta nám odpověděl, že ČSÚ tyto údaje nesleduje. Zjistit přesně, kolik utrácí za výstavbu a údržbu komunikací by tedy znamenalo, že bychom museli oslovit všech 6245 existujících obcí a doufat, že nám také všechny odpoví. Místo toho jsme jich náhodně několik vybrali, většina brzy odpověděla a výsledek najdete v tabulce.
Kolik utratila vybraná města a obce ze svého rozpočtu na výstavbu a údržbu komunikací v roce 2019
| Město | Počet obyvatel | Utracená částka (2019) |
|---|---|---|
| Praha | 1 324 277 | 4,35 miliardy Kč |
| Ostrava | 287 968 | 143,7 milionu Kč |
| České Budějovice | 94 463 | 39,2 milionu Kč |
| Prostějov | 43 651 | 115 milionů Kč |
| Náchod | 19 897 | 34,7 milionu Kč |
| Roudnice nad Labem | 12 847 | 12,5 milionu Kč |
| Litomyšl | 10 378 | 19,09 milionu Kč |
| Králíky | 4 205 | 5,135 milionu Kč |
| Pičín | 642 | 53 294 Kč |
Jak je z tabulky patrné, Praha má proti zbytku republiky gigantický rozpočet. Spolu s počtem obyvatel pak investice do silnic a ulic klesají. Celá problematika výstavby a údržby je ale na úrovni obcí velmi složitá. Například Praha sice vynaložila 2,35 miliardy na výstavbu a dvě miliardy na údržbu, ale zároveň dostala 302,2 milionu z prostředků SFDI. Paradoxní je, že nemalé peníze šly také do opatření, která naopak mají řidičům jízdu ztížit. Ať už jde o takzvané "zklidňování" ulic, instalaci nových vyhrazených pruhů pro MHD, cyklopruhů na nebezpečných místech nebo snižování rychlosti. Praha, ale i další velká města tak peníze řidičům nevrací jen v pozitivním slova smyslu.
Menší obce pak spoléhají na dotace. „Počítalo se s částkou 546 870 korun jako spoluúčast na dotacích na opravy komunikací. Nakonec se ale provedly opravy jen největších děr. Dotaci jsme nedostali. Plánovali jsme opravy dvou komunikací - nebo spíš úseků místních komunikací: u jedné byly předpokládané náklady 1 173 000 korun, ale bez dotace to nešlo," shrnuje loni neúspěšný boj o peníze Lenka Kupková, starostka středočeského Pičína, který má jen 642 obyvatel. Nakonec se utratilo jen něco málo přes 53 tisíc korun.
Je ale potřeba operovat s tím, že ve většině případů jdou opravy z rozpočtů měst a obcí, ty ale nejsou navázané na to, kolik stát vybere od řidičů na palivu a mýtném. I proto bychom je neměli do celkového výsledku započítávat. Pokud bychom ale tak učili, operovali bychom podle našeho odhadu nejvýše s 10 až 15 miliardami korun.
Máme tedy znovu vybraných 107,9 miliardy vybraných a 71,6 miliardy investovaných. Kam tedy až 36,3 mld. od řidičů jde? Odpověď je jednoduchá – do státního rozpočtu. A podle plánovaného schodku půl bilionu korun na rok 2020 je evidentní, že stát se bez aut a kamionů na svých silnicích neobejde. Přitom samozřejmě necháváme zcela stranou celkový přínos silniční dopravy pro ekonomiku, který převyšuje výši přímých odvodů do státní kasy mnohonásobně.