Pamětníci znají Tatru 613 zejména jako limuzínu komunistických pohlavárů. Kopřivnická automobilka však hledala pro svůj automobil s nevšední koncepcí také další uplatnění. V průběhu 80. let tak vznikly mnohé zajímavé projekty a prototypy.
Přeměna šestsettřináctky na přehlídkový automobil byla velkou výzvou pro konstruktéry osobních vozidel v Tatře. Je pravda, že první pokusy vyřešit tuto úlohu směřovaly do externích organizací. Připomeňme si v několika větách, jak se práce na této úloze s postupem času vyvíjely. První představy o řešiteli této úlohy směřovaly do Ústavu pro výzkum motorových vozidel a do Svazu pro spolupráci s armádou, který byl nadřízený výrobci závodních a sportovních vozidel firmě „Metalex“.
S odstupem mnoha let je velmi těžké hodnotit, proč tento záměr nevyšel. Spolupráce s touto organizací byla velmi brzy ukončena. Další představa o spolupráci směřovala k specialistům automobilky ZIL v Moskvě. Tato automobilka byla výrobcem nákladních automobilů, ale i výrobcem reprezentačních limuzín, od kterých byly odvozeny kabriolety pro účely přehlídek. Technici a konstruktéři z vývojového oddělení firmy ZIL při jednání se zástupci Tatry byli nevšedně ochotni. K prohlídce a odzkoušení zajistili z garáží Kremlu jedno z přehlídkových vozidel ZIL. Jejich představa o kabrioletu vozidla s motorem vzadu byla pro ně nemyslitelná.
Psal se rok 1979 a do řešení této úlohy se pustili konstruktéři Tatry. Zrodily se první představy o řešení úlohy. Byl zpracován projekt, který vedle představy jak bude Kabriolet z šestsettřináctky vypadat, dával také zadavateli úlohy odpověď, jak budou plněny jednotlivé požadavky zadání.
Projekt definoval úlohy nejen pro pracovníky konstrukce osobních vozidel, ale i pro spolupracující útvary. Jedním z klíčových úkolů bylo konstrukční zpracování dokumentace pro zkušební přípravek, který umožní měření ohybové a torzní tuhosti karosérie Tatry T 613.
Konstrukční dokumentaci pro výrobu zkušebního přípravku na měření ohybové a krutové tuhosti karosérie zpracoval konstruktér ing. Rostislav Klaus. Tento speciální zkušební přípravek byl konstrukčním provedením podobný zkušebnímu stavu požívaný pro tyto účely na Vysoké škole technické v italském Turíně.
Podle konstrukční dokumentace zajistili výrobu přípravku pracovníci prototypových dílen. Zkušební technici zahájili soubor měření sériové karosérie bez dveří a kapot a následně odřízli i střechu. Na zkušebním přípravku byla zkoušena i karosérie Speciálu při zachování stejných postupů. Na přípravek byla namontována první ještě neupravená karosérie určena pro provedení Kabriolet. Konstruktéři řešili výztuhy karosérie. Postupnými úpravami bylo dosaženo vyhovujících výsledků ohybové a torzní tuhosti. O úspěšné vyřešení úlohy vyztužení karosérie pro přehlídkový automobil se zasloužili konstruktéři Jaroslav Bobek a Jiří Filip. Následně byl dán souhlas k zahájení navazujících vývojových etap této úlohy.
Poháněcí jednotku určil projekt. Byl to sériový osmiválcový vzduchem chlazený motor a třístupňová automatická převodovka Borg-Warner typ 65. Konstruktéři museli vyřešit provedení odnímatelné střechy textilní a také odnímatelné pevné střechy laminátové. Přeskočme další vývojové problémy a připomeňme, že první prototyp Kabrioletu převzali do zkoušek pracovníci oddělení výzkumu a zkoušek vozidel na počátku února 1981. Na počátku léta v roce 1981 si odzkoušeli první prototyp odborní pracovníci budoucího uživatele. Po provedených dílčích úpravách podle doporučení zmíněných odborných pracovníků byla zahájena dlouhodobá životnostní zkouška v běžném provozu, ale také na tatrováckém zkušebním polygonu s využitím specielních vozovek.
V závěrečném protokolu o provedené dlouhodobé zkoušce bylo konstatováno, že nedošlo k poškození nebo k deformacím karosérie. Po zhodnocení poznatků funkčních zkoušek a životnostních zkoušek byl dán souhlas k výrobě čtyř vozidel pro zadavatele této úlohy a budoucího uživatele. Odměnou všem, kteří se na vývoji a výrobě Tatry T 613 Kabriolet podíleli, byla úspěšná premiéra na vojenské přehlídce 9. května 1985 na Letenské pláni v Praze. A jaký osud potkal první prototyp kabrioletu? Po splnění všech etap programu zkoušek zaparkoval v kopřivnickém technickém muzeu.
Provozy závodu Tatra – Příbor byly projektovány na roční produkci 1500 vyrobených vozidel. Jestli v rocích 1976 až 1979 bylo vyrobeno 3999 šestsettřináctek pak rok 1980, ale i následující roky, zaznamenaly hluboký propad výroby. To byl pro technické útvary signál pro hledání možností využití těchto vozidel v jiných oblastech. Nebylo to však vůbec jednoduché. V roce 1978 vyšlo vládní usnesení, které stanovilo úzký okruh uživatelů vozidel Tatra T 613. Toto usnesení znemožňovalo jakékoliv jiné využití těchto osobních vozidel. Hledali se nějaké možnosti, jak toto usnesení obejít. Po dohodě s pracovníky Ministerstva vnitra se jevilo jako jediné možné řešení jiné typové označení. Bylo rozhodnuto zavést typové označení Tatra T 623. Ve stejném období již byla navázána spolupráce s automobilovým závodníkem a představitelem záchranného systému NAREX s Cyrilem Svobodou. Následně na základě rozhodnutí vedení technického úseku Tatry byly pro účely záchranného systému NAREX připraveny tři vozidla Tatra T 613, které uvedená organizace přestavila vnitřním vybavením na Tatry T 623. V roce 1983 záchranný systém NAREX již měl šest vozidel Tatra T 623, které byly vybavené protipožární a vyprošťovací technikou.
První dvě vozidla Tatra T 623, kterými byla zahájena spolupráce se záchranným systémem NAREX. Pro úplnost informace o prvních vozidlech Tatra T 623 je nutno připomenou, že organizace NAREX připravila celkem tři vozidla. Jedno z těchto vozidel bylo používáno na zkušebním polygonu Tatry Kopřivnice.
Hledání možností využití šestsettřináctky, správně Tatry T 623, pokračovalo i v následujících letech. Na platformě šestsettřináctky vznikaly i sanitní vozidla. Úplně první vznikl v roce 1984 prototyp sanitního vozidla podle návrhu velmi známého designéra Václava Krále a konstruktéra Ing. Vladimíra Frimla. Toto sanitní vozidlo mělo typové označení T 624. Bylo zařazeno do formace vozidel záchranného systému NAREX.
Opustíme myšlenku sanitních vozidel a připomeňme si záměr využití šestsettřináctky v podstatně atraktivnější oblasti. Byly provedeny pokusy o zapojení záchranného systému NAREX v rámci závodů Formule 1. V roce 1986 byla formace vozidel záchranného systému NAREX zařazena do ostrého závodního režimu v Maďarsku na Hungaroringu. Představa o uplatnění záchranného systému NAREX v seriálu závodů Formule 1 vedla k vývoji velmi výkonného a rychlého vyhotovení T 623. Bylo rozhodnuto připravit vozidlo požadovaných parametrů již na platformě Tatry T 613-3. Na tomto vozidle byly provedeny výrazné úpravy podvozku s cílem zlepšení jízdních vlastností při vysokých rychlostech. Byl připravován i motor se zvětšeným objemem válců, podstatně vyšším výkonem. Vyvrcholením těchto aktivit byly jízdní zkoušky na Brněnském Masarykovým okruhu.
Byly připravované i razantnější úpravy takového vozidla a zároveň byla připravovaná dokumentace včetně homologačního listu „FIA“ se záměrem širšího využití takového vozidla při zajišťování bezpečnosti na automobilových závodech.
Vraťme se ještě jednou k sanitním vozidlům. Psal se rok 1989, když v technickém úseku Tatry Kopřivnice byl zpracován projekt sanitního vozidla pochopitelně na platformě Tatry T 613 3 určený pro masovější výrobu. Projekt předpokládal, že takové sanitní vozidlo bude mít větší rozvor a samozřejmě i větší nástavbu. V závěru roku 1990 byla dokončena výroba dvou takových vozidel, ale ne v dílnách Tatry Kopřivnice.
Při rekapitulaci snah o uplatnění Tatry T 613 v jiných oblastech není možné nevzpomenout velmi ambiciózní projekt s názvem „Tatra runway tester“. Přestavbou Tatry T 613 vzniklo vozidlo pro testování vlastností povrchu letištních vzletových a přistávacích drah. Tento projekt měl před sebou zajímavou budoucnost. Na strojírenském veletrhu v Brně získalo toto provedení Tatry T 613 zlatou medaili. Tento zajímavý projekt měl i smutný konec. Byl ztrátový.
Žádný z popisovaných pokusů nebyl úspěšný. Realita ve vztahu k Tatře T 613 byla nekompromisní. Rychle se vytrácela i z těchto oblastí využití. Byla postupně nahrazována jinými značkami osobních automobilů.
Text Augustin Lacina / Foto soukromé archivy