Ve Spojených státech padl tento týden přelomový rozsudek. Společnost Diesel Brothers, která upravuje velké naftové pick-upy, musí zaplatit pokutu 848 tisíc dolarů, tedy v přepočtu téměř 20 milionů korun. Podle soudu je její chiptuning nelegální a porušuje emisní standardy. Firma dostala navíc totální zákaz vyvíjet, vyrábět a prodávat upravené vozy.
Firmu z Utahu, jež měla na televizní stanici Discovery Channel i svůj vlastní pořad, zažalovala skupina lékařů. „Nelegálně předělané a upravené naftové pick-upy nemají na našich silnicích co dělat. Jakýkoliv podnik, který oslavuje a profituje ze znečištění ovzduší, musí nést následky,“ komentoval rozsudek Brian Moench, jeden ze žalujících doktorů.
V USA jsou úpravy aut rozšířeným fenoménem. Existují vozy, kterým se říká „Rolling Coal“. Jde o naftové pic-upy s modifikovanými motory, řídícími jednotkami i výfukovým systémem. Cílem není získat více výkonu nebo spotřeby, ale naopak docílit co nejvyšší hlučnosti a kouřivosti. Některé státy už jejich provoz zakázaly, většina je ale zatím neřeší. Jejich majitelé přitom někdy útočí na cyklisty nebo řidiče elektromobilů.
Více výkonu, nižší spotřeba?
V Česku je v oblibě nejjednodušší z úprav, tedy chiptuning. Jde o přepsání nebo výměnu paměťového čipu, na kterém je uložená motorová mapa. Ta koordinuje reakce řídící jednotky na podněty od řidiče. Měnit lze třeba množství nasátého vzduchu, dávku paliva, nastavení lopatek turbodmychadla a další funkce. Cílem je hlavně zvýšení výkonu a točivého momentu.
Chiptuningové společnosti slibují nárůst výkonu až o 35 procent, nejvíc u přeplňovaných motorů, kde se dá lépe pracovat s dávkou vzduchu. Proto jsou tyto změny nejoblíbenější u majitelů dieselových aut, jmenovitě třeba u Škod Octavia s motory TDI.
Úpravci slibují i snížení spotřeby, k tomu ale dochází tehdy, pokud se majitel vozu drží zkrátka, což je po úpravě motoru za účelem vyššího výkonu paradoxní. „Při zachování stejného stylu jízdy z důvodu většího zrychlení po úpravě vozu dochází k rychlejšímu nárůstu výkonu a tím i ke snížení počtu pracovních cyklů motoru, což vede k následnému snížení spotřeby. Je nutno říci, že při větším využívání výkonu než před úpravou spotřeba paliva neklesá,“ píše například jeden z úpravců na svém webu.
Základem filosofie chiptuningu je domněnka, že automobilky dávají do prodeje motory, které mají nastavené nižší parametry, než by mohly mít. Ať už kvůli zisku z prodeje dražších variant nebo kvůli snížení emisí. Jenže slabší verze motoru často nemívá jen jiný software, ale liší se od silnější jednotky i hardwarově. Úprava tak může výrazně snížit životnost motoru i dalších dílů hnacího řetězce.
Příkladem může být nový motor koncernu Volkswagen 2.0 TDI EVO (má ho například Škoda Superb, dostane ho i nová Škoda Octavia). Jeho nejsilnější verze (147 kW) má oproti slabším variantám například hliníkové písty místo ocelových, jiná je také ojnice. Turbodmychadlo pak chladí vodou a celý motor vyžívá jinak řízený systém chlazení.
Úpravu lze zapsat do techničáku
V Česku jsou od roku 2014 tyto úpravy legální, pokud je provede firma, která na to má certifikát. V takovém případě má právo změnu zapsat do technického průkazu a auto projde i přes STK. Pokud ale firma certifikát nemá, může změnu udělat, ale musí majitele vozu upozornit na to, že jeho auto už nebude způsobilé pro provoz na veřejných komunikacích.
Policie během běžné silniční kontroly upravený motor nepozná a kontrolou na STK může projít. Pro případ problémů obvykle úpravce dá zákazníkovi i CD s původní motorovou mapou, jež jde v případě potřeby na čip opět nahrát.
„Všichni úpravci tvrdí, že emise budou stejné nebo nižší, nemluví ale o emisích oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO) - emisní normy EU je nazývají společně jako emise NOx, ani o CO2, ale pouze o kouřivosti. Oxidy dusíku mají přitom přímou souvislost se zdravotními problémy,“ upozorňuje na svém blogu ekologická aktivistka Alexandra Dítětová.