Možná to ještě pamatujete: po otočení klíčkem ve spínačce se nedělo nic. Co teď? Manželka za volant a vy roztlačit? Nebo obráceně? Případně čekat na ochotnou pomoc a mávat vlečným lanem? Dojít do nejbližší obce a prosit o roztáhnutí? Člověku se nechtělo a také to někdy nebylo možné. Ale stačilo otevřít zavazadelník, vyjmout zalomenou kliku (bývala součástí výbavy vozidla), nasadit, vyřadit, zapnout zapalování, správně uchopit konec kliky (nikoliv jako u mlýnku na mák), cuknout správným „grifem“ a směrem – a vida! Motor běží…
Spouštěč slouží motoristům už 115 let!
Ale stejně to bylo nepříliš pohodlné, elektrický startér – to je věc!! Tak se podíváme do jeho historie, která začala už koncem 19. století ojedinělými pokusy a slepými cestičkami. A pak, 15. června 1911, si jej americký vynálezce Charles Franklin Kettering nechal patentovat. A startér se následně vydal na svou vítěznou cestu!
Charles Franklin Kettering, držitel bezmála 140 patentů, zkonstruoval první skutečně univerzálně použitelný startér
Klasické elektrické startéry se na počátku dělily o svou pozornost s dalšími zkoušenými eventualitami, například zmíněnou klikou nebo startovací šňůrou. Tu jsme znávali u populárních zemědělských Motorobotů PF 62, případně z jednoduchých přívěsných agregátů motorových člunů. Těžké mechanismy (například buldozery, bagry či lokomotivy) mívaly pomocný startovací agregát – jednoduchý motorek, který se rozběhne a zajistí, aby velká a těžká pohonná jednotka „chytla“. Zkoušelo se i startování stlačeným vzduchem, ale nic z toho pro běžné automobilisty nebylo vhodné.
První pokusy – jen zčásti úspěšné a stále komplikované – začaly těsně před koncem 19. století a pokračovaly několik let se střídavými úspěchy. Vypadalo to, že motoristům zůstane klika (tehdy ještě většinou pevná součást přídě vozidla), až se jistý Charles Kettering začal zamýšlet nad usnadněním této činnosti.
Kdo byl Charles Kettering?
Byl to přemýšlivý člověk, zdatný mechanik a nápaditý muž se smyslem pro praktické využití svých objevů. Takovým bylo například sestrojení elektrické pokladny, kterou obchodníci používali mnoho desítek let téměř beze změny.
V roce 1909 Kettering stál u zrodu dodnes slavné a známé americké společnosti Dayton Engineering Laboratories Company (DELCO – majitelé historických amerických vozidel mají pod kapotami svých křižníků mnohé výrobky této značky). Kettering si vytknul za cíl sestrojit jednoduchý systém, který by mohl roztočit motor bez nebezpečí úrazu. Spolu s ním se této činnosti věnoval i jistý Henry Martin Leland, zakladatel značek Cadillac a Lincoln.
Nebyl to první pokus o takové zařízení, snažil se o to od roku 1902 i Clyde Coleman, svůj systém sice nechal patentovat, ale bez návazného využití.
Cadillac Series 30 – a startovací klika už není zapotřebí!
První startér se dostal pod kapotu Cadillaku
Vývoj byl úspěšný a v roce 1910 se motory prvního Lelandova zkušebního vozidla rozběhly silou elektřiny spouštěče. Vše ještě trochu komplikovaně, protože startér byl součástí šasi automobilu a jeho elektrická instalace se napájela ze čtyřiadvacetivoltového akumulátoru. Ale systém fungoval, Kettering s Lelandem jej připravili k patentovému řízení a mezitím celé soustrojí zdokonalovali a především zmenšovali, aby se vešlo pod kapoty (prozatím) největších a nejdražších modelů. Startovací proces zatím neprobíhal klíčkem ve spínačce, jak jsme zvyklí, případně táhlem nebo tlačítkem, ale startér se aktivoval malým „hříbkem“ na podlaze vozu, který řidič sešlápnul zpravidla podpatkem boty.
První značkou, která použila sériový startér Ketteringova systému Delco, byl samozřejmě luxusní a nákladný Cadillac, konkrétně model 30, vyráběný od roku 1909. S jeho mohutným čtyřválcem téměř čtyřlitrového objemu si startér hladce poradil, a Cadillac 30, jehož produkce se chýlila ke konci, díky elektrickému startéru získal další zákazníky ještě před odchodem do historie. Ti pak byli značce Cadillac věrní, protože Leland nechal osadit pokrokovým „self-starterem“ (jak se systém tehdy nazýval) každý exemplář. Navíc byly startéry Cadillaků této řady vybavené i dobíjením akumulátoru za chodu motoru.
Startér se postupně dostal do výbavy střední i nižší třídy vozů
Společnost Delco se stala velmi výnosným podnikem, jen Cadillac objednal tisíce startérů pro všechny nové modely. Postupně se přidávali další výrobci, a to nejen ze segmentu nejvyšší cenové kategorie. Společnost Dodge si pospíšila a začala vybavovat startéry své první vyrobené modely už v roce 1914, tedy na začátku své více než stoleté historie. Dodge byl navíc jedním z prvních, který použil dvanáctivoltovou palubní elektroinstalaci, zvykem té doby (a mnohde ještě v padesátých i šedesátých letech) se stala montáž pouze šestivoltové elektroinstalace.
Postupně se k instalaci startérů odhodlali věční a nesmiřitelní soupeři Ford a Chevrolet, nejlevnější Ford T si musel na toto zařízení počkat až do modelového ročníku 1920, zpočátku jen za příplatek. Jednoduchost a láce modelu T měla do té doby přednost před pořád ještě poměrně nákladným zařízením.
Když se stal Ford T nejprodávanějším automobilem světa, stále ještě měl startovací kliku
Konstrukce zapalovacího a startovacího klíčku v jednom není tak stará
Je určitě zajímavé, že kombinace spínače zapalování a startování jedním klíčkem – jak jej známe dnes – začala své vítězné tažení až po válce. První pokusy zjednodušit ovládání „zasunout klíček, otočit jím, sešlápnout či stisknout tlačítko“ jedním úkonem sice proběhly na sklonku třicátých let u společnosti Cadillac a Chrysler, ale do běžné praxe se zařízení dostalo až koncem 40. let a postupně přišlo i do Evropy. Jedním z evropských průkopníků byl Opel (součást GM) a Mercedes-Benz.
V předválečném Československu se startéry objevily poprvé u drahých vozů značek Tatra, Praga a Laurin & Klement, postupně se zlevňováním výroby a konkurenčním tlakem se zařízení rozšířilo i do kategorie levných vozidel, před válkou jej měly i nejmenší vozy značek Aero, Z či Škoda.
Neúnavný život velkého konstruktéra…
Charles Kettering se stal zámožným člověkem, už v roce 1916 prodal svou společnost Delco koncernu General Motors. Obří automobilový gigant pak Ketteringa zaměstnal na pozici šéfa výzkumu, Kettering se mohl věnovat dalšímu vývoji, například brzd na všech čtyřech kolech, bezolovnatého benzínu, kompaktních pohonných jednotek malých železničních vozidel či bezpečnostního skla pro automobily. Mimoto proslul i mecenášskými počiny, angažoval se ve financování výzkumu léčby zhoubných chorob. Na kontě má bezmála 140 patentů.
Vzpomeňte si na dlouhou historii startéru, až otočíte klíčkem ve spínací skříňce. Na moderní elektroniku zapomeneme, protože čtete článek v rubrice Retro. Šťastný start!
Zdroj: archiv autora
