Nedávno se objevila zpráva o tom, že se chystá změna, díky které už nebude nutné v autě vozit některé prvky povinné výbavy. Novinka to byla bezesporu vítaná a na rozdíl od neustálého zdůrazňování potřeb hlídat rychlost i smysluplná. Jenže kdo by si myslel, že se situace u českých dopravních institucí obrátila k lepšímu, bude aktuálním vývojem zklamán. Česká televize přinesla reportáž o tom, že velkým problémem je nedodržování bezpečné vzdálenosti na dálnicích. Řešení? Podle ministerstva dopravy více značek a (jak jinak) pokut. Z pohledu řidiče, který po českých dálnicích pravidelně jezdí, to ale nevypadá, že by nedodržování bezpečné vzdálenosti patřilo k nejčastějším příčinám nehod. A pohled do policejních statistik to potvrzuje.
Dálnice jsou bezpečné
Dálnice jsou nejbezpečnější komunikace u nás. Jenže když se stane nehoda na dálnici, tisíce lidí zůstanou stát a nehodu pak vidí na vlastní oči. Dálniční nehody jsou doslova nejviditelnější, ale je jich relativně málo. Za období leden až červenec 2018 se stalo v obcích necelých 41 tisíc nehod, mimo obec to bylo zhruba osmnáct tisíc a na dálnicích pouze 2 271 nehod (podle policejních statistik). Při těchto nehodách došlo k jedenácti úmrtím, zatímco mimo obec to bylo 193 usmrcených lidí. Jenže toho, že někdo na venkově vyletí do stromu, si média ani úředníci ministerstva dopravy zpravidla nevšímají. Co je ještě důležitější, počet nehod mimo obec oproti loňsku narostl. Sama policie ve statistice píše, že k největšímu meziročnímu nárůstu nehod došlo na silnicích druhých a třetích tříd. Na silnicích prvních tříd pro změnu došlo k největšímu nárůstu usmrcených osob (+11). Naproti tomu situace na dálnicích zůstává stejná.
Doporučujeme: Sedm „zločinů“ proti bezpečnosti a plynulosti provozu, které nikdo netrestá
Nabízí se také argument, že je potřeba hlídat provoz na dálnicích, protože taková dálniční nehoda znamená velká zdržení. V tomto směru by ale provozu samozřejmě mnohem víc prospělo, kdyby tuzemské dálnice nebyly samé omezení, v nichž i malá nehoda snadno způsobí dopravní kolaps.
Nedodržení bezpečné vzdálenosti není až tak častá příčina nehod
Česká televize ve své reportáži zveřejnila tabulku ukazující tři nejčastější příčiny nehod s tím, že jako zdroj posloužila dopravní policie. Když pomineme fakt, že tabulka porovnávala počet nehod za celý minulý rok s počtem nehod v období leden až červenec 2018, takže byla na první pohled poněkud zavádějící, minimálně ve srovnání s policejními statistikami nehodovosti není pravda, že nedodržení bezpečné vzdálenosti je třetí nejčastější příčinou nehod. V televizní tabulce sedí pouze počet nehod (4267 od ledna do července).
Jenže 4825 nehod bylo způsobeno takzvaným jiným nesprávným druhem jízdy (což je třeba bezdůvodné „okupování“ levého pruhu), 5242 nehod připadá na nesprávné otáčení a couvání a 9895 nehod má uvedeno jako příčinu „řidič se plně nevěnoval řízení vozidla“.
Statistika nehod z ČT, podle které je nedodržení bezpečného odstupu třetí nejčastější příčinou nehod
Stejná statistika tak, jak ji zveřejnila policie. Bezpečný odstup je až na čtvrtém místěPrávě první místo a počet nehod připadající na nevěnování se řízení nás v reportáži praštilo hned do očí, protože i tam bylo uvedeno 5242 případů. To by znamenalo dramatický pokles oproti loňskému roku a především by to vytvářelo dojem, že nedodržení bezpečné vzdálenosti je skutečně jednou z nejčastějších příčin a na první místo moc neztrácí. Doufejme, že se v ČT jen někdo překoukl a dvakrát opsal stejné číslo. V realitě silničního provozu stále naprosto suverénně statistikám vládne právě nevěnování se řízení. Pro úplnost, bavíme se o nehodách způsobených řidiči motorových vozidel.
Takže opět, hlavní problém (ne)bezpečnosti provozu na českých silnicích leží jinde.
Značek je už teď víc než dost
Zaměření se na nadměrné používání jakýchkoliv značek je jedna z věcí, která by mohla přinést zlepšení silničního provozu. Nejsme si jisti, zda přidání dalších dopravních značek je to, co řidiči potřebují. Navíc bychom se i vsadili, že nemalá část řidičů nebude přesně vědět, co šipky na cedulích a na silnici znamenají a jak se podle nich řídit.
Doporučujeme: Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Dopravních značek by obecně mělo spíše ubývat. Jejich nadužívání je z pohledu bezpečnosti špatné, protože řidiči až příliš často potkají například nesmyslně umístěnou stopku, takže ji neberou příliš vážně ani tam, kde rozhodně svůj smysl má.
Dodržovat bezpečnou vzdálenost na dálnicích není možné
Dobře, alespoň teoreticky připusťme, že bezpečná vzdálenost je to, co nás trápí ze všeho nejvíc a co se musí ihned začít řešit. Jak by to na českých dálnicích vypadalo? V levém pruhu by jela v klidu kolona s krásně rozestoupenými automobily rychlostí 110 km/h, v pravém by se sem tam objevil kamion. Na tříproudých úsecích by vedle prostředního pruhu vlevo jela ještě jedna kolona krásně rozestoupených aut rychlostí 113 km/h a všichni by takto spokojeně proplouvali krajinou.
Doporučujeme: Pět hrubých řidičských chyb, které vás mohou na silnici stát život
Dokud někdo (asi by to měla dělat policie, zejména když má tolik neoznačených aut) nenaučí lidi správně používat jízdní pruhy, snaha nutit řidičům dodržování bezpečné vzdálenosti je úplně mimo. Když dnes pojedete v levém pruhu za někým, kdo pohodlně cestuje s tempomatem nastaveným na 120 km/h, a se od něj držet v teoreticky správné vzdálenosti, jízdní pruh vám prostě neuvolní. Nakonec i z policejních statistik vyplývá, že tahle „jiná nesprávná jízda“ přinesla více nehod než nedodržování bezpečné vzdálenosti. A nezapomínejme, že zhruba dvojnásobek nehod způsobilo nevěnování se řízení. I když budou řidiči jezdit půl kilometru od sebe a budou u toho sledovat kdo ví co (třeba nekonečné množství značek), pozitivní efekt to sotva přinese.
Zobecňování může mít negativní vliv na chování řidičů
Tohle je úplně stejné jako neustálé vtloukání lidem do hlavy, že když jedou po suché a konečně opravené dálnici 153 km/h, je to nebezpečné. Vzniká tak dojem, že stačí hlídat rychlost a o nic dalšího se starat nemusím, což samozřejmě realitě běžného provozu vůbec neodpovídá. Aktuální novinka se nese v podobném duchu. Vidím tři šipky při 130 km/h, jedu dvojnásobně správně, jsem v pohodě. Jenomže když je mokro, přestává tohle vodorovné dopravní značení platit.
Ideální by samozřejmě bylo postupně naučit řidiče, aby prostě používali rozum a při řízení se přizpůsobovali „povětrnostním podmínkám, dopravně-technickému stavu komunikace a dalším okolnostem, které mohou předvídat“. Je to těžké, ale bylo by to nejefektivnější. Další a další příkazy, nová pravidla a omezení jdou přesně opačným směrem.
Dobrá zpráva: Nové značky upozorňující na vjetí do protisměru
Jakkoliv je vyhlášení boje proti nedodržování bezpečné vzdálenosti na dálnicích z pohledu výrazného zvýšení bezpečnosti nesmysl, MDČR s jedním dobrým nápadem přece jen přišlo. Na sjezdy z dálnic umístí nové výstražné značky viditelné z opačného směru tak (známe je ze zahraničí), aby byli případní nepozorní řidiči více upozorněni na to, že míří do protisměru. Letos podle České televize zatím policie eviduje 170 takových případů, při nichž přišlo o život devět osob.
Vjetí do protisměru je ale samozřejmě mnohem větším problémem na silnicích, kde jednotlivé směry nejsou stavebně odděleny. Celkem od začátku roku do letošního července kvůli vjetí do protisměru (včetně dálnic) zemřelo 46 osob. Právě tohle je nejčastější příčina tragických nehod. Následuje nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (45 osob) a nepozornost při řízení (37 osob).