Nová studie ukázala, že výroba baterií je ekologičtější. Je to definitivní vítězství elektromobilů?

6 nových názorů
Autor: Lukáš Dittrich
  • Švédská studie ukázala, že výroba lithium-iontových baterií je ekologičtější, než uváděla stejná studie vydaná v roce 2017

  • Nové odhady hovoří o 61 až 106 kg emisí CO2 na kWh kapacity baterie

  • Důvodem je použití přesnějších dat z poslední doby 

  • Přesto stále platí, že výroba klasického automobilu se spalovacím motorem je energeticky výrazně méně náročná 

Evropská unie se sice už rozhodla pro přechod na bateriové elektromobily, ale diskuze o tom, zda jsou tyto vozy z pohledu produkce emisí přínosem, probíhají stále. Častým argumentem hovořícím proti elektrickému pohonu je náročnost výroby samotných akumulátorů. Právě ta je totiž důvodem značné ekologické zátěže a na úvod dává bateriovým elektromobilům ve srovnání se spalovacími motory poměrně velkou nevýhodu, kterou je možné kompenzovat až delším provozem elektrického auta. Otázkou stále zůstává, jak velká tahle úvodní nevýhoda vlastně je.

Jistou odpověď přinesla v roce 2017 studie švédského výzkumného ústavu IVL, která se zabývala množstvím vyprodukovaných emisí CO2 při výrobě lithium-iontového akumulátoru. Výsledky hovořily o odhadu 150 až 200 kg CO2 na jednu kWh kapacity baterie. Šlo o poměrně vysoká čísla, která by znamenala, že třeba takové Audi e-tron s kapacitou 95 kWh nepřímo vypustí jen během výroby baterie více než 14 tun oxidu uhličitého. Pokud budeme brát v úvahu nižší hranici švédských výsledků. Jak ale upozornil magazín Ars Technica, stejná instituce aktuálně přišla s novou verzí původní studie a ta výsledky dost mění.

Částečně je to kvůli upravené metodice, která už nezapočítává emise způsobené recyklací baterie, ale především díky možnosti využít novější data. A to je velmi důležité, protože právě v posledních letech se produkce elektromobilů značně rozšířila a s tím souvisí také výrazná optimalizace celého procesu. Současně autoři počítají s větším využitím energie z obnovitelných zdrojů při výrobě.

Elektrickým Mercedesem na Moravu a zpět: Reportáž psaná u nabíječek
Přečtěte si také:

Elektrickým Mercedesem na Moravu a zpět: Reportáž psaná u nabíječek

Nový výsledek má hodnotu 61 až 106 kg emisí CO2 na jednu kWh kapacity. Z toho 59 kg připadá na získání potřebných materiálů a zbytek závisí na tom, jak moc čistá elektřina bude využita k samotnému zpracování. V případě evropských dodavatelů by měl být celkový průměr 65 kg, v Číně vychází podle zmíněné studie průměr na 100 kg CO2/kWh.

Definitivní vítězství elektromobilů? 

Pokud budeme brát v úvahu švédskou studii, pak snížení průměrů mezi lety 2017 a 2019 o zhruba 100 kg emisí CO2 na kWh rozhodně zajímavé je. Abychom ale mohli přesně porovnat elektromobily a auta se spalovacími motory, je potřeba vědět, jakou emisní zátěž představuje výroba klasických vozů. Dohledat nějakou studii na toto téma je ovšem poněkud obtížné.

Auta na CNG jsou ke klimatu šetrnější než elektromobily, říká nová studie
Přečtěte si také:

Auta na CNG jsou ke klimatu šetrnější než elektromobily, říká nová studie

Třeba studie z roku 2015 mluví o 5,6 tunách pro výrobu „standardního benzinového automobilu“. O podobných číslech hovoří i článek kolegů z Auto.cz, kde je uváděno rozmezí od pěti do deseti tun podle velikosti auta. Výroba Hyundai Kona se spalovacím motorem by podle stejného zdroje měla znamenat zhruba šest tun CO2. Když uvážíme, že lepší verze elektrického provedení stejného modelu má baterii s kapacitou 64 kWh, pak jen baterie představuje emisní zátěž od 3,9 tun do 6,8 tun CO2. Připočítat k tomu ale musíme ještě další emise vyprodukované během výroby ostatních částí vozu, přičemž nejnáročnější je výroba karoserie a tu mají samozřejmě obě varianty. Z uváděných šesti tun připadá na karoserii přibližně polovina.

Pořád tedy platí, že výhoda bateriových elektromobilů se i navzdory uváděnému zlepšení z pohledu produkce emisí při výrobě akumulátorů projeví až později během provozu auta samotného. Jak brzo začne být elektromobil šetrnější k životnímu prostředí, to záleží na energetickém mixu konkrétního státu. Tedy na tom, jak čistě je elektrická energie vyráběna. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že produkce paliva pro klasické automobily také znamená nepřímou spotřebu elektrické energie a tudíž produkci emisí:

I auta se spalovacími motory spotřebovávají elektřinu. Sice nepřímo, ale málo jí není
Přečtěte si také:

I auta se spalovacími motory spotřebovávají elektřinu. Sice nepřímo, ale málo jí není

Faktem ale zůstává, že ono snižování ekologické zátěže se netýká pouze produkce baterií, nýbrž produkce aut obecně, takže je dost pravděpodobné, že i v případě klasických motorů bude v tomto směru docházet ke zlepšení.

Jistě, elektromobily mají své nesporné výhody, pořád ovšem platí, že jejich celkový ekologický přínos je trochu diskutabilní a mohou za to právě baterie. Ze zmíněných studií je ale zřejmé, že jakmile se podaří najít nějakou technologii, která náročnost produkce akumulátorů dále sníží, asi už nebude co řešit. Jenže to dnes už v podstatě znamená snížit emisní náročnost při získávání zejména drahých kovů a to nebude nic lehkého.

petrsss7 (neregistrovaný)
Já s tím naprosto souhlasím Dost mě baví ten posun za rok 2019 viz https://www.dopravniznaceni.com/Elektromobilita-za-rok-2019-b5189.htm Super
Petr (neregistrovaný)
zajímavé, že to vzniklo zrovna ve Švédsku, kde za celou tou auto elektrickou lobby stojí Švédská ABB, dodavatel nabíjecích stanic pro auta, infrastruktury pro elektrárny, měnící stanice apod. Stávající studie nebyla moc přesvědčivá, tak tomu museli trochu pomoci, ať je na co odkazovat
Jirka (neregistrovaný)
Lež, ty materiály co těží v africe tak ty kaly vylevaji do dzungle
FilipEs (neregistrovaný)
Výroba z obnovitelných zdrojů je čistá, ale vlastní výroba FV panelů a vetrniku je velmi špinavá. Už jen transport z Číny loděmi spalující mazut, je něco priserneho. Kdyby některá z vlád uvalila brutální uhlikovou daň na všechno co muselo být transportovat z Asie a na vlastní získávání surovin, tak by defacto skončila globalizace, v Evropě by nastala reindustralizace a věci by se vyplatilo dělat trvanlivé a opravitelne a recyklovatelne , byl by to přechod k cirkularni ekonomice. Z tohoto hlediska by zazvonil umiracek nejen BEV ale i živelnému nezrizenemu automobilismu a nesmyslneho transportu výrobků napříč Evropou, světem.
  • Našli jste v článku chybu?