Nedávné odhalení plánů automobilky Toyota na rychlý vstup do světa elektrické mobility lze do jisté míry chápat jako potvrzení faktu, že éra spalovacích motorů se alespoň v Evropě opravdu chýlí ke svému definitivnímu konci. Byla to právě Toyota, která nadšení kolem elektromobilů brzdila, která se ještě nedávno chlubila plány na rozšíření vodíkových vozů a která chtěla jít hlavně cestou osvědčených hybridů. Jenže teď je v plánu uvedení tří desítek elektromobilů v horizontu osmi let. V průměru tak přijdou minimálně tři elektromobily každým rokem. Toyota je automobilka, která po celém světě pravidelně prodává nejvíce vozů ze všech. A když i takový výrobce oznámí tak velkou elektrickou ofenzivu, je to vskutku výrazný důkaz o tom, kterým směrem automobilový průmysl půjde. Tak se na to připravme.
V Evropě, a nakonec i v ČR, se o elektromobilech v poslední době hodně mluví. Mají své nesporné výhody v čele s místně bezemisní mobilitou, ale jako všechno na světě přináší i nevýhody. Je otázkou individuálního přístupu každého zákazníka, co má pro něj větší důležitost.
Jako první se nechají přesvědčit ti, kteří nějakým způsobem s elektrickým pohonem souzní. Případné potíže berou jako malou daň za nabízené výhody, kterou je potřeba zaplatit. Jenže nastolený trend nevyhnutelně směřuje k tomu, že si časem budou muset pořídit elektrický automobil úplně všichni. A někteří budou zcela určitě poté na spalovací motor vzpomínat se slzou v oku. Důvodů existuje minimálně pět.
Konec bezstarostného cestování
Elektromobil je naprosto skvělý pro jízdy na krátké vzdálenosti. Zejména pro kratší dojíždění do města, nebo ještě lépe pro městské popojíždění. V tomto směru malé spalovací auto srovnatelný komfort nabídnout nedokáže. Pokud se ale budeme bavit o delších cestách, situace se otáčí.
Spalovací motor v současné podobě umožňuje bezstarostně vyrazit z místa A do místa B a je úplně jedno, jestli jedete z Aše do Ostravy, nebo zda chcete jet třeba do Itálie. Stejně tak je jedno, kudy přesně pojedete a jaký konkrétní model auta zvolíte. Bude to Dacia Sandero, tříválcová Fabia, šestiválcové Audi? Bez nejmenších komplikací a bez jakékoliv přípravy dorazíte do svého cíle.
Pro elektromobil tohle neplatí. Samozřejmě neříkáme, že nelze kamkoliv dojet třeba i s Dacií Spring. Na to už je současná dobíjecí infrastruktura rozvinutá dostatečně. Pokud se ale na cestu alespoň trochu nepřipravíte, komplikace se zaručeně dostaví. Minimálně ve formě zdržení při hledání nabíječek. Čím levnější elektromobil, tím menší dojezd, tím pomalejší nabíjení a tím důkladnější příprava potřebná pro delší cestu.
Spalovací auto zkrátka dává absolutní svobodu cestování, elektromobil tohle nabídnout neumí. Rozhodně ne v současnosti a je otázka, jestli se vůbec někdy dostane v tomto směru na úroveň dnešních spalovacích motorů. Je ale také otázka, zda vám to bude vadit. Na mnohasetkilometrové cesty se obvykle příliš často nevydáváme. I když, jen vědomí té možnosti a svobody hned odjet kamkoliv a nic neřešit je vážně příjemné. To nám bude chybět asi ze všeho nejvíce.
Konec ignorace spotřeby
Spalovací motor díky kombinaci rychlého tankování, velké nádrže a hlavně v posledních letech poměrně nízké spotřeby nabídl komfort v podobě jízdy, kdy jsme se nemuseli moc zaobírat spotřebou. Někdy jsme zvládli bez tankování 400 km, jindy 600 km. V zimě, v létě, za deště, je to jedno. Stačilo sledovat kontrolku nízké hladiny paliva, která se mimochodem často rozsvěcí při dojezdu 100 km. To u některých elektromobilů může znamenat baterie nabité klidně na polovinu.
U elektricky poháněných vozů je nutné vnímat spotřebu mnohem více. Dojezdu není na rozdávání a současně spotřebu umí výrazně zvýšit i zdánlivé maličkosti. Pustíte si vyhřívání sedadel, topení, stěrače, klimatizaci? Jakýkoliv spotřebič krade energii z akumulátorů a zvyšuje spotřebu. Právě proto v zimě „žerou“ elektromobily klidně dvojnásobek toho, co v létě. Čím vyšší spotřeba, tím nižší dojezd. Vzhledem k tomu, že i elektromobil s dojezdem 500 km ujede za horších podmínek třeba jen 300 km, není úplně dobré faktory ovlivňující spotřebu zcela ignorovat. Určitě ne v takové míře, jak jsme si zvykli u spalovacích motorů.
Konec jednoduchého tankování
Pro některé uživatele spalovacích motorů je problémem už to, aby do benzinového auta nenatankovali diesel. Přesto je celý proces velmi jednoduchý a nakonec ho snad zvládne úplně každý. Elektromobily ale vyžadují mnohem větší znalost toho, jak celá věc vlastně funguje.
Jistě, nějak dobijete asi všude. Nakonec i z toho prodlužováku nataženého z okna. Abyste ale využili potenciál této technologie naplno, musíte sledovat výkon nabíjecích stanic a musíte vědět, kolik vlastně vaše auto zvládne. Mimochodem, neproběhl náhodou nedávno u vašeho elektromobilu nějaký update, který hodnotu maximálního dobíjecího výkonu změnil? Máte po ruce všechny potřebné kabely? A u jakého poskytovatele jste zaregistrovaní? Co tarify, kolik to kde stojí? Chcete nabíjet rychleji za draho, nebo pomaleji a zaplatit méně? Máte chytrý telefon s příslušnými aplikacemi pro hledání nabíjecích stanic? Kolik zaplatíte za stání auta u nabíječky, když se nabíjení dokončí a vy zrovna nebudete v autě? A když budete sedět v autě během dobíjení, o kolik se nabíjení prodlouží? Otázek na tohle téma je spousta. Velký kontrast oproti realitě spalovacích motorů, kde se řeší leda tak kolik to stojí, případně jestli máte věrností kartičku.
Dobíjení je zkrátka velké téma. Všechny zmíněné potíže jsou už dnes celkem snadno řešitelné. Nabízí se univerzální kabely se všemi koncovkami, automobilky nabízejí nabíjecí karty umožňující nabíjet napříč poskytovateli. Někde dokonce stačí auto jen zapojit do nabíječky a ta už pozná, že může vůz dobít. Vše je ale v kontextu natankování plné a zaplacení jasně dané ceny stejně mnohem složitější. Zvykejme si, nic jiného nám ani nezbývá.
Konec létání německou rychlostí
Ano, existují rychlé elektromobily, které umožní cestovat rychlostmi přes 200 km/h, naprostá většina ale takto vysokou maximální rychlost nemá. Jsou k tomu dobré důvody. Elektromobily často nemají převodovky. Jednoduše je proto omezí maximální otáčky motoru. V takto vysokých rychlostech navíc výrazně roste spotřeba. Porsche také na jedné novinářské prezentaci zmiňovalo, že to je právě vysoká rychlost a tedy rychlé vybíjení, co bateriím škodí nejvíce.
Samozřejmě, rychlostí přes 200 km/h se většinou moc nesvezete ani v Německu, ale když je ta možnost, je to příjemné. Možná neušetříte tolik času, ale cesta rychleji ubíhá. Navíc dnes pro takové tempo nepotřebujete žádný extrémně drahý vůz. I obyčejná Dacia Duster umí jet až 200 km/h. Elektromobily mají maximální rychlost někde kolem 180 km/h, ale ani tu jejich majitelé raději moc nevyužívají. Spotřeba totiž roste tak moc, že je potřeba mnohem dříve zastavit kvůli dobíjení. Posádka tak ve finále dorazí do cíle později.
Konec tahání těžších přívěsů
Jde o trochu specifickou „nevýhodu“, která opět nemusí každému vadit, ale je dobré o této skutečnosti před nákupem elektromobilu vědět. Zatímco dnešní spalovací auta odtáhnou i 3,5 tuny, u elektromobilů zvládnou ty nejlepší (BMW iX) 2,5 tuny. V případě elektromobilů ovšem zdaleka není pravidlem, že každý model má ve své výbavě tažné zařízení byť jen pro nosič jízdních kol. Elektromobily velikosti Škody Enyaq iV pak zvládnou brzděný přívěs o hmotnosti kolem 1,5 tuny.
Navíc to není pouze o hmotnosti přívěsu samotného. Asi nemusíme připomínat, co s dojezdem udělá třeba takový obytný přívěs zapřažený za elektromobilem. V kombinaci s nutností většinou před dobíjením přívěs od auta odpojit dostává celé cestování na dovolenou zcela nový rozměr.
Elektromobil zkrátka vyžaduje změnu přístupu. Pokud se přizpůsobíte, odměnou bude pohodlné cestování bez nutnosti řešit řazení, cestování v naprostém tichu, s možností okamžité a někdy hodně intenzivní akcelerace a především cestování s vědomím, že děláte něco pro životní prostředí. Výhody elektromobilů jsou nezanedbatelné, přesto ale jednou na spalovací motory se slzou v oku část zákazníků patrně vzpomínat bude. A možná se těch důvodů nakonec najde ještě více.