Automobilka Škoda Auto ve své komunikaci cíleně těží z bohaté historie. Nyní pověřila jednoho ze svých designérů, aby navrhl možnou podobu moderní interpretace užitkového modelu Škoda 1203. „Takovou v provedení valník máme u babičky a dědy na zahradě, jen už je nepojízdná,“ říká jednatřicetiletý návrhář Daniel Hájek, který ve Škodovce navrhuje uživatelská rozhraní palubních systémů.
Novodobou Škodu 1203 navrhl jako kempinkový vůz s výklopnou střechou na platformě koncernového Volkswagenu Transporter, který se ostatně v obytných variantách skutečně vyrábí. Z původní dvanáctsettrojky převzal přetažené lemy nad čelním sklem a maskou chladiče, které nazývá „dvojitým kšiltem“. Přes boky se táhne typický škodovácký prolis a svisle postavené zadní svítilny odkazují na zdroj inspirace, přestože jsou spojeny vodorovnou svítící lištou. Podobný prvek, tentokrát prolomený pod nápisem Škoda, vidíme i na přídi.
Vizualizace novodobé Škody 1203 ve společnosti jejího předobrazuProlomená linie se – stejně jako v aktuálních modelech Škody – opakuje také v interiéru studie, kde dává tvar výsuvné polici pod palubní deskou. Chybějící infotainment by podle Hájkových představ nahradil chytrý telefon nebo tablet.
Svoji Škodu 1203 naskicoval Daniel propiskou a výsledek dobarvil v počítači. „Je to můj oblíbený způsob práce. Navíc propisku mám vždy u sebe. Při jejím využití není prostor pro chyby a propiska vytváří poměrně charakteristickou stopu, takže mé skici jsou trochu jiné, méně dynamické a více ilustrativní,“ cituje svého návrháře automobilka na webu Škoda Storyboard.
Přestože někteří fanoušci by možná znovuzrození legendární dodávky uvítali, projekt je výhradně designérským cvičením, nikoliv předzvěstí produkčního modelu. „O rozšíření výrobního programu tímto směrem zatím neuvažujeme,“ řekl Autobibli Pavel Jína, tiskový mluvčí Škody pro Českou republiku.
Škoda 1203 se vyráběla od roku 1968 až do devadesátých let. Byla nejrozšířenějším československým užitkovým vozem 20. století a zcela ovládla drobnou komerční, komunální i záchranářskou přepravu. Řidiči jí vytýkali nízkou spolehlivost, nedostatečnou dynamiku a vysokou spotřebu. Přezdívka „dvanáctsettroska“ byla ještě z těch mazlivějších. Čas je nicméně milosrdný, kdysi vysmívaná dodávka se dnes těší nostalgické přízni fanoušků a sběratelů.