Situace kolem cen paliv a snahy vlády o jejich regulaci čím dál více připomíná chaotické řešení pandemie covidu. Jednak se včera ukázalo, že dopad opatření není zdaleka tak zásadní, jak si lidé (nebo asi i ministerstvo) mohli myslet, ale zároveň také vyšlo najevo, že hned pro první den ministerstvo financí ohnulo svá vlastní pravidla.
Zjevně je totiž někdo tak úplně nedomyslel a kdyby se stanovila maximální povolená cena nafty pro středu 8. dubna tak, jak to ministerstvo předepsalo, přesáhla by tato cena padesátikorunovou hranici. Upozornila na to Unie nezávislých petrolejářů.
Včera měla být maximální cena nafty skoro 52 Kč
Unie nezávislých petrolejářů na chybu upozornila hned v úterý ve svém oficiálním vyjádření k stávající situaci. Problém je v tom, že podle cenového výměru z 2. dubna se maximální cena nafty vypočítává na základě průměru čtyř cen, za které naftu nakupují čerpací stanice, a to v den vyhlášení maximální ceny. Tedy když ministerstvo v úterý vyhlašovalo maximální cenu na středu, mělo počítat na základě nákupních cen z úterka. Jenže to neudělalo.
Místo toho do svého výpočtu použilo nákupní cenu nafty zatíženou nižší spotřební daní. Ta ovšem začala platit až od středy. Prodejci tedy ještě v úterý nakupovali naftu za vyšší ceny kvůli nesnížené spotřební dani, ale ministerstvo k nim přistoupilo tak, jako kdyby už měli v nákupu naftu levnější.
„O chybě ve výpočtu se může přesvědčit každý z volně dostupných zdrojů. Například vyhlašovaná cena motorové nafty od Čepro, která vstupuje do výpočtu, je aktuálně (v úterý) 41,69 Kč (bez DPH). Ale v Cenovém věstníku, kde je uveden přesný výpočet zastropované ceny platné pro zítřek (středu), je počítáno s cenou Čepro 39,751,“ píše v úterním vyjádření za Unii nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. „Z logiky věci (ale i z logiky samotného cenového výměru) vyplývá, že rozhodující pro zítřejší cenový strop je dnešní nákupní cena čerpaček. A nikoli dnešní nákupní cena upravená o spotřební daň platnou až od zítřka,“ dodává.
Podle Ivana Indráčka by měla vláda hlavně komunikovat skutečné příčiny a netvářit se, že všechno vyřeší nějakými svými opatřeními. „Od Ministerstva by bylo odpovědné komunikovat veřejnosti skutečné příčiny vysokých cen a ne za každou cenu prokázat, že přijatými opatřeními dojde k jejich snížení. Vždyť na vývoj světových i evropských cen má česká vláda nulový vliv (stejně jako zbytek Evropy) a čím dříve si to přiznáme, tím lépe,“ uzavírá Ivan Indráček.
Pumpa Průhonice zdražila, a s ní i někteří další
Včerejší den byl prvním, kdy platil balíček vládních opatření, takže se v médiích hodně řešilo, jak se ceny změnily. A ty se moc nezměnily. Někde klesly v řádu desítek haléřů, jinde dokonce naopak stouply. Paradoxně jedním takovým případem byla i Pumpa Průhonice spadající do vlastnictví Andreje Babiše. Ta ve středu prodávala naftu o korunu dráž než v neděli před zavedením vládních opatření.
Cena paliv by mohla díky jistému uvolnění napětí v Íránu a okolí začít klesat, protože začala klesat cena ropy. Vláda by tak mohla (a asi i měla) svá opatření zase rychle zrušit.
Zdroj: SČS – Unie nezávislých petrolejářů
