Protože pro čtenáře neuvyklého tak enormním číslům nemusí být snadné představit si, o jakých autech bude dnes řeč, začněme připomenutím jiného z našich srovnávacích testů. Před časem jsme proti sobě postavili Audi RS5 a Mercedes-AMG C 63, dvojici sportovních kupé s mimořádnými jízdními výkony, která akcelerují na 100 km/h za méně než čtyři sekundy. A teď si představte, že i to pomalejší z dnešní dvou aut, luxusních kombíků s dostatkem místa pro čtyři lidi a pořádným kufrem, by v akceleraci deklasovalo rychlejší z obou zmíněných kupátek. Dnes se budeme bavit o jízdních výkonech na úrovni Jaguaru F-Type SVR. V testu kombíků. To je prostě šílené.

Podobnost registračních značek je čistě náhodná, stejně jako kontrast barev. Ten ale dobře vystihuje rozdíly v charakterech obou soupeřů

Kombi E 63 S je nejsilnější a také nejdražší variantou Mercedesu třídy E. Jeho osmiválec 4,0 l je zde naladěný na 450 kW (612 k) a 850 Nm, a výčet technických prvků zaměřených na vylepšení jízdních vlastností připomíná spíš sportovní kupé než kombi vyšší třídy: aktivní silentbloky, samosvorný diferenciál, pneumatický podvozek s adaptivními tlumiči pérování a pohon všech kol 4Matic+, který posílá hnací sílu primárně na zadní kola. To vše v autě, které se pyšní zavazadlovým prostorem o objemu 640 litrů a v základním provedení stojí 3 471 490 korun.

Písmeno „S“ označuje výkonnější a lépe vybavenou variantu Mercedesu E 63

I Panamera Turbo existuje s přídomkem „S“, to je ovšem supervýkonný hybrid

I to je ale docela láce oproti druhému z dnešních aut. Porsche Panamera Turbo Sport Turismo začíná na 4 410 000 Kč. Také v tomto případě zvolili konstruktéři vidlicový osmiválec o objemu 4,0 l, přeplňovaný dvěma turbodmychadly. Parametry jsou ovšem poněkud skromnější: 404 kW (550 k), 770 Nm a 495 litrů prostoru pro zavazadla.

Na fotkách to tak nevypadá, ale naživo je vizuálně zajímavější Panamera

Mercedesu nicméně nelze upřít, že v černé barvě vypadá velmi zlověstně

Kompletní porovnání technických údajů najdete na obvyklém místě na konci článku a ke srovnání naměřených hodnot se dostaneme průběžně. Ještě než se ale pustíme do vzájemného porovnávání, pojďme si oba soupeře trochu blíž prohlédnout staticky. Exotičtěji působí rozhodně Panamera. Nízká, široká karoserie nepřipomíná žádná běžné auto, její proporce se blíží zakázkovým „shooting brake“, jaké pro zámožné klienty stavěly a stavějí specializované karosárny. S oblými křivkami blatníků, střechy a bočního prosklení kontrastují ostré linie světel a prolisů. Mercedes nezapře poněkud skromnější původ. Tmavá barva, výrazné prolisy na kapotě, hluboké nárazníky s velkými otvory a široký rozchod kol mu dodávají na hrozivosti, ale proporcemi i základními tvary působí třída E vedle Porsche jako normální kombi.

Technicky se snad nejedná o úplně přímé soupeře, v praxi ale budou bojovat o stejného zákazníka: dobře situovaného člověka, který hledá zcela mimořádnou dynamiku ve spojení s praktickou karoserií

Nejinak je tomu v interiéru. Už v testu verze E 43 AMG jsme konstatovali, že měkkým, organickým tvarům současných mercedesů svědčí spíše hřejivé a světlé barvy než ponurá atmosféra sportovních variant. Také kokpit E 63 vyznívá navzdory rozlehlým plochám lakovaného karbonu, jemné kůži a velkým barevným displejům jaksi stroze. Testovaná Panamera s kontrastním provedením interiéru, vzhledově atraktivními (a funkčně bezchybnými) sedadly a středovou konzolou pojatou jako velká dotyková plocha působí od prvního momentu jako luxusnější a dražší auto. Jenže my se v našich testech na estetiku ohlížíme jen v minimální míře. Hlavní jsou pro nás data, čísla, schopnosti a především jízdní vlastnosti a zážitek z jízdy. A v případě Panamery to dnes na vítězství nestačilo.

2. místo: Porsche Panamera Turbo Sport Turismo

+

• Kultivovanost a komfort při cestovním stylu jízdy
• Atraktivní a originální interiér
• Zpracování detailů
• Příznivější těžiště
• Natáčení zadních kol

–

• Ve srovnání s Mercedesem horší dynamika
• Celkově utlumený jízdní projev
• Nekonzistentní reakce pohonu všech kol na limitu
• Vysoká cena modelu i jednotlivých příplatků

Od značky Porsche možná automaticky čekáte nekompromisní sportovní projev, ale už první Panamera se projevovala spíš jako uhlazené grand tourismo než jako přerostlá čtyřdveřová 911. A nová generace v této filozofii pokračuje. Ve všech provozních situacích, při všech způsobech jízdy se projevuje konzistentně kultivovaněji než Mercedes. Je tišší, komfortněji péruje, lépe izoluje posádku od mechanických projevů hnacího řetězce.

Panamera Turbo ST se dostavila k testu v bezpříplatkové bílé metalíze Carrara

Čtyřlitrový osmiválec využívá „čtvercovou“ konstrukci – vrtání i zdvih mají hodnotu 86,0 mm

Což může být i výhoda, pokud nehledáte supersport v rodinné karoserii, ale zkrátka „jen“ velmi rychlé, jízdně schopné a neúnavné cestovní auto. Rychlost testované Panameře věru nechyběla. Naměřené zrychlení však – a to je u Porsche krajně neobvyklé – výrazně zaostalo nejen za Mercedesem, ale i za oficiálním údajem 3,6 sekundy. Samozřejmě jsou to jen čísla. A jakékoliv auto schopné vystřelit na stovku za méně než čtyři sekundy je pro reálný svět rychlé až příliš. Přeplňovaný osmiválec se přitom projevuje vyloženě dobrácky. I v režimu Sport+, nejostřejším ze čtyř dostupných, nabírá sílu docela plynule a ozývá se pouze distingovaným bručením, takže po přesednutí z neurvalého Mercedesu působí Panamera Turbo krotce jako nějaký hybridní Lexus. Také převodovka, ač dvouspojková, je naladěná se zjevným ohledem na plynulost, ačkoliv samotné změny převodů probíhají bleskurychle.

Co se ukáže v přímce, zatáčky jenom potvrdí. Velké Porsche jede s grácií příznačnou pro nízká auta se širokým rozchodem, která mohou mít z principu měkčeji nastavený podvozek než podobně velký a těžký vůz s méně příznivým poměrem výšky k šířce. V nájezdu do zatáčky nemáte pocit, že se musí „opřít“ do vnějších tlumičů, aby nezvedla vnitřní kola ze země, a dokonce i v nejtužším nastavení si podvozek zachovává určitou úroveň vnímané plavnosti. Což je všechno fajn, dokud se nesnažíte držet na klikaté silnici krok s rozdrážděným AMG. Pak nevyhnutelně vyjde najevo, že Panamera postrádá ten poslední kousek neochvějné přesnosti, který potřebujete, když se snažíte honit dvě tuny luxusu od krajnice ke krajnici jako nějaký ostrý hatchback. Nebo jako nejmenované sportovní kupé s motorem na špatné straně.

[su_note note_color="#c4c4c2"]

Doporučujeme Porsche Panamera Sport Turismo a Turbo S E-Hybrid: Praktické a strašidelně rychlé

Všechno je relativní. Ve srovnání s drtivou většinou aut na trhu velké Porsche samozřejmě funguje skvěle a dát ho na „poslední“ místo srovnávacího testu se zdá skoro nepatřičné. Skutečnost je ale taková, že Panamera dnes lépe než druhá skončit nemohla, protože její soupeř je rychlejší, prostornější, levnější a řidičsky opojnější.

1. místo: Mercedes-AMG 63 S kombi

+

• Oslnivá akcelerace
• Sportovní chování systému 4Matic+
• Vyladěný zvuk přeplňovaného osmiválce
• Prostorná karoserie, pořád je to přece Mercedes třídy E

– 

• I v nejkomfortnějším nastavení je pořád poněkud hrubý
• Krátké zadní sedáky
• Nepříliš přesvědčivé brzdy
• Vzhledem k ceně auta působí interiér trochu obyčejně

Protože je to Mercedes, a ještě ke všemu kombík, není snadné představit si, jak je doopravdy rychlý. Dokonce i když se podíváte do naší tabulky na ta neuvěřitelná čísla, jako je zrychlení na 200 km/h za 11,6 sekundy, pořád nemusí být snadné představit si, jak je doopravdy rychlý. Takže si to pojďme demonstrovat na názorném příkladu. AMG 63 S kombi je rychlejší než Mercedes-AMG GT S. Tohle není „na kombík dobrý“. Tohle je jedno z nejrychlejších aut, jaká si můžete koupit. A pravděpodobně vůbec nejrychlejší, ve kterém odstěhujete rodinu na chalupu a naplocho balený nábytek z řetězcového obchodního domu s nesklonným názvem. Pokud tedy lidé, kteří si kupují kombíky za čtyřku, jezdí pro nábytek řetězcového obchodního domu s nesklonným názvem…

Tradice AMG: Štítek s podpisem technika, který odpovídal za montáž motoru

Za černý metalický lak Obsidian si Mercedes naúčtuje 27 686 korun

Podání akcelerace je přitom stejně dechberoucí jako samotné jízdní výkony. Mercedesy AMG používají sice klasický planetový automat, ale se spojkou, takže zapomeňte na nějaké „žvýkání“ v měniči. Jakmile aktivujete launch control (na rozdíl od některých jiných mercedesů zde není vyžadována složitá ekvilibristika, stačí režim Sport+ nebo Race, levá noha na brzdě a pravá na plynu), černý kombík se od startovní čáry doslova katapultuje za ohlušujícího řevu, který se rozléhá krajinou na míle daleko. Je to do značné míry uměle vytvořený efekt, který má maskovat přirozeně tichý svist přeplňovaného motoru, ale vem to čert. Koneckonců je to opravdový zvuk. Vychází z výfuku, nikoliv z reproduktorů.

Nemusíte souhlasit, ale podle nás svědčí těmto tvarům spíš světlejší a hřejivější barvy. Pokud máte smysl pro humor, můžete na displeji systému Comand sledovat graf spotřeby

Tohle není jeden z těch krémově hladkých motorů, které produkuje v různých obměnách koncern Volkswagen. Tohle je výbušný, drsný, netrpělivý zloun. Zápasník UFC, který si v šatně místo masáže dopřává injekce testosteronu a dávku předepsanou od pokoutního felčara pro jistotu násobí dvěma. Jakmile ho pravým kotníkem pustíte ze řetězu, popadne vás za límec a hodí k horizontu. Rychlostí začínajících dvojkou dosahuje i v těch nejkratších mezerách v levém pruhu s děsivou samozřejmostí. Nepředstavujte si ale přemotorovaný hot-rod, který umí jezdit jenom rovně. E 63 S je spíš přerostlý supersport, kterému rozhodně nedojdou schopnosti a odvaha, jakmile se silnice zúží a zaklikatí.

Na rozdíl od odtažité Panamery Mercedes skutečně připomíná supersport – nejen jízdními výkony, ale také projevem a charakterem

Nezatáčí s takovou grácií jako nízká Panamera, to ne. Pneumatické měchy i adaptivní tlumiče se musí snažit citelně víc, aby udržely pod kontrolou relativně vysokou a úzkou karoserii, která nezapře, že byla původně zkonstruována pro méně extrémní aplikace. V limitních situacích, kdy se enormní příčné zatížení spojí s namáháním ve vertikální ose (lidsky řečeno, když projíždíte opravdu rychle zatáčku se zvlněným povrchem), je cítit, jak plechy před silami přicházejícími od podvozku trošičku uhýbají. Ale to je spíš jen takový akademický poznatek. Na jízdu ani zážitek z ní nemá vůbec žádný vliv. A řidič, který rutinně nepřesedá z auta do auta, si mírného náznaku kroucení nejspíš ani nemůže všimnout.

Když aktivujete režim Race, vypnete ESP a nastavíte převodovku do manuálního režimu, můžete řadícími pádly zapnout speciální driftovací režim. I bez toho se ale E 63 ovládá fantasticky a systém 4Matic+ silně upřednostňuje zadní nápravu

Tím spíš, že bude sám plně zaměstnán silami, které působí na jeho tělo. O akceleraci už byla řeč, ale podvozek je velmi neústupný i v příčném směru a pohon všech kol je tu naladěný způsobem, jaký byl donedávna jen zbožným přáním fanoušků sportovních aut. Zapomeňte na potupné tahání předními, když za vrcholovým bodem zatáčky jdete asertivně na plyn. Zapomeňte na nevypočitatelnost reakcí, která při jízdě na limitu trápí většinu sportovních čtyřkolek včetně Panamery. A zapomeňte na typickou čtyřkolkovou nedotáčivost, přesněji řečeno neochotu měnit směr. Pohon 4Matic s přídomkem Plus reaguje v závislosti na zvoleném jízdním režimu. A když si nastavíte nejostřejší Race, dělá, co může, aby věrně emuloval zadní pohon. Na výjezdu posadí auto na vnější zadní kolo, nechá vás rovnat volant plynem a když najdete dost prostoru a odvahy, dovolí vám sice trochu silové, ale dlouhé, krásné drifty, které na zemi nechávají tlusté černé čáry a ve vzduchu oblak spálené gumy spolu s ozvěnou osmiválcového hromobití. (Poznámka pro oddělení komunikace společnosti Mercedes-Benz Česká republika s.r.o.: Četli jsme to v zahraničních recenzích.)

[su_note note_color="#c4c4c2"]

Doporučujeme test Mercedesu-AMG GT R

[wpsm_comparison_table id="574" class=""]