Názory k článku Za volantem sovětského teréňáku KrAZ 255 (1970): Udatný rozvědčík

Zkoušel jste se z Krazem projet po městě :) Poloměr otáčení 24 m ,Vzduchový posilovač řízení =prostě ideál do města:)

jezkovy zraky :-) Kde by vzal vzduchovy posilovac

Jeste jeden maji ve Strakonicich u PVO.

Přeji Dobrý den.Vlastnil jsem Gaz 66 a i když to byl drobeček s obsahem 5000,tak průchod terénem,obdivuhodný...

Pokud měl vzduch tak se dal řídit. Měli jsme je na letištích a viděl jsem ho i z pluhem jak potahuje cestu tankům. Nezničitelné vozidlo. Zajímavý zvuk dvoudobého dieselu.

Nádherné auto.Spolu s Tatrou 813-nejlepší kolosy

Nerad bych se pletl, ale dvoutakty byly asi jen motory Jaz 206 - 6-ti válcové řadové, vzduchem přeplňované rotačním dmychadlem. Velký výkon i značná spotřeba. Menší motor Jaz -204 se používaly v elektrocentrálách ( 30kW). Motor Jaz 206 byl ale v KrAZ 214. V KrAZ 255 a KrAZ 256 už byly vidlicové 8-mi válcové čtyřtakty. V ČSLA se používaly jako těžké dělostřelecké tahače nebo tahače radiolokační tachniky

Kdybyste mě zabili, nevzpomenu si na typ, ale se čtyřkolovým tahačem s dvoutaktním šestiválcem jsem měl tu čest (a to bez ironie) na vojně v 85. Geniální mašina s dřevěnou plechem pobitou kabinou, nápravy se stopami řezání nálitků plamenem, a absolutní průchodností. A že jsme v podhůří Jeseníků měli přes dva metry sněhu a teploty k -40ti. Velkej klobouček tomuhle stroji!

S Krazem jsem měl tu čest (1985). Převážel jsem uložené auto z Brna na Slovensko na nějakou technickou prohlídku. Auto nedotčené provozem.Krásná jízda. Motor při volnoběhu pár otáček za minutu.Při rozjezdu z křižovatky nekonečně dluhá doba.Za sebou totiž 20 tun - výrobna kyslíku. Dřevěná oplechovaná kabina. Typické ruské řazení. Velitel vozu (Lampasák) celou dobu strachy bez sebe. Dolů z kopce podřadit na co nejnižší stupěň protože při sešlápnutí brzdy byl vzduch téměř hned pryč. Jeden z mnoha zajímavých zážitků.

Spolehlive blbuvzdorne auto,jezdil jsem s nim u PVOS s nastavbou PRV-9(radiolokacni vyskomer) cca 20t a s privesem se dvema EC AD-30(2T diesely 30kW)cca 10t.Na vyjezdy na pruzkum stanovist s nami jezdila jaste P-15 na podvozku ZIL-157 (benzin 6-ti valec) -to bylo tragicke auto ktere melo uspesnost dojeti tak 50%.Na jednom taktickem cviceni jsem s nim v rozbahnenem terenu tahal i zapadle nalozene T-148,kdyz se takticke pneu podhustily tak byla pruchodnost neskutecna. Nastavba byla vysoka 4,2m a tak jsem obcas podhustoval i pred mostama.Pruzny motor a celkem pohodova jizda, s tou nastavbou to bylo jako v kocare.

Maly panel uprostred palubky s packovymi prepinaci je ovladani "bufiku", predehrivace a naftoveho topeni, podprolisem v horni casti panylku je kontrolni spirala zhaveni.I ten bufik byl bezproblemovy. U elektrocentral AD30 bylo predehrivani pomoci "naftove letlampy" na ktere byl elektricky ventilator s cca 5m kabelem,to byl prirucni plamenomet ktery se po zapaleni strkal do drzaku na bloku motoru s tim predehrivat motor byl zazitek. Pri jednom presunu od Strakonic k Olomouci mi PHMak natankoval KrAZ zbytky kterych se potreboval zbavit a v nafte byl i nejaky benzin, dokud jsem jel po rovine tak OK ale v kopci vzdy zdechnul a musel se odvzdusnit - pak jsem na to prisel, jak se motor v tahu zahral tak benzin v nafte zplynoval a vstrikovaci cerpadlo prestalo davat.Do nadrze KrAZu jsme tenkrat nalili naftu z elektrocentral a pak uz bylo vse OK.

V roce 75-78 lsme v Poličce měli tyhle potvory 4. Tahaly P-35, PRV 11 a Vovzduch. Neskutečný mašiny. A s opravdu neskutečnou průchodnost. Jedny stroj co vytlačil na rampu ratar a za Vovzduch měl připojenou 16t centrálu. Nejsem si jist ale měly vyvedeny bufik na loznou plochu.