Ohledně jízdy v pruzích na dálnici, silnici pro motorová vozidla, na víceproudé silnici mimo obec a také na silnicích pro motorová vozidla v obci se vedou sáhodlouhé diskuse a jak ukazuje každodenní praxe z provozu, jen velmi malé procento řidičů ví, jak se má v takových případech chovat.
Ti ostatní možná něco aspoň tuší, ale podle všeho jim je to úplně jedno a dál svou bezdůvodnou jízdou v prostředním nebo levém pruhu omezují plynulost provozu, snižují propustnost a kapacitu komunikace a vytváří zcela zbytečně nebezpečné situace tím, že je ostatní musejí objíždět. Pojďme se tedy podívat na to, jak to s jízdou v pruzích je.
Způsob jízdy v pruzích upravuje podstatná část zákona 361/2000 Sb., zejména pak § 12, který se jízdě v jízdních pruzích věnuje poměrně rozsáhle. Jednotlivé odstavce tohoto paragrafu si vyjmenujeme a především okomentujeme, co znamenají pro reálné situace.
(1) „Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“
Komentář: Jak vidíte, zde je zcela jasně a srozumitelně napsáno, že se mimo obec vždy jezdí v pravém jízdním pruhu a ostatní pruhy lze použít pouze pro objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování. Kdokoli, kdo se po předjetí vozidla v pravém pruhu nezařadí zpět, se dopouští přestupku. Nikde se tu navíc nepíše nic o tom, že řidič jedoucí nejvyšší dovolenou rychlostí nemusí z prostředního nebo levého pruhu uhýbat. I kdyby se chtělo jet někomu nakrásně dvoustovkou, musí tak činit v pravém pruhu.
(2) „V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3. Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla, motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1 a cyklista smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“
Komentář: Ano, v obci můžete využít kterýkoli jízdní pruh, ale má to jistá omezení, jak se můžete dočíst výše. Typickým příkladem porušování ustanovení „Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit“ jsou situace například na pražské jižní spojce, kde ve třech pruzích jede v levém pruhu na osmdesátce jedno auto 70, v prostředním druhé 69 a v pravém krajním třetí 71 km/h, aniž by před nimi byl souvislý proud vozidel ve všech třech jízdních pruzích. Samozvaný ochránce pořádku na silnicích a majitel pravdy v levém pruhu z něj každopádně musí zmizet, protože se nejedná o souběžnou jízdu. Zároveň mohou řidiči v prostředním nebo pravém pruhu ty zpomalené nezdvořáky vlevo bez omezení předjíždět zprava, což se mimo obec nesmí.
(3) „Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.“
Komentář: Souběžnou jízdou se myslí především jízda v pomaleji se pohybující koloně a ne situace, kdy jeden zoufalec neumí (nechce/nemůže) jet normálně a omezuje ostatní.
(4) „Na pozemní komunikaci o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1 užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování.“
Komentář: Tohle je především doplňující pro informaci, proč kamiony nesmí (to ale neznamená, že v něm nikdy nejedou) jezdit v levém pruhu na tříproudé komunikaci. Samozřejmě při objíždění je možné krajního levého pruhu využít.
(5) “Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.“
Komentář: Tady máte vysvětleno pravidlo zipu. Otázky panují především ohledně situací, kdy se dva řidiči chtějí dostat z krajních pruhů do prostředního a kdo má v takovém případě přednost. K podobným situacím dochází právě v případech, kdy se neslušný hulvát usadí na dálnici v prostředním pruhu a jede si svých sto deset. Ostatní ho pak v zoufalství předjíždějí zleva zprava, hlavně ať už se ho zbaví. Tuto situaci popisuje následující odstavec:
(6) “Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce.“
Komentář: Platí tedy tzv. pravidlo pravé ruky a stejné ustanovení by šlo použít i pro situace, kdy se sbíhají odbočovací pruh a připojovací pruh. Ono to má smysl, protože ten, který odbočuje, nejčastěji zpomaluje vozidlo, zatímco ten, který se připojuje, akceleruje. Je to opět o domluvě mezi řidiči a poloze vozidel. Když prostě vidíte, že se už jedno auto chce připojovat a vy teprve plánujete odbočovat, dejte vozidlu přednost. A obráceně se necpěte při připojování pod vozidlo, které už zahájilo odbočování z průběžného pruhu.
(7) Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.
Komentář: V připojovacích pruzích řidiči často dělají to, že nevyužívají celou délku jízdního pruhu k nabrání dostatečné rychlosti a hned vybočí do průběžného pruhu, kde omezí (někdy i ohrozí) řidiče v pravém průběžném pruhu. Ten nemá povinnost jim uhýbat do levého pruhu, vlastně se to i nesmí podle pravidel uvedených výše (nejedná se o předjíždění). Řidiči si sice ze slušnosti místo dělají, ale nespoléhejte se na to, protože řidič v pravém pruhu prostě nemusí mít tu příležitost vás z připojovacího pruhu pustit, například pokud mu v levém pruhu jede rychlejší vozidlo. Samozřejmě je důležité sledovat provoz a při větší hustotě provozu si najít v připojovacím pruhu optimální rychlost a volné místo pro zařazení.
Velice specifické jsou tzv. průpletové úseky, kdy se potkává pruh odbočovací s pruhem připojovacím. V takovém případě má přednost ten, kdo přijíždí z pravého pruhu. Dává to smysl i z toho hlediska, že takový řidič potřebuje nabrat rychlost a zařadit se, zatím co ten, který sjíždí, zpravidla brzdí a je pro něj takový manévr jednodušší.
Samozřejmě je potřeba „spolupracovat“, odhadovat chování ostatních a jak už jsme si napsali mnohokrát, nespoléhat se vždy stoprocentně na to, že i když máte ze zákona přednost, že vám ji vždycky ten druhý dá. Nechte ostatním místo pro chybu a také zcela zřetelně dejte ostatním najevo své úmysly, zejména včasným používáním znamení o změně směru jízdy.
A jak je to s předjížděním?
Ohledně jízdy v pruzích je důležité se ještě pozastavit u § 17 zákona 361/2000 Sb., který upravuje předjíždění.
(1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného jízdního pruhu.
(2) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.
Komentář: Jak vidíte, zrychlit a předjet někoho v pravém pruhu, pokud jedete v pruhu připojovacím, je zcela v pořádku a v souladu se zákonem. Samozřejmě při připojování nesmíte řidiče ohrozit ani omezit. Odhadujte tedy situaci a nebojte se na plyn pořádně šlápnout, když se připojujete na dálnici. Hlavně pozor na kamiony. Velké nákladní auto kvůli vám nemůže náhle měnit směr jízdy a rychlost.
Předjíždíte? Tak na to šlápněte!
A zároveň je nutné připomenout ještě ustanovení § 18 odst. 2 b) „Řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.“
Komentář: Z toho plyne jedna naprosto zásadní věc. Pokud máte na tempomatu nastavených svých 120 km/h (což je ve skutečnosti po odečtení odchylky rychloměru nějakých 110 km/h), předjíždíte pomalejší auto v pravém pruhu a za vámi jede rychlejší vozidlo, musíte při předjíždění zvýšit rychlost jízdy. Pokud před sebou nikoho nemáte a dál předjíždíte původní rychlostí, porušujete zákon. Zkrátka při předjíždění na dálnici zvyšte rychlost, ať nezdržujete.
A znovu připomeneme, že posuzovat to, jak kdo jede rychle, smí jen policie schváleným způsobem a ne samozvaný ochránce pořádku na silnicích, který má pocit, že musí všem a vždy vnucovat svou představu o bezpečnosti a plynulosti provozu. Tvrdit, že „já jedu sto třicet a ty mě nemáš co předjíždět!“ je mylná představa. Řidič se prostě musí chovat tak, aby ostatní neomezoval a neohrožoval a jestli má pocit, že někdo jede rychleji, než je dovoleno, je jeho pocit asi tak to jediné, co mu zbývá. Způsob jízdy ostatních nechť si posoudí policie.
Jaká je za to pokuta? A co body?
Na porušení povinností spojených s jízdou v pruzích lze použít několik ustanovení, zejména pak tzv. „Jiné porušení povinností“, které je sice bez bodů, ale je to příkazem na místě (blokovou pokutou) do 2000 Kč, ve správním řízení pak 1500 až 2500 Kč.
Pokud jde o změnu jízdních pruhů, velice snadno se může řidič dopustit přestupku „Ohrožení při přejíždění z pruhu do pruhu“, za což je dle § 125c / 1k) stejná bloková pokuta 2000 Kč nebo pokuta ve správním řízení 1500 - 2500 Kč, ale zároveň je za to 5 trestných bodů do karty řidiče. Zákaz řízení za to není, ani kdyby se řidič stejného přestupku dopustil vícekrát během 12 měsíců.
Bude záležet na posouzení, jestli bezdůvodná jízda v levém pruhu je jiné porušení povinnosti nebo ohrožení. Pokud přejedete do rychlého pruhu a ten za vámi musí prudce brzdit, je to ohrožení a máte to za pět bodů. Pokud jen blokujete jízdní pruh, je to zpravidla jiné porušení povinnosti bez bodů.