Psala se sedmdesátá léta minulého století a Mazda byla jediným velkým výrobcem aut s rotačním Wankelovým motorem. Tehdy jej dávala pod kapotu svých sedanů, sportovních vozů, ale i pick-upu, což byl unikát. Specifický pohon, který na začátku převzala od německého NSU, si nechala až do roku 2012, kdy z továrny v Hirošimě vyjela poslední Mazda RX-8. Japonská automobilka se tak stala jedinou, která vyráběla vozy s Wankelovým motorem ve velkém množství. Její historie proto stojí za pozornost.
Vše přitom začalo poměrně skromně. Bylo 30. ledna 1920, Jujiro Matsuda založil svou společnost Toyo Cork Kogyo, která se pustila do produkce nejrůznějších výrobních strojů, jenž pak nabízela japonským automobilkám. Matsuda ale brzy přišel s nápadem, který jeho firmu transformoval na automobilku. V roce 1931 zahájil produkci tříkolové užitkové rikši nazvané Mazda-Go. A i když se japonská značka na Mazdu oficiálně přejmenovala až v polovině osmdesátých let, všechna její auta (kromě vozů sesterských značek) nesla toto jméno.
Paradoxní je, že se Matsuda výroby opravdových čtyřkolových aut nedožil. Během druhé světové války jeho firma produkovala zbraně. Když 6. srpna 1945 shodili Američané atomovou bombu na Hirošimu, ústředí firmy to srovnalo se zemí. Továrna ležící dál od centra ale vydržela. Zničená japonská ekonomika ale nebyla dlouhou dobu po válce připravena na nová auta. Matsuda zemřel v roce 1952, první Mazda R360 vyjela až o osm let později.
Dvoudveřové autíčko spadalo do tehdy populární kategorie kei, což byla auta malých rozměrů, s lehkou konstrukcí a malými slabými motory. Označení R360 odkazovalo na objem dvouválce, který měl výkon pouhých 16 koní. To ale nevadilo, protože samotné vozítko vážilo jen 380 kg. Auto zůstalo ve výrobě šest let, přičemž od roku 1962 ho v nabídce japonské automobilky doplňoval i o něco větší model Mazda Carol se stejným motorem.
Wankel Mazdu zachránil
Trh s auty se v Japonsku začal čím dál tím víc zaplňovat. Mazda se potřebovala vymezit proti silné konkurenci Toyoty, Mitsubishi nebo Hondy. Po inspiraci pátrala v Evropě, kde značka NSU z německého Neckarsulmu koketovala s Wankelovým rotačním motorem. Manažerům Mazdy se neotřelý nápad líbil, s Němci se dohodli a na základě jejich motoru pak postavili svůj první vůz s tímto druhem pohonu – Cosmo Sport.
Tah se povedl a Mazda si díky tomu získala oblibu nejen na domácím trhu, ale poprvé výrazněji také v zemích, kam své vozy exportovala. Wankelův motor byl zajímavý tím, že se mu dařilo z malého objemu produkovat vysoké výkony. Auto bylo silné, ale zároveň lehké, což dobové atmosférické motory, třeba osmiválce, rozhodně nebyly. Mazda začala vyrábět široké modelové portfolio vozů s rotačním motorem a po krachu NSU na konci šedesátých let pak zůstala jediným velkým producentem, který se mu plně věnoval.
V roce 1973 ale přišla ropná krize. V řadě zemí se začala omezovat rychlost a přestal být hlad po autech s vysokou spotřebou, mezi které se právě vozy s rotačním motorem řadí. Mazda se ale nechtěla Wankelů vzdát úplně a tak je rezervovala pro své sportovní modely. V roce 1978 tak přijela legenda jménem RX-7 s moderním následovníkem RX-8, který i přes své potíže s olejem a životností motoru patří dodnes mezi zajímavé ojeté vozy.
Absolutní legendou se ale stal jiný model. Dvoumístný roadster Mazda MX-5 přezdívaný Miata vznikl podle legendy na popud motoristického novináře, který popohnal vedení japonské automobilky k tomu, aby dalo souhlas s výrobou lehkého sporťáku přinášejícího radost z řízení. Auto od té doby prošlo čtyřmi generacemi a v nabídce japonské značky je dodnes.
Prohlédněte si přiloženou fotogalerii, která mapuje vývoj vozů Mazda. Kromě nich jsme do výběru přidali i další zajímavé modely, jenž vznikaly pod jinými značkami patřícími japonské automobilce. Jde například o Autozam, pod jehož logem se v devadesátých letech vyrábělo bizarní autíčko AZ-1 s křídlovými dveřmi.