Rok 2016 byl ohledně nových registrací dieselů v Evropě zlomový. Po dlouhých letech ztratily svůj dominantní podíl. Má to mnoho faktorů. Hlavním spouštěčem asi byla aféra Dieselgate, která odhalila úmyslnou manipulaci s měřením emisí vznětových motorů u koncernu Volkswagen. Ale ukazuje se, že rozdílné emise mezi laboratoří a skutečným provozem neumí vysvětlit stále více a více automobilek.
Doporučujeme: Ojeté diesely mohou vyjít draho. Benziňák s vyšší spotřebou je ve výsledku levnější
Ovšem rozhodující je vždycky zákazník. To on si kupuje nová auta a když si politici odhlasovali jakési imaginární cíle ohledně snižování emisí skleníkových plynů, začaly být diesely upřednosťnovány pod heslem „i kdyby to mělo zachánit jediného ledního medvěda a jediný ledovec“. Nižší spotřeba rovná se nižší emise CO2 a v mnoha zemích to znamená nižší daně. Daňové úlevy dostávaly i firmy pro své flotily, nafta měla nižší spotřební daň a tak dále.
Výsledkem byl enormní nárůst podílů naftových aut. Nafta se rozšířila i do nejmenších vozů a na některých trzích dosahovaly registrace dieselů tříčtvrtinového podílu. Poslední dobou se situace obrací. Ti samí politici, kteří lidem diesely vnutili, najednou zjistili, že s provozem dieselu souvisí i nějaké škodlivé emise.
Doporučujeme: Na reálné spotřebě už nezáleží. Ta „papírová“ ušetří lidem víc
Ale klesající podíl dieselů není způsoben jen přísnějšími aktuálními regulacemi. Moderní naftová auta jsou prostě dražší, protože složité emisní systémy stojí logicky více peněz a automobilky musí zvedat cenu. Pro zákazníky tak přestávají být diesely výhodné. A mnoho lidí se také bojí, že jim vlády brzy zakážou dieselem jezdit do města.
Jak se tedy podíl dieselů v Evropě vyvíjel? Organizace evropských automobilek ACEA přináší data ze západoevropského trhu a evropské patnáctky od roku 1990 až do roku loňského. V přiložené tabulce uvádíme poslední data a také několik historických dat, nejstarší jsou z roku 1990.
Oblast trhu | podíl v r. 1990 | podíl v r. 2005 | podíl v r. 2010 | podíl v r. 2011 | podíl v r. 2012 | podíl v r. 2013 | podíl v r. 2014 | podíl v r. 2015 | podíl v r. 2016 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Belgie | 32,7 | 72,6 | 75,9 | 75,3 | 68,8 | 64,8 | 61,9 | 59,7 | 52,0 |
Dánsko | 4,1 | 23,8 | 45,7 | 46,7 | 39,5 | 32,0 | 31,7 | 31,0 | 36,0 |
Finsko | 5,2 | 17,0 | 41,5 | 42,0 | 38,2 | 36,8 | 38,9 | 35,7 | 33,3 |
Francie | 33,0 | 69,1 | 70,8 | 72,4 | 72,9 | 67,0 | 63,9 | 57,2 | 52,1 |
Irsko | 13,6 | 21,5 | 62,2 | 70,0 | 73,1 | 72,0 | 73,2 | 71,0 | 70,0 |
Island | - | 19,6 | 21,7 | 42,3 | 50,1 | 51,0 | 49,2 | 46,7 | 44,7 |
Itálie | 7,3 | 58,3 | 45,9 | 55,2 | 53,1 | 53,9 | 54,9 | 55,2 | 57,0 |
Lucembursko | 21,3 | 75,4 | 75,2 | 76,7 | 76,1 | 73,4 | 72,0 | 70,4 | 65,0 |
Německo | 9,8 | 42,0 | 41,9 | 47,1 | 48,1 | 47,4 | 47,8 | 47,7 | 45,8 |
Nizozemsko | 10,9 | 26,8 | 20,0 | 28,3 | 28,2 | 24,8 | 27,1 | 28,9 | 18,9 |
Norsko | 2,6 | 39,2 | 74,9 | 75,7 | 64,2 | 52,5 | 48,7 | 40,8 | 30,8 |
Portugalsko | 4,9 | 63,3 | 67,1 | 69,6 | 70,5 | 72,3 | 71,2 | 68,1 | 65,1 |
Rakousko | 25,7 | 64,7 | 50,7 | 54,6 | 56,4 | 56,7 | 56,8 | 58,3 | 57,3 |
Řecko | - | 1,6 | 4,0 | 10,0 | 40,0 | 57,9 | 63,5 | 63,2 | 55,1 |
Španělsko | 14,2 | 67,8 | 70,6 | 70,3 | 68,9 | 66,3 | 64,9 | 62,7 | 56,9 |
Švédsko | 0,6 | 9,7 | 50,9 | 61,4 | 66,8 | 61,5 | 58,9 | 57,7 | 51,5 |
Švýcarsko | 3,0 | 28,3 | 30,2 | 32,7 | 37,1 | 37,0 | 37,0 | 38,7 | 39,6 |
Vel. Británie | 6,4 | 36,8 | 46,1 | 50,6 | 50,8 | 49,8 | 50,1 | 48,4 | 47,7 |
Západní Evropa | 13,8 | 49,3 | 51,8 | 55,7 | 55,2 | 53,3 | 53,1 | 51,6 | 49,5 |
EFTA | - | 31,0 | 43,6 | 45,7 | 45,2 | 42,1 | 40,9 | 39,6 | 37,0 |
EU15 | - | 49,8 | 52,0 | 56,1 | 55,6 | 53,8 | 53,6 | 52,1 | 49,9 |
Zajímavou infografiku k tomuto tématu takém najdete na stránkách organizace ACEA.