[su_label type="info"]TIP[/su_label] Klikněte na galerii pro větší zobrazení
Období na počátku devadesátých let dvacátého století bylo pro naši zemi velmi bouřlivé. Změna společenských poměrů a přechod k více či méně tržnímu hospodářství se samozřejmě projevily i na trhu s novými a hlavně ojetými auty. Vždyť Češi byli celá desetiletí odkázáni vlastně jen na produkty domácí automobilky Škoda, případně jiné značky východního bloku. A nutno říci, že škodovky byly na poměry socialistického průmyslu ještě nadprůměrně dobré.


Kdokoliv se po revoluci aspoň trochu zmohl, ale stále nedosáhl na nové auto, snažil se sehnat luxusnější ojetinu ze zahraničí. Náš trh tak začala zaplavovat levná auta z Německa, Francie, Itálie a Belgie. Nejčastěji se takové vozy nacházely ve formě bouraných polovraků či jinak zubožených kusů. A čeští kutilové se je snažili dávat po garážích dohromady.
Doporučujeme: Galerie 15 sportovních aut ze socialistických zemí
Někdo to myslel dobře, jiní nepoužívali při dovozu aut a jejich následném prodeji zrovna legální metody. Na to pak doplatila nemalá řada motoristů, kteří poprvé vyrazili za hranice na „Západ“ a hned v Německu nebo Rakousku jim policisté auto sebrali jako kradené. Ostatně zlepšit kulturu obchodu s ojetými vozy se někde nedaří ani dnes, více než čtvrt století po převratu. Ale znáte to: dokud budou chtít Češi naftový Passat „za kilo“ s nájezdem 65 000 km, nezmění se nic...