Mizející klasické off-roady nutí zájemce o svezení ke kompromisům. A vůbec ne špatným, jejich roli totiž plynule převzaly konstrukčně podobné terénní pick-upy. Dokáží už nahradit klasické terénní železo? A nejsou příliš kompromisní?

Double cab ubytuje pět cestujících, ve druhé řadě ale moc místa na dlouhé cesty není

Třetí řada sedadel je k dostání za příplatek 40 000–60 000 Kč podle zvolené linie výbavy

V politicky korektní, asfaltem zalité Evropě už není pro chlapská auta s rámem a pořádnou terénní výbavou místo. O to obdivuhodnější je, že se jich ještě pár drží mezi pick-upy a luxusními off-roady. Který z nich je lepším teréňákem? Na to se pokusí odpovědět srovnávací test dvou reprezentativních zástupců.

Ford Ranger nabízí tři karosářské verze, dva motory, dvě převodovky a několik výbavových linií. Toyota Land Cruiser stále nabízí i kratší třídveřovou verzi. Motor si v Evropě vyberete jediný, převodovky dvě

Ford Ranger ztělesňuje pick-upy svou jednoduchou a robustní konstrukcí, která uveze tunu a vznikla primárně pro těžkou práci. Podvozek odmítá nějaká cingrlátka – vzadu tuhá náprava s listovými pružinami, vpředu dotek moderny s koly nezávisle zavěšenými na pořádných ramenech. Terénní výbava začíná a končí redukcí, natvrdo připnutelným pohonem všech kol (bez středního diferenciálu) a zadní uzávěrkou diferenciálu. Víc není potřeba. Dnes už velmi vzácným kořením je pořádný motor; v době, kdy konkurenti zmenšují zdvihový objem pod dva litry, tady tepe nešizený pětiválec 3.2 Puma.

Pětiválec Puma mohutného objemu 3.2 táhne zdatně a uděluje Rangeru překvapivou dynamiku. Turboefekt překrývá převodovka

Nový čtyřválec pro terénní a užitkové To­yoty je mnohem úspornější a čistší než dřívější třílitr, hlukem neobtěžuje, avšak jede vlažněji

Toyota Land Cruiser nezapře vojenské předky, avšak naučila se líbit solventním klientům ze zemí mimo Evropskou unii. A ti požadují opulentní komfort, prostor a kvalitní materiály, ovšem při nezmenšených terénních schopnostech. Těch papírově nabízí Toyota hromadu, pomohla si k nim ale slušnou porcí elektroniky. Netřeba se ale obávat, technický základ je podobně rustikální: masivní rám, vzadu „bendžo“, vpředu pořádné dvojité lichoběžníky. Pohon všech kol je tentokrát stálý s diferenciálem a redukcí. Je tu ovšem pár drobností navíc: především měchy vzduchového pérování, které kromě jiného umějí měnit světlou výšku, a řada senzorů pokročilých terénních asistentů. Jak si rozumějí s kýženou terénní nezničitelností, je otázka. Umožňují ovšem i laikovi bezpečně projet opravdu těžký terén. Pravda také je, že po druhém faceliftu tiše zmizela zadní špéra a nový motor 2.8 je sice úspornější, ale také slabší než někdejší třílitr.

Přečtěte si také:

Pět dobrých ojetých SUV s pohonem 4x4 za 150 až 300 tisíc korun

V terénu hned zkraje ztrácí body pick-up s delším rozvorem i zadním převisem. A zde také nenašel odpověď na možnost Toyoty zvednout se na vzduchových měších. Jenže ocelové pružiny si lépe rozumějí s rozbitým povrchem a celkově užitkově laděné auto nebudí tolik strachu ze zničení jako honosná Toyota na obřích kolech. Vhod přijde i plynulý a mohutný tah velkého pětiválce. Dobře vyvážený Ranger si zachovává chladnou hlavu i při šílených kouscích a neděsí posádku prudkými záškuby ani změnami směru. Z konstrukce je znát, že tvůrci přesně věděli, co na takovém autě je potřeba a co není. A také kam ty potřebné věci umístit.

Veškerá nastavení terénních funkcí u Rangeru obsáhne jediný třípolohový volič režimů pohonu (2H, 4H, 4L) a spínač zadní špéry. Šestistupňový automat nechává klouzat měnič, když je třeba. Pohon 4×4 zde nesmí na asfalt

Ovládací panel terénních funkcí u Toyoty je přebohatý. Horní knoflík mění terénní režim a rychlost při crawl control, druhý pak režimy pohonu. Změníte i světlou výšku, místo pro spínač zadní špéry je však už dnes prázdné

Off-road Land Cruiser je ze zcela jiného těsta. Projede díky lepším parametrům a terénním asistentům objektivně více. A kamery kolem celého auta spolu s indikátory náklonů, natočení předních kol a křížení náprav účinně pomáhají udržet přehled. Speciálně hluboké výmoly a ostré zlomy jsou parádní disciplínou Toyoty, při zkoušce například hladce projela neobdělaným polem, před lety naposledy zkypřeným hlubokou orbou. Skoro se vším pomáhá elektronika. Stačí sdruženým voličem vybrat druh terénu, pak sepnout samočinné udržování rychlosti crawl control, stejným ovladačem navolit rychlost a pak už jen točit volantem. Vůz se proplíží neuvěřitelnými nástrahami a posádka, kterou preventivně ztuhlé vzduchové pružiny nemilosrdně házejí ze strany na stranu, se jen drží. V záplavě elektroniky vlastně ani nevadí absence zadní špéry, přibrzďování kol ji nahradí. Jiné by to bylo, pokud by měl Land Cruiser denně hodiny brodit blátem a marastem staveb.

Asijské otvírání kufru doprava vám u pravého chodníku zkomplikuje nakládku. Částečným řešením je výklopné okno

Ochranný rám korby patří k verzi Limited. Hodí se k fixaci dlouhých předmětů, ale vylučuje montáž nástavby

V podobné roli si umíme lépe představit pracovněji laděný Ford Ranger. Do něj se také s klidnějším svědomím nastupuje v ušpiněném oblečení, nehledě na to, že místo naší nazdobené verze můžete zvolit spartánštější pracovní na ocelových kolech a s černými nárazníky. Land Cruiser stejnou stavbou projede také, a dokonce s menším rizikem zapadnutí, ale spíš s panem ředitelem na inspekční cestě. Ten se v něm pak může s rodinou klidně vydat na zahraniční dovolenou.

Odlišnými proporcemi se nedejte zmást, základní konstrukce se překvapivě podobá. Pokud si Land Cruiser koupíte v nízké specifikaci, dostanete i obdobné ocelové pérování i celkové prodejní ceny

I když dnes porovnáváme hlavně terén, srovnání by nebylo úplné bez zmínky o silničních kvalitách. Ty jsou doménou Toyoty, která se nese po silnici s majestátností, jakou už dnes neznají ani reprezentativní limuzíny. Plavbu sice narušují prudší reakce na výmoly či prahy, ovšem cestování v obřím, tichém a přepychovém interiéru vysoko nad vozovkou je přesto skvělé.

Přečtěte si také:

Volkswagen Amarok 3.0 TDI 165 kW vs. Toyota Hilux 2.4 D-4D: Motor, nebo výbava

Ranger trochu překvapivě kontruje mnohem silnějším a kultivovanějším motorem a znamenitou směrovou stabilitou. Uvnitř však není místa nazbyt a jízdní komfort začíná až s naloženou korbou. Větší smysl celkově dává Ranger, který je univerzálnější a citelně levnější. Lepším teréňákem je ale Toyota Land Cruiser, která je zároveň vynikající i na cestování.

Přední sedadla jsou mnohem pohodlnější, než by člověk vzhledem k užitkovému původu Rangeru čekal

Široká křesla prozrazují, pro které trhy Land Cruiser vznikl. Na dlouhé cesty jsou skvělá

Ford Ranger Double Cab 3.2 TDCi

+

• nosnost až 1,2 tuny
• silný a kultivovaný motor
• vyvážený podvozek
• účelná terénní výbava

–

• chybí mezinápravový diferenciál
• do terénu dlouhý rozvor
• stísněnější interiér

Toyota Land Cruiser 5dv. 2.8 d-4d AT

+

• úsporný motor
• komfortně řadící převodovka
• prostorný a pohodlný interiér
• vyčerpávající terénní výbava…

–

• … ve které ale nově chybí závěr zadního diferenciálu
• slabší jízdní dynamika
• komfort na nerovnostech

Ford Ranger vs. Toyota Land Cruiser: Verdikt

Najít vítěze je v tomto případě otázkou úhlu pohledu. Při hodnocení univerzality a ceny by zvítězil Ford, který kromě rodinných potřeb odvozí i panu podnikateli hromadu nákladu. Jenže dnes šlo především o jízdu v terénu (a trochu i po silnici) a v tomto ohledu zkrátka jeden z posledních opravdových off-roadů na evropském trhu, Toyota Land Cruiser se svými sofistikovanými asistenty a vzduchovým pérováním, jednoduše nemá konkurenci.

Foto: Martin Mičánek