Takzvané plug-in hybridy se pro výrobce i zákazníky staly komfortním řešením, jak vyzrát na rychlé zpřísňování limitů CO2. Jejich nerealisticky nízká spotřeba je ale bruselským institucím trnem v oku. V zákulisí se už hovoří o změnách, které by legislativní zvýhodnění aut s možností externího nabíjení smazaly, informuje německý Der Tagesspiegel.
Evropská komise by mohla relativně jednoduchou úpravou jednoho ze svých nařízení změnit způsob výpočtu spotřeby, respektive emisí CO2. Aktuální legislativa pracuje s předpokladem, že plug-in hybridy absolvují 70 procent celkového nájezdu na elektřinu. Podle studií zmiňovaných německým listem je to ale v průměru jen 43 procent a řidiči služebních vozů s tankovací kartou se nabíjením obtěžují jen výjimečně. Elektrický pohon tvoří pouhých 18 procent jejich celkového nájezdu. Německý Focus již před delší dobou konstatoval, že mnozí majitelé plug-in hybridů „ani nevybalí nabíjecí kabel“. Proč si je tedy pořizují?
Protože nabíjecí hybrid (plug-in hybrid electric vehicle, PHEV) jim umožňuje nadále jezdit s vozem velikostních a dynamických parametrů, na které jsou zvyklí. Automobilky tak zareagovaly na trend některých západních zemí, které na vozy s vyššími nominálními emisemi CO2 uvalily daně ve výši až desítek procent ceny samotného vozu, nebo naopak podporují nízkoemisní auta výrazným zvýhodněním. Podrobněji jsme o tom psali před delším časem:
Dílčí parametry výpočtů se od té doby změnily, princip však nikoliv. Pro zákazníky tak může být nabíjecí hybrid ve výsledku mnohem výhodnější než konvenční vůz, přestože v reálu mají oba podobnou dynamiku i spotřebu. PHEV se navíc hladce „vejde“ do fleetové politiky některých velkých společností, jež při výběru služebního vozu omezují zaměstnance právě emisemi CO2.
Bezemisně jezdit mohou, ale nemusí
Plug-in hybrid je vedle spalovacího motoru vybaven ještě elektromotorem a baterií. To mu umožňuje ujet nižší desítky kilometrů jen na elektřinu. Pokud takový vůz poctivě doma nebo v práci nabíjíte, jezdíte s ním vlastně jako s elektromobilem. Stejně dobře ho ale můžete používat jako konvenční auto. A vůbec vás nemusí trápit, že také spotřeba paliva víceméně odpovídá běžnému autu nebo je dokonce vyšší, zatímco v technickém průkazu je uvedena naprosto nerealistická hodnota.
Extrémní příklad: 700koňové Porsche Panamera Turbo S E-Hybrid s maximální rychlostí 315 km/h a homologovanou spotřebou 2,8 l/100 km, což odpovídá emisím CO2 63 g/km. Stejný princip však platí i pro mnohem běžnější auta včetně Škody Superb iV nebo technicky příbuzného Volkswagenu Passat GTE. Ty podle tabulek jezdí za 1,9, respektive 1,5 l/100 km.
Druhou velkou vlnu plug-in hybridů odstartovaly takzvané „flotilové“ limity CO2, za jejichž překročení mají automobilky platit do rozpočtu EU drastické pokuty. Proto je dnes značky nabízejí tak masivně i na českém trhu, kde žádné větší penalizace pro vozy s vysokou spotřebou fosilních paliv zavedeny nejsou. Mercedes-Benz má v lokální nabídce 14 PHEV modelů a modelových variant. Škoda s tímto typem pohonu prodává vedle Superbu také Octavii, brzy přijde i Kodiaq. Výjimku představují v podstatě jen výrobci zaměření na malá, lehká, nepříliš výkonná auta. Ti se do limitů vejdou i bez obezličky v podobě přídavného elektrického pohonu.
V Německu, kde lze na PHEV získat bonus až 6750 eur (v přepočtu přibližně 176 tisíc korun), se v loňském roce prodalo takových aut více než dvě stě tisíc. V celé Evropě se prodeje plug-in hybridů za celý rok 2020 přiblížily hranici 600 tisíc kusů, což navýšilo jejich tržní podíl na 4,8 procenta.
Plug-in hybrid lze tedy v jistém smyslu považovat za vítězství konstruktérské invence nad bruselskými byrokraty. Nebo za flagrantní obcházení ducha zákona nezodpovědnými fosilními dinosaury. Podle toho, na které straně jsou vaše sympatie. Do očí bijící nerealističnost udávaných spotřeb každopádně neušla ekologickým organizacím, které začaly tlačit na Brusel a požadovat zpřísnění, píše Der Tagesspiegel s odkazem na zákulisní zdroje. Evropská komise k tomu ani nebude potřebovat souhlas členských států, může to vyřešit dílčí úpravou příslušeného nařízení.
Zpřísněné zpřísnění
První místopředseda EK Frans Timmermans chce podle listu eliminovat zvýhodnění PHEV v rámci legislativního návrhu, který má znovu zpřísnit už zpřísněný požadavek na snížení výfukových emisí aut. Zatímco platná legislativa požaduje po automobilkách pokles do roku 2030 o 37,5 procenta, Timmermans podle německého listu v červnu navrhne navýšení na rovných 50 procent. Automobilky by tak mohly nemalé investice do plug-in hybridů v posledních letech víceméně odepsat.
Ani tím ale jejich trápení skončit nemusí. Devět členských zemí EU nedávno oficiálně vyzvalo Komisi, aby stanovila konkrétní termín ukončení prodeje aut se spalovacím motorem. Jedná se o Dánsko, Rakousko, Belgie, Řecko, Irsko, Litvu, Lucembursko a Maltu, tedy země bez automobilového průmyslu. Předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu Pascal Canfin reagoval na výzvu prohlášením, že do roku 2035 se emisní předpisy zpřísní natolik, že už je spalovací motory nebudou schopny splnit ani v hybridní variantě.
Není přitom jasné, jakou mají tyto radikální návrhy podporu široké evropské veřejnosti. Volebním testem neprošly. Nápovědu dává anketa mezi německou veřejností, kterou si nechal Der Tagesspiegel vypracovat. Celkem 55 procent z 2502 respondentů se vyslovilo pro variantu, aby žádné pevné datum zákazu prodeje aut poháněných spalovacím motorem v Německu stanoveno nebylo.