V Německu se rozhořela debata o tom, jak naložit s biopalivy první generace. Tato paliva se vyrábí z plodin, jako jsou obilí, cukrová řepa nebo kukuřice, jejich základem ale může být také u nás dobře známá řepka. Hlavním problémem je fakt, že plodiny pěstované za účelem výroby paliv lze často využít také k výrobě potravin a krmiv. Tato nevýhoda byla zmiňována už v minulosti a v souvislosti s válkou na Ukrajině, která mimo jiné způsobila i potravinou krizi, začíná být čím dál více aktuální.
Minimálně podle názoru německého ministerstva životního prostředí. To podle webu Euractiv požaduje, aby využívání biopaliv první generace bylo do roku 2030 v podstatě zakázáno. Přesněji řečeno tamní ministryně životního prostředí Steffi Lemke chce, aby do sedmi let přestala být tato paliva započítávána do cílů snižování produkce emisí.
Kromě možnosti pěstovat místo surovin pro výrobu paliv plodiny pro potraviny a krmiva německé ministerstvo životního prostředí také upozorňuje na to, že tato paliva v praxi nahrazují jen čtyři procenta spotřeby fosilních paliv a jejich reálný užitek není zdaleka tak velký, jak to vypadá „na papíře“. Podle Steffi Lemke se navíc suroviny pro biopaliva pěstují na pětině celkové plochy orné půdy.
Biopaliva jsou nutná kvůli emisním plánům
Jenže německé ministerstvo dopravy se záměrem zakázat biopaliva první generace nesouhlasí. Důvodem je produkce emisí CO2, která v dopravě neklesá tak, jak bylo stanoveno národním klimatickým zákonem. Naopak, podle statistik prezentovaných webem Euractiv produkce těchto emisí mezi lety 2020 až 2022 nepatrně stoupla, přestože německá vláda masivně podporuje elektromobily. Podle plánů by měla produkce emisí z dopravy do roku 2030 klesnout o 43 %, což se zdá být nereálné a záměr vyloučit ze započítávání do redukce emisí biopaliva by situaci ještě zhoršil.
Německé ministerstvo životního prostředí chce biopaliva první generace nahradit biopalivy vyráběnými z odpadů. Výroba těchto paliv je sice dnes už možná, ale je také technicky náročnější a dražší.
O tom, že různé emisní regulace nakonec v praxi přinášejí ne vždy úplně pozitivní výsledky, se přesvědčili i čeští řidiči. Vláda sice loni zrušila povinnost přimíchávat biosložku do tuzemských paliv, jenže v praxi se toho moc nezměnilo. Důvodem je povinnost snižovat produkci emisí platná i pro výrobce paliv. Právě biosložka je nejlevnější a nejsnazší cestou, jak snížení emisí dosáhnout. Loni tedy sice zanikla povinnost přimíchávat biosložku, ale povinnost snižovat emisí vyplývá z evropských předpisů a ta zůstala v platnosti i nadále.
Napadá mě jediné... Kocourkov...