Názor k článku Dálniční známka Slovensko 2018: Jak ji koupit a kdo známku mít nemusí od hoka - V únoru jsem jel na Slovensko. Mají tam...

V únoru jsem jel na Slovensko. Mají tam elektronické dálniční známky. V pondělí jsem vyplnil formulář a v úterý zaplatil poplatek. V pátek jsem odjel. Kousek za Brnem jsem zastavil na kafe a více-méně náhodou jsem se podíval do telefonu. V telefonu byla zpráva, že moje platba nebyla akceptována a že tedy žádnou dálniční známku nemám. Kdybych si nedal kafe, v dobré víře bych vjel na slovenskou dálnici a elektronický systém by mě spolehlivě zachytil. Poplatek jsem tedy u nejbližšší pumpy zaplatil znovu. Po návratu jsem na stránkách Slovenské dálniční společnosti našel mail a požádal o vysvětlení. Odpověděla mě nějaké jiná společnost a odkázala s dotazem na ... Slovenskou dálniční společnost. Oni prý jen poplatky vybírají. Takže se kruh uzavřel a ani po měsíční korespondenci jsem se nic nedověděl. A zavalili mě spoustou paragrafů a čísel zákonů. Vylomil jsem z nich jen to, že slovenská policie nezkoumá důvody, proč vozidlo není v databázi. Buď tam je a nebo ne. Když v databázi není, tak pokuta v řádu 10000 Kč. Poplatek 260 Kč byl vrácen, ale protože si banka za odeslání naúčtovala 250 Kč a při vrácení si z 260 Kč ponechala 150 Kč, tak jsem zaplatil 660 Kč, aniž jsem ujel na Slovensku jediný metr. A když připočtu 260 Kč za druhou známku, vyšlo mě asi 100 km na slovenské dálnici na 920 Kč. 9 Kč za 1 km. To je docela hodně. Na Slovensko jezdí z Čech hodně lidí a tak by možná uvítali informaci, že mohou, přesto že se chovají jako řádný občan, pěkně tvrdě narazit. Elektronická známka vypadá pohodlně. Pěkně z domova nebo z mobilu. Ale může to nevyjít a není způsob jak zjistit co se stalo. Narazí na internetovou hradbu mlčení. hoka