Duster sice mezigeneračně nenarostl, ale prošel zásadní změnou designu, která z něj udělala dospělejší a osobitější auto. O Dusteru jsme psali už při uvedení modelu, kdy jsme měli na test čtyřkolku s motorem 1.2 a manuální převodovkou. Pokud preferujete automatickou převodovku, musíte se vzdát pohonu všech kol a sáhnout po námi testované, nejvýkonnější dostupné, motorizaci označené jako Hybrid 140.
Jak název napovídá, jde o hybridní jednotku o výkonu 140 koní, tj. 102 kW. Kromě nejlevnější výbavy Essential ji můžete mít ve všech úrovních výbavy. Zajímavá je cenová politika. Hybridní jednotka s automatem a pohonem přední nápravy, stojí prakticky stejně jako manuální převodovka se čtyřkolkou a motorem TCe 130. To může být těžká volba. Nakonec asi bude záležet hlavně na požadavku na pohon všech kol nebo na tom, jestli se kupující nechá zlákat skvělou městskou spotřebou hybridní jednotky.
Video: První test nové Dacie Duster
Formule 1 pro každého
Hybrid 140 využívá spalovací atmosférický motor o objemu 1,6 litru s výkonem 67 kW/94 koní a jemu asistují dva elektromotory. Hlavní elektromotor o výkonu 36 kW/49 koní a vysokonapěťový startér-generátor s 15 kW (20 koní). Energie se ukládá do akumulátoru o kapacitě 1,2 kWh. Zajímavostí je to, že převodovka nemá klasickou spojku ani hydrodynamický měnič a také to, že na vývoji hnací jednotky se podílely inovativní technologie z Formule 1.
Díky čtyřem rychlostním stupňům pro spalovací motor a dvěma pro elektromotor nabízí převodovka až 15 různých kombinací převodů. Synchronizace otáček motoru s převodovkou se děje jedním z elektromotorů, který přesně trefí otáčky, aby nebyla potřeba spojka. Výrobce slibuje zrychlení z nuly na sto km za 10,1 sekund a kombinovanou spotřebu 5 litrů. Dle marketingových materiálů zvládne díky rekuperaci energie vůz až 80 % času jet pouze na elektrickou energii a má ušetřit až 40 % paliva oproti nehybridní jednotce.
Jednoduchý design zadní části auto opticky zvětšuje
Hybrid je rozumná volba
Jaká je praxe? Sedím v autě, které je z nejnižšího cenového spektra, přesto mám automatickou převodovku a hybrid. Už to je samo o sobě obdivuhodné. Na voliči zařídím D a Duster se krásně, svižně a bez cukání rozjede.
Vzhledem k tomu, že rozjezdy jsou vždy na elektrickou energii, jsou ty první metry podobné jízdě v elektroautě. Okamžitý odpich, žádné přemýšlení, jen lineární odezva na plyn. Během chvíle se připojí spalovací motor, který využije jednu z relativně dlouhých rychlostí pro pohon a zároveň udržuje konstantní nabití malé baterie.
Po povolení plynu Duster plachtí, až při stisknutí brzdy rekuperuje. Při klidné jízdě nejde práci převodovky poznat, změny převodů jsou neznatelné. Většinou lze poznat, že se připojil spalovací motor, protože si i při pomalé jízdě drží zvýšené otáčky k dobití baterie, aby se mohl během chvíle opět uložit ke spánku.
Jízda je v tomto ohledu skutečně příjemná. I pedál brzdy má hezký chod a relativně neznatelný přechod brzd a rekuperace. Tady prostě nejde říct křivé slovo a typický uživatel bude velmi mile překvapen.
Duster se bláta nebojí
Tradičně trochu slabší disciplína u všech hybridů jsou zvýšené požadavky na výkon po dobu delší než krátkou, tj. takovou dobu, kterou už nezvládne vykrýt svou pomocí elektromotor. Jakmile v malé baterii dojde energie, snaží se motor nějakou doplnit, a pro těch 67 kW je nutné „dojít” do velmi vysokých otáček, protože pod kapotou máme atmosférický motor. A tak se bez zvuku motoru neobejdete. V městském režimu se vám to spíš nestane, ale třeba při nájezdu na dálnici zcela určitě ano.
Na dálnici se pak hybrid drží statečně, hlukem obtěžuje jen přiměřeně, respektive převažujícím hlukem je hluk karoserie, který je větší než malý a odpovídá cenové hladině. Problémem je i docela nekvalitní audio, které ten hluk jen stěží přikryje.
Ale to jsou přesně ty dva atributy, které lze čekat od auta s nižší cenovkou. Na dálnici si Duster řekne zhruba o 7,5 až 8 litrů paliva na sto. Tam ten hybrid už moc nepomáhá, všechno tahá nebohá šestnáctistovka. Mimo obec se dá v pohodě jezdit za 5,5 litru, ve městě v podstatě také. Tam je přínos hybridu zásadní.
Světlá výška je nadprůměrná
Pohon všech kol, nebo automat? Musíte si vybrat
Pro řadu lidí bude určitě absence pohonu všech kol problémem, ale skvělé je, že rozjezd obstarává elektromotor, takže na kluzkém povrchu se lze rozjet velmi jemně. A když se má alespoň jedno kolo kde chytnout, postará se kontrola trakce o zbytek. Jistotu dodá i vysoká světlá výška 209 mm, která Duster posouvá z kategorie obyčejných SUV k těm vozům, které do terénu skutečně vzít můžete.
A také do kategorie, kdy nejde o auto, do kterého se jen dobře nasedá. Naopak jeho výška může být pro někoho potíž. Svou robustní karoserii budí respekt, i když je zaparkovaný vedle Kodiaqu.
Ještě se zastavím u jedné maličkosti. U všech nových aut si stěžujeme na dva relativně otravné asistenty. Ani Dusteru se nevyhnuly, ale oba dva se dají najednou vypnout dvojím stiskem jednoho tlačítka. Fantastické. Pokud je nevypnete, pípání upozorňující na překročení rychlosti má docela otravný zvuk. Hezkou funkcí je E-save, která umožní nagenerovat do baterie dost energie třeba na neslyšný dojezd k domu, manévrování i odjezd.
Interiér je takový „svůj“
Co na závěr? Dacie se vymyká především tím, že nejde o klasické SUV, tj. zvýšený hatchback, ale svou světlou výškou je už skoro v kategorii terénních aut. Pokud skutečně potřebujete tak velkou světlou výšku, je otázka, jestli takový terén překonáte pouze s pohonem přední nápravy. Tohle si myslím, že je zásadní.
Hybridní pohon funguje dobře, spotřebu má očekávanou, rozjezdy úžasné, rychle se ohřeje a zatopí. Ve výbavě Journey s Duster s hybridem stojí 623 tisíc Kč. Co od něj víc chtít?
| + Plynulost a spotřeba hybridu ve městě, prostorný interiér, velmi dobrá cena, robustnost a vzhled |
|---|
| – Horší výhled ven, vyšší hluk na dálnici, tvrdá loketní opěrka, nutnost volby pohonu všech kol, nebo automatu |
Starší model, který vypadal líbivěji stál 580 s plnovu výbavou a automatem s motorem 110KW. Tak mi to přijde spíše zhoršení...