Jezdil jsem s ním do školy Písek - Strakonice. My studenti jsme přívěs milovali, po pár stovkách metrů jízdy po nástupu již celý přívěs kouřil a oblak kouře se valil z okýnek přívěsu, toho si téměř při každé jízdě všimnul nerudný řidič, na další zastávce zastavil a běžel zjednat pořádek do přívěsu. Když otevřel dveře přívěsu nikdo v přívěsu nekouřil. Na otázku kdo to byl se všichni dušovali, že já ne. Přitom zahuleno jak v hospodě. Po nějakém čase na nás nasadili nějakého dědulu, který seděl u dveří a měl hlídat, aby se nekouřilo. Měl tam i signalizační tlačítko k řidiči. Byl to takový dobrák od kosti. Zmohl se jen na větu:" Chlapci víte, že se tu nemá kouřit"? A hulilo se dál. Řidič byl z přívěsu tedy vlastně z nás vždy rudý vzteky a jednou když v prudce projeté zatáčce stojící cestující, v působení odstředivých sil, nezaviněne se natlačili na boční okno, tak to vypadlo i s tou gumou kolem a rozbilo se. Řidič zastavil, začal nám sprostě nadávat a v rámci vyřizování účtů za kouření, vyhnal nás všechny z přívěsu do polí. Do Písku to bylo pár km, tak jsme ten den došli pěšky. Řidiče vystřídal jiný, když náš nerudný měl průšvih, pár metrů táhnul paní za nohu uvízlou ve dveřích a ještě byl na ní hrubý. Dědulu vystřídal nějaký přísnější bývalý lampasák a bylo po kouření v přívěsu.
Jezdil jsem s ním do školy Písek - Strakonice. My studenti jsme přívěs milovali, po pár stovkách metrů jízdy po nástupu již celý přívěs kouřil a oblak kouře se valil z okýnek přívěsu, toho si téměř při každé jízdě všimnul nerudný řidič, na další zastávce zastavil a běžel zjednat pořádek do přívěsu. Když otevřel dveře přívěsu nikdo v přívěsu nekouřil. Na otázku kdo to byl se všichni dušovali, že já ne. Přitom zahuleno jak v hospodě. Po nějakém čase na nás nasadili nějakého dědulu, který seděl u dveří a měl hlídat, aby se nekouřilo. Měl tam i signalizační tlačítko k řidiči. Byl to takový dobrák od kosti. Zmohl se jen na větu:" Chlapci víte, že se tu nemá kouřit"? A hulilo se dál. Řidič byl z přívěsu tedy vlastně z nás vždy rudý vzteky a jednou když v prudce projeté zatáčce stojící cestující, v působení odstředivých sil, nezaviněne se natlačili na boční okno, tak to vypadlo i s tou gumou kolem a rozbilo se. Řidič zastavil, začal nám sprostě nadávat a v rámci vyřizování účtů za kouření, vyhnal nás všechny z přívěsu do polí. Do Písku to bylo pár km, tak jsme ten den došli pěšky. Řidiče vystřídal jiný, když náš nerudný měl průšvih, pár metrů táhnul paní za nohu uvízlou ve dveřích a ještě byl na ní hrubý. Dědulu vystřídal nějaký přísnější bývalý lampasák a bylo po kouření v přívěsu.