Tažení orgánů Evropské unie proti autům se spalovacím motorem má další pokračování. Od příštího roku budou muset nové typy vozů začít využívat systém OBFCM, což je zkratka slov On-Board Fuel Consumption Meter. Jde o monitorování spotřeby dosahované při běžném provozování auta zákazníkem. Evropská unie pak chce výsledky porovnávat s oficiálními hodnotami produkce emisí z normovaných testů a na základě toho případně rozdávat sankce.
Pokud jde o technickou stránku věci, data o reálné spotřebě a jejich následné odesílání úřadům nepředstavují žádný problém. Jak píše německý Auto Motor a Sport, který na problematiku před časem upozornil, výrobci tyto údaje pro svou potřebu využívali už dříve, údaje se ale nikam dále nepředávaly. Vzhledem k tomu, že povinné monitorování spotřeby začne už příští rok, je trochu zvláštní, že Evropská komise dosud nestanovila postup, jakým bude data o spotřebě shromažďovat. V úvahu připadají čtyři možnosti.
Data by se mohla sbírat v rámci servisních prohlídek, data bude sbírat při kontrolách policie, data se budou monitorovat v rámci vozových parků (například u půjčoven) a nebo bude vůz sám data odesílat na dálku. První možnost má nevýhodu v příliš velkém časovém intervalu, kdy by se údaje k úřadům dostávaly s velkým zpožděním. Ve druhém případě je argumentem proti skutečnost, že policisté mají už teď práce více než dost a navíc by údaje nemusely být úplně relevantní, což platí ještě více v případě monitorování větších flotil (s firemním autem nebo autem z půjčovny se přece jen jezdí jinak než s tím vlastním). Podle organizace ICCT je právě bezdrátový přenos jedinou opravdu funkční metodou. Jenže i ta má své nevýhody.
Jde zejména o skutečnost, že v dnešní době se hodnoty emisí určují de facto pro každou kombinaci výbav zvlášť, takže úřady budou potřebovat pro porovnání znát VIN kód daného auta. Fakticky tak data nebudou zcela anonymní a bude celkem snadné spojit konkrétní vůz s konkrétním majitelem. Auto Motor a Sport v tomto kontextu připomíná naprosto reálnou možnost, kdy by úřady právě na základě těchto údajů mohly rozdávat sankce nejen výrobcům automobilů, ale také konkrétním řidičům. Teoreticky by mohla být snížena daň tomu, kdo jezdí plynule a ekologicky, a naopak zvýšena daň tomu, kdo jezdí rychleji a tudíž jeho vůz produkuje více emisí. (Takový řidič je už samozřejmě penalizován vyšší spotřební daní ze spálených pohonných hmot, ale vysvětlujte to politikům.)
Systém OBFCM je rizikem hlavně pro plug-in hybridy
Sledování reálné spotřeby v rámci systému OBFCM je rizikové především pro plug-in hybridní automobily, kde se bude monitorovat také četnost dobíjení baterií ze zásuvky. Dobíjecí hybridy vycházejí z oficiálních testů velmi dobře, protože je přesně definováno, jak se využívá elektrický pohon. Reální zákazníci ale samozřejmě jezdí v elektrickém režimu tak, jak se jim to zrovna hodí, a údajně mnohdy spíše kvůli pohodlí využívají spalovací motor. Rozdíl mezi oficiálními hodnotami a reálnou produkcí emisí tak v praxi velice závisí na přístupu zákazníků.
EU by mohla na základě OBFCM upravit oficiální hodnoty pro produkci emisí plug-in hybridů, což by výrazně zasáhlo do flotilových průměrů jednotlivých automobilek. Stejně tak by plug-in hybridy mohly přijít o možnost čerpat výhody určené ekologickým vozům nebo dotace.
Než se tak ale stane, ještě chvíli to potrvá. OBFCM bude povinné pro nově uváděné typy vozů na trh od roku 2020, od roku 2021 pak pro všechna prodávaná auta, ale do roku 2026 bude probíhat pouze monitorování. Nejpozději do roku 2030 musí Evropská komise připravit příslušný zákon obsahující konkrétní sankce.
Podle organizace ICCT byl v roce 2018 průměrný rozdíl mezi normovanou produkcí emisí a realitou 39 %. Od roku 2001 šlo o vůbec první pokles.