Pozoruhodný vývoj v oblasti autonomního řízení zajistila Honda, když oznámila, že začíná na japonském trhu prodávat sedan Legend s autonomním řízením úrovně 3 podle mezinárodní klasifikace Sdružení automobilových konstruktérů. Předstihla tím všechny ostatní výrobce automobilů, kteří jsou na tento stupeň asistované jízdy zatím pouze více či méně „připraveni“.
Systém s obchodním označením „Honda Sensing Elite“ lze v Japonsku do modelu Legend EX objednávat od tohoto týdne. Jedna z jeho funkcí, Traffic Jam Pilot, získala od japonských úřadů typové schválení jako systém automatického řízení pro omezené spektrum situací. Pokud provoz na dálnici zhoustne natolik, že zpomalí a ztratí na plynulosti, systém převezme kontrolu nad akcelerací, brzděním, řízením i sledováním okolí vozu. Řidič si legálně může na palubní obrazovce pustit třeba video nebo se otočit dozadu a povídat si s dětmi.
Řadu čtenářů patrně napadlo, že to samé přece umí už dávno Tesla, a ti zběhlejší budou vědět, že funkci automatizovaného popojíždění v kolonách dnes zvládá i řada mnohem obyčejnějších aut včetně třeba škodovek. V čem je tedy rozdíl?
V míře provozní jistoty. Asistované řízení se zavádějícím názvem Autopilot v Tesle i podobné systémy v jiných autech jsou klasifikovány jako autonomní řízení úrovně 2. To znamená, že technika sice může obstarat příčné i podélné vedení vozu, ale řidič je povinen nepřetržitě sledovat situaci a být připraven kdykoliv zasáhnout. Proto moderní auta tak přísně sledují, zda držíte volant a sledujete silnici. Úroveň tři předpokládá, že výrobce si je spolehlivostí systému v určitém spektru situací jist už natolik, aby umožnil řidiči odvrátit pozornost jinam.
Audi slibovalo autonomní řízení úrovně 3 v kolonách na dálnici už při premiéře aktuální generace A8 před čtyřmi lety. Dokonce ho ukazovalo v televizní reklamě. Na zprovoznění ale čekáme marně. Rovněž Nejnovější Mercedes-Benz třídy S se prezentuje jako „připraven na SAE 3“. Má lidar nebo externí mikrofony a kameru v zadním okně, aby zachytil vozy s houkajícím majákem. Funkčnost má být ale zprovozněna nejprve na několika úsecích dálnic v Německu v průběhu letošního roku. Tesla navzdory nevoli úřadů i spotřebitelských organizací stále ve svých zákaznících podporuje dojem, že se její vozy řídí samy, ačkoliv to je zřejmá nepravda a nevhodně nastavené chování Autopilotu se zprostředkovaně podílelo už na mnoha nehodách.
Úroveň 0: Systém nemá kontrolu nad vozem, ale může vyslat varování řidiči (typicky se jedná o varování před kolizí, varování před namrzající vozovkou nebo třeba i parkovací senzory).
Úroveň 1: Vozidlo zvládá provádět vybrané úkony samostatně, ale řidič musí mít vše pod kontrolou (typicky adaptivní tempomat, systém pro pomoc s udržením v jízdním pruhu či třeba automatické parkování).
Úroveň 2: Vůz může řídit sám po předem definované trase, ale řidič musí být připraven převzít kdykoli řízení. Pokud řidič převezme řízení, systém se odpojí. V tomto řežimu se nachází většina současných systémů.
Úroveň 3: Ve vybraném prostředí (jednosměrná víceproudá dálnice s vodorovným značením) vozidlo převezme řízení natolik, že řidič může přestat dávat pozor. V určitém prostředí ale systém sám vůz neovládá a přenechává odpovědnost na řidiči, ačkoli některé funkce jsou dále aktivní.
Úroveň 4: Vylepšení a rozšíření předchozího „levelu“, kdy řidič ve více situacích nechá rozhodování a pozornost na autě a to zvládá všechny úkony samo. Auto má ale stále pedály i klasický volant a v určitých situacích nemusí systém fungovat (například při nepříznivém počasí).
Úroveň 5: Cestující pouze zadá cíl cesty. O všechny úkony se vůz postará zcela sám.
Oproti běžné kombinaci adaptivního tempomatu a systému udržování v jízdním pruhu, což je základ systémů úrovně 2, využívá Traffic Jam Pilot v Hondě Legend navíc detailní trojrozměrnou mapu okolí. Právě díky tomu, že porovnává nasnímaný „obraz“ aktuální skutečnosti s trojrozměrným modelem prostředí, dokáže vyhodnocovat polohu vozu vůči ostatním vozidlům i prvkům infrastruktury s vyšší mírou jistoty.
Za prvenstvím Hondy přesto nehledejme ani tak technický náskok jako spíše politiku. Přesněji řečeno úředního šimla. A8 i třída S potřebný hardware i software mají a evropští výrobci se netají tím, že z technického hlediska jsou na uvolnění vyššího stupně autonomního řízení do provozu připraveni. Narážejí však na nepružnost, která brzdí Evropskou unii vůči zbytku světa i v mnoha dalších oblastech. Chování a limity asistenčních systémů definuje norma UN/ECE R79, o níž jsme podrobněji psali před časem:
Platná evropská legislativa neumožňuje, aby vůz řízeně měnil trajektorii, pokud ho přestane řidič ovládat. Což znemožňuje nasadit do praxe i funkce potenciálně zachraňující život. Automobilky už mají například systém, který v případě náhlé indispozice řidiče navede vůz ke krajnici a zastaví, ale prodávat ho nesmějí. „V takové situaci je to (řízené zajetí ke krajnici, pozn.) určitě lepší než nic,“ citovaly Autonews jednoho z inženýrů BMW. „Jenže typové schválení není.“ Panují také obavy z právních následků v případě nehody.
Mercedes nabídne autonomní řízení úrovně 3 nejprve v Německu, protože tato země „poskytla právní základ pro jeho používání“ jako jedna z prvních už v roce 2017. Letos v únoru kabinet dokonce schválil legislativní rámec, který umožní testovat a provozovat na tamních silnicích vozidla s automatickým řízením čtvrté úrovně. Na evropskou homologací systému Drive Pilot v nové třídě S nicméně visí otazník. Mercedes její získání původně předpokládal v polovině letošního roku, ale Audi mělo podobná očekávání už před čtyřmi lety.
Generální sekretář Evropského sdružení výrobců automobilů označuje absenci právního rámce pro homologaci autonomních systémů úrovně 3 za velký problém. „V souvislosti s autonomními vozy se musíme ptát, jestli je dosavadní přístup Evropy ke schvalování aut udržitelný i do budoucna,“ ukázal před časem na skutečné příčiny toho, proč se audiny, bavoráky a mercedesy zatím neřídí skutečně samy alespoň v kolonách. Homologační vítězství Hondy v pomyslném závodě jasně ukazuje, že jeho obava nebyla neopodstatněná.