Obliba vozů na alternativní pohony v Česku roste a zdá se, že se tak děje na úkor dieselových automobilů. Tak by se dala shrnout čísla o prodejích nových osobních automobilů za první čtyři měsíce letošního roku. Je však třeba dodat, že podíl dieselů na celkových prodejích je 40 %, zatímco všechny alternativy dají dohromady sotva 2,5 %. Jak ovlivní klasické pohony vozidel požadavek EU ohledně průměrných emisí vozidel po roce 2020?
Zatímco ještě na přelomu tisíciletí se o alternativních palivech hovořilo především v souvislosti s rostoucími cenami ropy a jejích omezených zásobách, dnes je situace poněkud jiná. Do popředí se dostalo ekologické hledisko, snahy omezit produkci skleníkových plynů a zajistit trvalou udržitelnost. Rozhodujícím kritériem pro nákup konkrétního výrobku však ve většině případů stále zůstává cena, případně poměr cena versus Kvalita, a rozjezd alternativ je tlačen zejména vládními pobídkami.
Nejlepší pozici za poslední 2 roky si u nás drží jednoznačně vozy na CNG. Zemní plyn je sice stejně jako benzin a nafta fosilní palivo, ale jeho zásoby se zatím zdají dostatečně veliké. Také ekonomicky je na tom CNG docela dobře. Jelikož emise ze spalování zemního plynu jsou výrazně nižší než v případě ropných produktů, chová se k němu přátelsky i vláda. Spotřební daň drží na rozumné úrovni a už několik let poskytuje městům a jejich dopravním podnikům dotace na nákup autobusů na CNG. Letos dokonce uvolnila první dotační program pro města a obce, v jehož rámci si radnice mohou výhodně pořídit i osobní automobily poháněné zemním plynem. Například radní Brna nedávno schválili akční plán pro zlepšení kvality ovzduší. Součástí plánu je mimo jiné nákup ekologičtějších vozidel MHD, magistrátu a městských firem. „Jednotná strategie zatím není hotová, nicméně akční plán obsahuje úkol navrhnout během tohoto roku společnou strategii města i jeho organizací při modernizaci vozového parku,“ uvádí náměstek primátora města Brna, Martin Ander. „Na magistrátu se však už nyní postupuje tak, že se při obnově vozového parku referentských vozidel pořizují auta na CNG. Z posledních měsíců máme už 4 a v plánu je obnova dalších,“ dodává Martin Ander s tím, že pozitivní vývoj je i v městských firmách. Například SAKO Brno hodlá pořizovat nová svozová vozidla na CNG a v DPMB už je nyní rozhodnuto o nákupu CNG autobusů, takže po dodávce posledních kusů bude mít DPMB 160 autobusů na CNG z celkových asi 320. Brněnský dopravní podnik podle Andera rovněž testuje elektrobusy s napájením z trolejové sítě, a příspěvkové organizace, jako třeba Veřejná zeleň, pořizují nákladní užitková vozidla na elektropohon.
Provozovatelé aut na CNG se už nemusejí obávat ani nedostatečné infrastruktury plnicích stanic. „Počet plnicích stanic CNG stále roste a jsou zastoupeny rovnoměrně po celém území ČR. Aktuálně je jich v provozu téměř 150, přičemž společnost E.ON provozuje 19 veřejných plniček,“ říká Aneta Hrubá ze společnosti E.ON Energie, a. s., a dodává, že tankování CNG bývá samoobslužné a časově téměř srovnatelné s tankováním tradičních kapalných paliv. Úprava klasického benzinového motoru na spalování zemního plynu je poměrně jednoduchá a motor na toto palivo je tišší a má o něco vyšší výkon. Není tedy divu, že příležitosti využily automobilky a během posledních let téměř všechny významné nějaký model na CNG uvedly na trh. „Cena takového auta je sice asi o 5 až 10 % vyšší než v případě standardního modelu, ale při porovnání provozních nákladů za 3 až 4 roky se počáteční investice prokazatelně vrátí,“ uvedl Jiří Solucev, obchodní ředitel leasingové společnosti Arval CZ. „Takto kalkulují zejména firmy, proto nárůst CNG flotil pozorujeme hlavně v tomto segmentu. K velmi významným uživatelům vozů na zemní plyn patří společnosti a instituce spojené se státem. Více než 1000 takových automobilů má Česká pošta, velký nákup CNG aut realizoval v loňském roce také pozemkový úřad,“ dodává Jiří Solucev. Stranou ale nezůstávají ani privátní firmy. „Roste počet firem a podnikatelů, kterým poskytujeme tankovací karty pro odběr CNG v rámci sítě innogy. Letos v květnu jejich odběry narostly o 30 %,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám kromě tankovacích karet poskytuje i karty na nákup CNG. V loni podle něj společnost innogy svou síť téměř zdvojnásobila, a i letošní rok je ve znamení rozšiřování sítě plnicích stanic CNG. „Konkrétně innogy letos hodlá zprovoznit dalších 10 nových plniček a investovat tak až 80 milionů korun,“ dodává Damir Duraković.
Druhou příčku v prodejích vozů s alternativním pohonem zaujímají hybridy, které zahrnují celou škálu různých kombinací spalovacího motoru a elektromotoru. Hybridy i přes poměrně vysokou cenu, která je o 10 až 15 % vyšší než u klasických aut, lákají tichým chodem, relativně dlouhým dojezdem a v poslední době též možností dobíjet takzvané plug in modely doma ze zásuvky. „Při porovnání provozních nákladů už ale hybridy tolik výhodné nejsou. Spotřeba sice bývá o něco nižší než u čistě benzinových či dieselových aut, ale vzhledem k vyšší hmotnosti to zas až tak veliký rozdíl není,“ upozorňuje Jiří Solucev. „V neprospěch hybridů zatím hraje i zůstatková cena ojetých vozů. V tuto chvíli je málo zkušeností s prodejem ojetých hybridů a první prodeje zatím moc nenaznačují, že by zůstatková cena kompenzovala rozdíl v pořizovací ceně při koupi nového vozu,“ dodává Jiří Solucev a předpokládá, že v blízké budoucnosti se pořizovací ceny hybridů budou přibližovat dieselovým nebo benzínovým vozidlům.
Elektromobily nicméně mezi alternativami tvoří významnou kategorii. Když se podíváme na prodeje za letošní první 4 měsíce ve srovnání s loňským rokem, mohlo by se zdát, že nastává jejich boom. Zahrneme-li však do porovnávání i rok 2015, musíme přílišný optimismus trochu korigovat. Vzhledem k tomu, že auto na elektřinu je o 50 až 100 % dražší než srovnatelný model se spalovacím motorem, že kapacita baterie vystačí na dojetí sotva třetinové vzdálenosti co plná nádrž a natankování trvá pětkrát až desetkrát déle, nemůžeme čekat, že by prodeje elektromobilů v příštích několika letech nějak rapidně vystřelily vzhůru. „Čistě elektrická vozidla si bezpochyby získají značnou část trhu, v dohledné době však nelze hovořit o kompletním přechodu na elektrický pohon. Stále existuje mnoho nedořešených technických a technologických překážek, ať již na straně kapacity baterií, dostupnosti a rychlosti nabíjení, či obecně přechodu Evropy i světa na ‚čistou‘ výrobu elektrické energie,“ podotýká Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA). „Velké riziko, na které se nesmí zapomínat, představuje také nejistota, za kolik a zda vůbec bude elektromobil po několika letech užívání prodejný jako ojetina,“ dodává Jiří Solucev.
Budoucnost jednotlivých typů pohonů je aktuálně hodně diskutovaným tématem a objevují se velmi odlišné pohledy na další vývoj. Podle Josefa Pokorného z SDA lze v nejbližších 5 letech očekávat u CNG další rozvoj, byť ne již tak razantní. Budoucnost odvíjející se zejména od cen paliv může být však významně ovlivněna politikou vlád. „Určité zpomalení rozvoje pohonu na CNG by mohla vyvolat změna daňové politiky, tedy ukončení daňového zvýhodnění. V delším horizontu bude životaschopnost záviset mimo jiné na vývoji cen klasických paliv,“ uvedl Josef Pokorný. „Aktuálně je nejzásadnějším faktorem požadavek EU na snížení průměrných emisí vozidel uváděných na trh po roce 2020 na 95 g CO2 na kilometr, což je hodnota, jíž nelze dosáhnout pouze s klasickými pohony. V této oblasti nás tedy čekají největší změny od okamžiku hromadné výroby osobních automobilů,“ uzavírá Josef Pokorný.