Čím větší nádrž, tím větší lákadlo pro zloděje

Krádeže pohonných hmot nejsou ničím výjimečným a nezřídka se takto chtějí obohatit zaměstnanci na úkor svého zaměstnavatele. Dříve si řidiče, který si odlévá palivo bokem pro svoji potřebu, nemusela firma všimnout měsíc i déle. Škoda se tak mohla vyšplhat i do statisíců korun. Díky automatickému importu transakčních údajů z tankovacích karet do systému určeného pro monitoring firemních vozů je ale dnes možné odhalit nesrovnalosti ve spotřebě pohonných hmot bez zbytečné prodlevy.

Monitoring firemních vozidel umožňuje efektivní správu flotily. Nejde přitom jen o sledování přesné polohy pomocí GPS, ale též o zaznamenávání mnohých dalších provozních údajů. Správce vozového parku tak může mít přehled o stylu jízdy řidiče, průměrné spotřebě, ale i o zatížení náprav nebo teplotě v nákladovém prostoru. Lze rovněž rozlišit různé řidiče, kteří usedají za volant, a zda se jedná o soukromou nebo služební jízdu. Důležitá je i průběžná kontrola stavu paliva v nádrži. S krádežemi pohonných hmot se totiž firmy potýkají v nemalé míře.

Podle údajů Policie ČR může firma takto přijít v krátké době o desítky i stovky tisíc korun. „Z praxe víme, že ke krádežím paliva zaměstnanci dochází poměrně často. Čím větší nádrže u vozidel jsou, tím větší je pravděpodobnost, že dochází ke krádeži. Týká se to tedy hlavně kamionů, pracovních strojů nebo tankovacích cisteren,“ potvrzuje Michal Černý, vedoucí týmu klientského centra společnosti Secar Bohemia, která vyrábí a dodává monitorovací systém Sherlog Trace.

V některých případech se palivo do služebního vozidla ani nedostane. Například v loňském roce vznikla takto firmě z Chrudimska škoda téměř 200 000 korun, když si její zaměstnanec během tří měsíců neoprávněně tankoval naftu i do svého soukromého vozu. Pokud firmy používají tankovací karty, mohou být prevencí správně nastavené bezpečnostní limity na denní a měsíční bázi. Pokud jsou ale nastaveny příliš přísně, mohou představovat zbytečné omezení pro poctivé řidiče. Je proto lepší kombinovat více ochranných nástrojů. Podniky tak v rámci monitoringu svých vozidel pracují též s transakčními daty tankovacích karet. Standardně je ale získávají až spolu s fakturou za tankování, a to může být jednou za čtrnáct dní, ale i jednou za měsíc.

Díky průběžnému monitoringu tankování může monitorovací aplikace spočítat průměrnou spotřebu. Lze tak velmi jednoduše odhalovat případy, kdy se tankuje více pohonných hmot, než vozidlo reálně spotřebovává.

„Pokud monitorovací jednotka současně pracuje s informacemi o spotřebě z palubního počítače vozidla nebo z digitálního průtokoměru, lze tuto reálnou průměrnou spotřebu porovnat s průměrnou spotřebou dle tankování a okamžitě odhalovat nadspotřebu. Porovnávat lze samozřejmě též místo tankování s polohou vozidla ve chvíli, kdy k tankování došlo,“ uzavírá Michal Černý.

 

Ohodnoťte tento článek!
Sdílejte

PŘIDAT KOMENTÁŘ: