Autonomní automobily jsou téma, o kterém se hovoří už velmi dlouho. Po elektromobilech by to měla být další kapitola budoucnosti individuální dopravy. Myslí si to alespoň někteří výrobci a některé technologické společnosti. Jenže problém může být v tom, že tento názor nesdílejí zákazníci. Tedy alespoň ne v současnosti, jak nedávno ukázal americký průzkum.
Ten každoročně provádí Americká automobilová asociace (AAA). Letošním výsledkem je zjištění, že 71 % procent dotázaných se jízdy v plně autonomním voze obává. Oproti loňskému výsledku jde o mírné zlepšení (minulý rok se bálo cestování v autonomním autě 73 %), ale stále jde o větší číslo než v roce 2017 (63 %). Důvodem mohou být některé nepříliš radostné události typu smrtelné nehody testovacího Volva společnosti Uber nebo až příliš často zmiňované nehody vozů Tesla se systémem Autopilot. Ten sice fakticky není autonomním řízením, ale Tesla ho tak prezentuje a veřejnost ho evidentně takto pořád chápe.
AAA ovšem dodává, že veřejnost by se strachu z jízdy autonomními vozy mohla časem zbavit. V současnosti se totiž čím dál častěji vyskytují u aut pokročilé asistenční systémy, které v praxi znamenají významný přínos z hlediska komfortu řízení. Navíc údajně nemusí jít ani přímo o asistované řízení. Podle AAA je u lidí, kteří mají zkušenosti s obyčejným asistentem jízdy v pruzích nebo adaptivním tempomatem, výrazně vyšší pravděpodobnost toho, že se na samočinné řízení začnou spoléhat.
Dotázaní ovšem neměli problém s automatizovanými přepravníky osob pohybujícími se někde mimo běžný provoz nízkou rychlostí. Řeč je třeba o letištích. Téměř polovina (44 %) pak neshledává žádné potíže u autonomních strojů, které budou rozvážet třeba jídlo nebo balíky. Plných 55 % Američanů si myslí, že do roku 2029 už bude většina aut schopná autonomní jízdy. Průzkum proběhl telefonicky letos v lednu, respondentů bylo 1008 ve věku od osmnácti let výše.
Je ale potřeba dodat, že mezi plně autonomním řízením (jak ho testuje třeba zmíněný Uber) a asistenčním řízením nebo asistentem při jízdě v koloně je dost zásadní rozdíl. Automobilky už dnes umějí postavit auto, které zvládne naprostou většinu situací. Jenže udělat stroj schopný vypořádat se s úplně každou možnou situací, která může v reálném provozu nastat, je obrovský problém, což nakonec dokázala i smrtelná nehoda Uberu. Domyslet všechny možné scénáře je nesmírně obtížné. Proto také už i přední představitelé technologických firem začínají pochybovat o tom, zda se v blízké budoucnosti vůbec dočkáme stroje, který nás sám odveze z místa A do místa B a bude jedno, jaká bude denní doba, jaké bude počasí a o jaký konkrétní provoz půjde.