Za půl roku došlo k téměř sedmi tisícům srážkám se zvěří. Přehled nejrizikovějších úseků na českých silnicích

Zdroj: Archiv
  • Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i (CDV) vydávají podruhé SRNA index, který vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku.

  • SRNA index pracuje s počtem nehod zaneseným v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data tak lze mezi sebou porovnat.

  • Od října 2019 do letošního března došlo v Česku k 6 980 srážkám se zvěří, ke kterým byla přivolána policie. Nejvíc nehod v absolutních číslech eviduje Středočeský kraj.

Srážka osobního automobilu s divokou zvěří nevyjde levně. Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 40 000 korun. „V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,“ uvádí Patrik Nauš, ředitel likvidace pojistných událostí motorových vozidel Generali České pojišťovny.

Rozptyl škod je přitom do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se jaké auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí majitelům vozidel z kategorie SUV.

SRNA INDEX POČÍTÁ ŠKODY NA KILOMETR KOMUNIKACÍ
Podstata SRNA indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. „Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV,“ vysvětluje Michal Bíl, expert na problematiku střetů se zvěří CDV. Index pracuje s daty Policie ČR a údajů CDV.

Prvenství si co do výše škody na kilometr komunikace drží stejně jako v minulém vydání indexu Praha. Z dat vyplývá, že se škoda ze střetu ze zvěří na pražských silnicích snížila z 31 202 Kč/km na současných 18 217 Kč/km. Následuje Středočeský kraj s 11 401 Kč/km a Zlínský kraj s 9 013 Kč/km. Pořadí krajů se tak proměnilo; zatímco za období duben–září 2019 byl na druhém místě Moravskoslezský a Ústecký kraj, nyní jsou tyto kraje co do výše škol na majetku a životech spíše průměrné.

Kompletní výsledky napříč kraji a jednotlivými okresy přinášíme v příloze této zprávy v podobě jak přehledné infografiky, tak také čistě zdrojových dat. S výsledky SRNA indexu se veřejnost může navíc seznámit také online na http://srazenazver.cz/cz/szindex/

POD KOLY V ZIMĚ KONČILA NEJČASTĚJI PRASATA
Podle SRNA indexu došlo k nejvíce srážkám vozidel se zvěří ve Středočeském kraji, konkrétně tam policie eviduje 1 430 nahlášených nehod. Na druhém místě se umístil Ústecký kraj s 825 nehodami a v závěsu za ním kraj Vysočina, kde bylo evidováno 786 střetů se zvěří.

V porovnání s minulým sledovaným obdobím (duben – září 2019) se v Česku v zimní sezoně událo zhruba o tisícovku méně srážek se zvěří (nehod v absolutních číslech přibylo pouze v Jihomoravském a Zlínském kraji). I to je jedním z důvodů, proč v rámci Česka plošně klesla výše škod na jeden kilometr silnic. Z dlouhodobých dat však vyplývá, že jde pouze o sezónní výkyv – v zimě totiž bývá pravidelně počet srážek se zvěří nižší než v letních měsících.

Jaká zvířata končí pod koly aut nejčastěji? „V zimních měsících se ve statistikách zvyšuje zastoupení prasete divokého. V obou obdobích ale dominují srnci,“ uvádí Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

„Srážky se srnčí zvěří jsou skutečně četnější vždy v období od dubna do října. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Snížení počtu srážek za poslední zimu je zároveň ovlivněno velmi teplým počasím a tím i větší potravní nabídkou na jejich standardních územích,“ vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty. Pokud právě jejich územím vede nějaká silniční komunikace, srážka na sebe nenechá dlouho čekat. Naopak divoká prasata se v jarních a letních měsících pohybují v lánech řepky, obilovin a kukuřice, které jsou pro ně ideálním prostředím. Tam je auta vyruší jen výjimečně.

A jak se bude podle myslivce množství srážek se zvěří vyvíjet v následujícím období? „Nyní v době koronaviru se dá předpokládat pokles srážek se zvěří díky menší hustotě dopravy. Faktorem, který může počet srážek naopak zvyšovat, je zase historicky nejvyšší počet lidských návštěvníků přírody – a to včetně jejich psů. Dochází k neúměrnému plašení zvěře, která při útěku vbíhá pod kola automobilů,“ dodává Miloš Fischer.

Problémy s hlášením sražených zvířat stále panují v Jihočeském (17 případů) a Plzeňském kraji (94 nehod). Tato krajská oddělení policie statistiky v režimu, který dlouhodobě vykazují jejich kolegové z ostatních krajů, nevedou. S neúplnými daty z těchto krajů v našich statistikách nepočítáme. Tamější motoristé se tak na výsledky SRNA indexu bohužel zatím spolehnout příliš nemohou.

NEJRIZIKOVĚJŠÍ ÚSEK V ČESKU
Nedílnou součástí SRNA indexu jsou mapy ze všech krajů Česka, na kterých je zvýrazněný konkrétní úsek, kde se střety se zvěří v uplynulém období koncentrovaly. V rámci České republiky byl suverénně nejrizikovějším úsekem ten v Libereckém kraji – konkrétně se nachází v katastrálním území obce Bílý Kostel nad Nisou. Od října 2019 do března 2020 tam na 750 metrů dlouhém úseku silnice I/13 mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Rynolticemi došlo k 42 nehodám a celková výše škod se vyšplhala ke 2 937 000 Kč.

Některé rizikové úseky se oproti datům za březen–září 2019 proměnily. „To však neznamená, že už nejsou nebezpečné. Stále se na nich koncentrují srážky se zvěří,“ doplňuje Michal Bíl.

ŘEŠENÍ VZNIKLÉ ŠKODY
Podle zkušeností Generali České pojišťovny bývají nejnákladnější nehody způsobené srážkou s divokým prasetem. Z pohledu času jsou pak nejproblematičtější dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny po ní. Rizikové jsou také brzké ranní hodiny. „Oproti zimním obdobím jezdí řidiči po zbytek roku obecně rychleji, s nižším stupněm předvídavosti (na silnici není sníh a je minimální riziko námrazy) a i to je důvodem narůstajících střetů se zvěří i navyšování rozsahu jejich následků,“ připomíná Patrik Nauš.

Následky střetu se zvěří řeší dva typy pojištění:
ve formě připojištění střetu se zvěří k povinnému ručení – hradí škody do 100 tisíc, a to se spoluúčastí 1000 Kč.
v rámci havarijního pojištění – záleží, jakou pojistnou ochranu si klient navolí (typicky allrisk). Riziko střetu se zvěří je k dispozici i ve variantě havarijního pojištění pro starší vozy.
V obou případech platí, že pojištění kryje střety se zvířetem – jakýmkoliv. Tedy nejen divoce žijícím, ale také těmi domácími.

Za půl roku došlo k téměř sedmi tisícům srážkám se zvěří. Přehled nejrizikovějších úseků na českých silnicích
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 2 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: