-
Mercedes-Benz z roku 1980 dával najevo svou převahu, v jedné disciplíně však před Ladou kapituloval
-
Lada 1200 z roku 1976 je o 4,5 metráku lehčí než Mercedes a ve sprintu mu to natřela
-
Mercedes nečekaně zvítězil v testu ovladatelnosti
-
Škoda 120 GL z roku 1987 měla vysoké ambice, ale před nástupem do klání se porouchala
Běžný srovnávací test se může změnit v příběh s dramatickou zápletkou. Třeba když přijedou na zkušební polygon tři auta a odjedou jen dvě. Škodovka se zkrátka na místě rozhodla, že se velkého klání nezúčastní.
Je konec 80. let, reálný socialismus se hospodářsky vyčerpal a systém, který 40 let předtím vytvořil rádoby beztřídní společnost, plodí trvalý nedostatek zboží. Tím vyvolává v lidech silné materiální touhy a osobní auto, ideálně západní značky, je na hodnotovém žebříčku vůbec nejvýš.


Mercedes se stal modlou, vlastnit ho znamená dobýt vrcholy společenských žebříčků. Běžně jej koupit nelze, do Československa se nedováží a po přepočtu stojí zhruba tolik, co dva slušné domy. Přesto u nás stovky Mercedesů jezdí a piano, tedy typ W 123, nejčastěji. Jezdí s ním nejen vekslák Bíny ve filmu Bony a klid, ale i Waldemar Matuška, doktor Janeček ze skupiny Kroky, Miloslav Šimek a desítky autobazaristů, zahraničních montérů či vedoucích Mototechen. V době, kdy už se roky vyrábí nové W 124, proudí k nám piana více či méně legálními cestami. Hodně jich poslali emigranti, nějaká dovezl Tuzex, ten si ale na poplatcích, kurzových rozdílech a daních přirazil tolik, že z vysoké ceny udělal astronomickou.
Jenže ne každý si nastřádal dvacetinásobek běžné roční mzdy, a honit vodu šlo i s Ladou. Ta totiž stála jen tři roční platy. Dnes by čtyřmetrové stroze vybavené auto neobstálo, ale na socialistické poměry šlo o slušnou volbu. Mezi Daciemi, škodovkami i Wartburgy byl „jednooký“ žigulík králem.


A tak jsme se rozhodli zkusit, oč přišel český playboy, pokud se místo piana musel spokojit s lidově demokratickým autem. Na srazu abiturientů s ním mezi Saaby a Simcami neohromil, ale na chatu dojel, jen toho nemohl tolik naložit. Jistě, řešením byl kombík VAZ 2102, jenže těch byl trvalý nedostatek. Takže kdo si našetřil osm tisíc navíc k ceně sedanu, musel sehnat ještě dalších deset na úplatek pro vedoucího Mototechny…


Slovo dalo slovo a na polygon Max Cars v Dlouhé Lhotě jsme přivezli tři dobové sny českých silnic. Nešlo o přímé konkurenty, kdo ovšem nedosáhl na Mercedes, často volil Ladu či Škodu 120. Ladu jsme si půjčili v Retroautomuzeu Strnadice, zbylé dva atlety jsme sehnali z vlastních zdrojů.


Bohužel, my jsme mínili, svatý Kryštof měnil, a tak stodvacítka, která bez problémů dojela na místo, před zahájením testu už nenastartovala. Proto se trojboj změnil v duel. Bok po boku dva sedany klasické koncepce s podobným výkonem i určením, jen z opačných konců světa.
Retro: Lada Niva, Škoda Trekka a další socialistické off-roady
Jeden opulentní, festovní a až nepochopitelně kvalitní, druhý subtilní a čiperný, přesto použitelný i pro rodinu. Mercedes ohromil neuvěřitelně kvalitním interiérem a sedadly, ve kterých budou sedět ještě naši vnuci. Lada je uvnitř trochu strohá, ale elegantní a vzdušná. Přední sedadla nepřejí dlouhým cestám, ale ve své době obstála.


Nejdříve volná projížďka, pak ostré soutěžení. Rozjížďka s pevným startem na 200 m, poté slalom. Prvotní ostych k plus minus čtyřicetiletým veteránům opadá a náklony při slalomu jsou poctivé. Mercedes těží z modernější konstrukce podvozku a posilovače řízení, takže překvapivě obstává i v disciplínách, v nichž by teoreticky neměl mít šanci. Mezi kužely se proplétá graciézně a s menšími náklony, i přes 450kilogramový hendikep. Rovněž při akcelerační bitvě startuje z místa křepčeji, než by člověk od 60 koní v jedenapůltunovém autě čekal.


Na druhou stranu cestování v Ladě, z dnešního pohledu miniaturním autě, není méně pohodlné o tak velký kus, jak by se dalo z rozdílu v rozměrech i pověsti očekávat. Ovšem technická převaha Mercedesu mu nakonec zajistila vítězství.
Hvězda padá vzhůru
Tenhle model polarizuje dodnes. Jedni jej považují za nejlepší Mercedes všech dob, jiní se diví, že za něco tak líného a řidičsky odtažitého mohl někdo chtít tolik peněz. Předchůdce dnešní třídy E byl v každém případě posledním nositelem chromovaných nárazníků, a tím i odcházejícím symbolem starosvětské solidnosti, kterou se značkou M-B spojujeme. Nebýt koroze, kterou navzdory dobovým slibům automobilka ani u tohoto modelu nedostala pod kontrolu, jezdila by většina aut dodnes.

Legendy o milionech najetých kilometrů v barvách taxislužby jsou ostatně všeobecně známé. Dieselové motory, jež byly u nás tak oblíbené díky levné naftě pocházející z družstevních náklaďáků a traktorů, platí za nezničitelné. Měřeno současným metrem je však jejich dynamika na pováženou, stejně jako hluk, který proniká do kabiny. Podvozek s úhlovou zadní nápravou působí dynamičtěji než zbytek auta, zvolenou stopu vykrouží jistě a bez extrémních náklonů. Zadní brzdy jsou na rozdíl od Lady kotoučové a tudíž citelně účinnější než u sovětského rivala.
Drahá, podpultová a komplexní
Téměř 2,7 milionu exemplářů a 11 let výroby si na své konto připisuje v listopadu 1975 představená řada W 123. Její cena byla o 2400 DM vyšší než u předchůdce W 114, což zprvu nelibě nesli taxikáři – hlavně kvůli nim se obě řady paralelně vyráběly celý následující rok. Brzy se však ukázalo, že zájem o novinku vysoce převyšuje kapacitu automobilky: Kdo se zapsal do pořadníku, čekal až tři roky. Jak dobře se občanům SRN tehdy vedlo, ukazuje statistika z roku 1980: Zatímco lidový VW Golf oslovil 200 892 Němců, Mercedes W 123 si ten rok pořídilo o 2000 západoněmeckých motoristů více. Fenomenální úspěch byl o to větší, že automobilka k sedanu a kupé vůbec poprvé přidala i verzi kombi.
Jak se kalila ocel
Lada vzpomíná na 60. léta, kdy vznikl Fiat 124, její předobraz. A také použila dobovou techniku, tedy tuhou zadní nápravu, šnekové řízení bez bezpečnostního sloupku a brzdy bez posilovače. Jenže ji dobře sladila a udržovaný „žigulík“ dokáže i dnes potěšit.
Přehledně: Kolik stála auta v Československu na konci 70. let?
I s délkou 4,1 m ubytuje čtyři dospělé i zavazadla, motor ze svých 62 koní dostává maximum a brzdy sice vyžadují sílu, ale účinkují slušně. Jen to tuhé řízení, které navíc u většiny aut získalo zemědělské vůle, prozrazuje dobu vzniku.

Jsou tu však jiné výhody: exaktní řazení, účinné topení, skvělý výhled a čitelné laškování s adhezí. Kdo se nebojí pořádně vzít za volant, nečekaně se pobaví – fiatovské geny jsou znát. Podčtvercová jednadvojka potřebuje točit, avšak pokud má v pořádku řetěz a rozvody, běží tiše. Se seřízeným karburátorem startuje na první cvrnknutí a přiblíží se k osmilitrové spotřebě, byť shora. Archaismy typu světlometů s asymetrickými žárovkami, ostřikování čelního skla ruční pumpičkou či miniaturních zrcátek si majitelé většinou svépomocí vylepšili, náš kus ale byl v původním stavu.
Lada vyráží dobýt svět
Sovětský svaz potřeboval motorizovat zemi a vydělávat na studenou válku. Tak koupil v roce 1966 licenci na výrobu Fiatu 124, který však musel projít rozsáhlými úpravami (více v aktuálním auto-moto a sport Classic) a postavil v Togliatti obří automobilku. Vznikl VAZ 2101 Žiguli, který se pod názvem Lada 1200 několik let úspěšně vyvážel na Západ. Brzy byl doplněn kombi 2102 a vylepšenými modely 21011 (1300), 2103 (1500) a 2106 (1600) a bezpočtem vzájemných kombinací motorů a výbav. Existoval dokonce i s rotačním motorem pro KGB či s pravostranným řízením. Základní verze 2101 vznikala v letech 1970–1983, odvozené, technicky i designově shodné typy však byly vyráběny až do roku 2006.
Lada 1200 vs. Mercedes-Benz 200 D: Verdikt
Lada sice ze své dřevní techniky dostala maximum, ale o deset let konstrukčně mladší Mercedes má navrch ve věcech, které jsou opravdu důležité. Je také jedinečný v detailech, třeba lakované poklice či hvězda na kapotě tvoří unikátní atmosféru. Lada je mrštná a přes svou pověst také docela pohodlná, navíc má čiperný motor. Jenže na Mercedes to kdysi ani dnes nestačilo.
Foto: Petr Bača
Lada 1200 | Mercedes 200 D | |
---|---|---|
MOTOR & PŘEVODOVKA | ||
Typ: | Zážehový řadový čtyřválec | Vznětový řadový čtyřválec |
Zdvihový objem (cm3): | 1198 | 1988 |
Největší výkon (kW (k)/ot.min-1): | 45,6 (62)/5600 | 44(60)/4400 |
Točivý moment (Nm /ot.min-1): | 87,3/3400 | 113/2400 |
Převodovka | čtyřstupňová manuální | čtyřstupňová manuální |
ROZMĚRY & HMOTNOSTI | ||
Délka x šířka x výška (mm): | 4073 x 1611 x 1440 | 4725 x 1786 x 1438 |
Rozvor náprav (mm): | 2424 | 2795 |
Hmotnost (kg): | 945 | 1390 |
Nádrž (l) | 39 | 65 |
DYNAMIKA & SPOTŘEBA | ||
Nejvyšší rychlost (km/h): | 142 | 135 |
Zrychlení 0–100 km/h (s): | 20 | 27,4 |
Spotřeba (l/100 km): | 8,8 | 7,6 |
Opravit š120 na místě nedokáže opravit jen opravdový automobilový nýmand. Čest.
Pokud se např. rozpadne palec rozdělovače (vož se mi u Š120 stalo) a nemáte sebou náhradní, je vám veškerá šikovnost k h………
To nemyslíte vážně! Ten Ruskej krumpl se nadá s mercedesem vůbec srovnávat
Pěkné ladu jsme měli.v zimě topila jak blazen to si mohla Škoda nechat jen zdát jezdili nabaleni a my jsme se jim smáli.mercedes měl soused co dělal instalatéra a pěkný svezení…
Mám Ladu 2101 a do Bulharska jezdíme se čtyř členou posádkou pohodlně a se spotřebou 7l/100km. Nikdy bych ji za Mercedes nevymenil!
Tak to jste asi nikdy M neřídil, protože tohle byste nikdy nenapsal. Ale to, že v dnešní době jezdíte do BG starou Ladou hodně vypovídá… Máte můj obdiv. Já bych to rozhodně nedal.
Rodiče měli novou Ladu a děda měl červené piáno.S kým myslíte že jsem jezdil raději?S dědou .poněvadž jsem si v roce 1980 připadal jako nějaký princ ,jak všichni čuměli a ukazovali prstem jede NĚKDO.
Autor zřejmě neví že kotoučové brzdy v zadu měl už starší model W115
Děda byl řezník, zelinář nebo vekslák?
Autoklempíř a automechanik.Ještě vlastnil americkou motorku Indián.Za komárů nepředstavitelný luxus
Autor článku bude asi debil, nebo motoristický nýmand, jinak by věděl, že poslední Mercedes s bubnovými brzdami byl typ 230 SL z roku 1963. Pane takyredaktore, pište jen o Ladách a škodofkách, do jiných aut se prosím neserte. Děkuji
Je úžasný, jak jsme dřív slintali na takový auta a nemohli je mít. A dneska slintáme pořád, a já konkrétně pořád na Mercedesy. Zejména suv. Konkrétně třeba GLE: ttps://www.aaaauto.cz/mercedes/gle/2016.html A bohužel si ho taky nemůžu dovolit, byť jsme v tržní ekonomice a třetím tisíciletí, nu což už, snít může každý 😉
Vždycky byly na trhu vozy, ke kterým jsme vzhlíželi, nad kterými jsme se rozplývali a bažili po nich. Když dnes ta auta vidíte, jsou stará a mít byste je nechtěli (pominu-li sběratelskou hodnotu). Takže jooo, to je vývoj, to je život.