Jak si spočítat spotřebu paliva? Palubní počítače nemusí být úplně přesné

28.08.2018
18 nových názorů
Autor: Redakce
  • Palubní počítače mnohdy lžou o více než 10 %

  • Výpočet při dotankování ale také není přesný

  • Naprosto přesný údaj spotřeby by zjistilo jen laboratorní měření

I když z dlouhodobého hlediska není spotřeba paliva nejpodstatnější nákladová položka při provozu auta, motoristé ji vnímají a řeší nejvíc. Zatímco servisní náklady a investice do údržby mnoho lidí jednoduše obchází tak, že servis prostě zanedbávají, spotřebu neobejdou, protože jezdit musí. Maximálně mohou upravit styl jízdy a spotřebu si tak snížit.

Dnes s výpočtem spotřeby paliva pomáhají palubní počítače, ale ne všechna auta je mají a někteří řidiči jim nevěří. Přeci jen v minulosti byly údaje některých počítačů velice nepřesné, proti skutečnosti se často lišily o více než 10 %. Je tomu dnes jinak? A jak vlastně spotřebu paliva dopočítat přesněji?

Palubní počítače hodnotu jen odhadují

Moderní palubní počítače berou v potaz různé informace. Vedle ujeté vzdálenosti a délky jednotlivých vstřiků paliva počítají také s hodnotami lambda sondy, polohou škrtící klapky či pedálu plynu. V závilosti na rychlosti, otáčkách a dalších vstupních hodnotách pak dopočítávají na desetiny zaorkouhlenou hodnotu spotřeby, kterou zobrazují na displeji, případně ji ukládají do paměti. Z toho se pak vypočítává spotřeba okamžitá nebo průměrná.

Doporučujeme: Opel ukazuje, jak se změní udávaná spotřeba s metodikou WLTP

Jak asi tušíte, stoprocentně přesné takové hodnoty nebudou nikdy. Především samotné zobrazování ujeté vzdálenosti stále není přesné. I moderní ukazatele ujeté vzdálenosti a rychloměry mají nějakou odchylku. Nejčastěji přidávají okolo 5 % proti skutečnosti. To se samozřejmě projevuje i do výpočtu průměrné spotřeby.

Zatímco přeměřování rychloměrů je běžné, pro výpočet ujeté vzdálenosti někteří výrobci používají korekční konstantu, pomocí které výsledné hodnoty přepočítávají. A tím dochází k dalším odchylkám a chybám. Ale pokud jde o údaj spotřeby, ne vždy je cílem ukázat přesný údaj. Traduje se, že třeba palubní počítače vozů koncernu Volkswagen ukazují o několik desetin optimističtější údaje, než jaká je skutečnost. Starší vozy Ford a Volvo zase většinou ukazovaly spotřebu vyšší, než jakou měly ve skutečnosti. Pro zobrazování spotřeby totiž žádná závazná norma neexistuje a výrobce si může na počítači ukázat, co chce. Třeba některé Mercedesy neukazovaly více než 20 l/100 km.

Výpočet po dotankování také není přesný

Jestli vůz spotřebu ukazuje správně, nelze spolehlivě jednoduchým způsobem ověřit. Ono známé dotankování „do cvaknutí“ a následné dopočítání podle ujeté vzdálenosti také není zcela přesné. Do výpočtu se promítá tepelná roztažnost paliva a odlišná citlivost tankovacích pistolí na automatické vypnutí přívodu paliva. I když pak vypočítáte hodnoty správně, odchylka od reality může být i vyšší než u palubního počítače.

Doporučujeme: Kolik dnes „žerou“ auta s výkonem kolem 600 koní? Třeba BMW M5 se vejde pod devět

V případech, kdy auto palubním počítačem vybaveno není, je ale taková metoda obvykle nejpřesnější, respektive nejspolehlivější s ohledem na vynaložené úsilí. Vypouštět nádrž a dopočítávat přesně odměřené množství dotankovaného a zbylého paliva asi nikdo v praxi nebude. S výpočtem pak pomůže jednoduchá přímá úměra.

Po každém natankování si vynulujte denní počítadlo ujeté vzdálenosti. Při následném dotankování „do cvaknutí“ počet natankovaných litrů (například 45,2 l) vynásobte číslicí 100 a celé to vydělte počtem ujetých kilometrů na denním počítadle (například 478,6 km). Výsledek je orientační průměrná spotřeba paliva 9,44 l/100 km. Pro dlouhodobé hodnoty si musíte jednotlivá tankování zapisovat do poznámkového bloku a podobným způsobem dopočítat spotřebu podle natankovaného množství a ujeté vzdálenosti.

Pokud byste ale chtěli stoprocentně spolehlivý údaj, museli byste použít normované měřící zařízení, které měří množství oxidu uhličitého ve výfukových plynech, tedy takové, které používají automobilky a státní instituce pro zjišťování údajů reálné spotřeby paliva a emisí v provozu. Množství oxidu uhličitého je totiž přímo závislé na množství spláleného paliva. Ale pro běžnou praxi je obsluha takového zařízení dost nekomfortní a systém je především drahý, takže nevidíme smysl v tom si něco takového kupovat jen proto, abyste pak zjistili, že váš palubní počítač „kecá“ o dvě deci.

Valdemar (neregistrovaný)
Já nevím, vždyť to je jenom o vydělení ujetého paliva počtem kilometrů a vynásobení stem, ne? Jak tohle může někdo říct, že to počítače nezvládají? I když ono je pravda, že někdy jsou ty počítače fakt na obtíž. Třeba když si koupíte auto s palubním počítačem, ale on je v němčině. Tak pak už zbývá jen překlad auta do češtiny, abyste si s autem trochu rozuměli. :)
Kristian (neregistrovaný)
Já jsem si jednou také měřil spotřebu auta a zjistil jsem, že mi palubní počítač kecá o 0,3 l. Přesnou spotřebu ale neřeším. Palubní počítač využívám spíš k tomu, když je na autě něco rozbitého, tak že hned vím, co to je. Navíc díky tomu, že jsem si ho nechal přehrát do češtiny u https://www.autacesky.cz/ , tak hned vím, co se děje.
Miki (neregistrovaný)
Do provozních výdajů ale taky patří pořizovací cena auto a z toho její amortizace :-)
Loeb (neregistrovaný)
A proč nedotankovat tzv. do plna hrdla Proč do cvaknutí pistole? Po cvaknutí se dá dotankovat 8-10l , musí se sice použít odvzdusneni v hrdle (TDi) a pak jak zde píšou ostatní, vynulovat km a pak zase dotankovat do plna hrdla . A vyjde např 60l na ujetých 1000km a všem je jasné jaká byla spotřeba
Petr (neregistrovaný)
100% přesný údaj z měření Co2? Tak to je právě ono. Vzhledem k tomu že benzín má ve složení určitě nějakou toleranci, tak údaj o spotřebě nebude taky na 100%. A domnívám se že 99% řidičů nezajímá spotřeba "teoretická" ale kolik třeba "ujedou na nádrž". Přesnost ujetých kilometrů. To mělo ČSAD vyřešenu už před 40 lety. Tehdy když se plnil plán a spořila se nafta mělo vzhledem opravovaným převodovkám ,rozvodovkám a tachografům,mělo každé auto takzvaný koeficient, kterým se násobil počet ujetých kilometrů. Pokud si pamatuji tak byl koeficient třeba i 1,25. A tak třeba dva autobusy který jezdili stejné trasy měli malý rozdíl v ujetých kilometrech.A to v době počítačů na děrnou pásku.
Tomas (neregistrovaný)
To je veda si udelat v worldu tabulku a tam dopsat udaje , tankoval penize a stav tachometru . Pridalsim natankovani podle jednoducheho vzorce opet a vysledek je v podstate na svete . Palubni pocitac je orientacni clanek , tabulka podle vzroce , ta je mnohem presnejsi.
SAm (neregistrovaný)
Já sám na spotřebu kašlu i když si ji umím vypočítat, učili jsme se to myslím ve třetí nebo čtvrté třídě, vrcholem matematického umění - trojčlenkou. Litr sem litr tam, to mně vůbec nezajímá, když se ohlédnu na pořizovací cenu mého pětiválce. Žákovi doporučuji jezdit "sockou" (pokud neví co to je tak MHD nebo veřejná doprava).
emil (neregistrovaný)
Tak ideální apka na sledování nákladů je podle mě Fuelio. Největší položku dělá u auta ztráta hodnoty který mám 6 let ztráta hodnoty.
Michal (neregistrovaný)
...dálniční známky CZ je samozřejmě překlep má tam být 10.500 kč
Michal (neregistrovaný)
dal jsem si tu práci a spočítal náklady u svého auta za 100.000 km a 7 let (Škoda Octavia Combi II 1.8 TSI 118kw r.v. 2007) -palivo cca 260.000 kč -pneu 20.000 kč -STK cca 5000 kč -ostatní servis, údržba a opravy cca 45.000 kč -dálniční známky CZ 3.500 kč -mýtné v zahraničí toť otázka(Francie, Itálie Španělsko, Chorvatsko)
Michal (neregistrovaný)
ono na tomto serveru obecně je v článcích spousta chyb a nesmyslů....
Michael (neregistrovaný)
Mám auto bez palubního počítače, který by mi ukazoval spotřebu a dojezd. Spotřebu tak přesně a 0,1L řešit nepotřebuju, důležitější je pro mě dojezd. Takže to řeším tak, že když se mi rozsvítí hladové oko, tak vynuluju počítadlo a vím že mám dojezd max 100km (mám vyzkoušeno). Při tankování plné nádrže si nechám účtenku a při dalším rozsvícení hladového oka opíšu počet ujetých kilometrů na účtenku a podle množství tankovaného paliva tak spočítám spotřebu. Vím, že hladové oko v autě, které se pohybuje nemusí být tak přesné jako cvaknutí na jedné a té stejné pumpě, ale takhle je to pro mě pohodlnější
Michal (neregistrovaný)
Mě by zajímalo na základě čeho dospěl autor článku k názoru že PHM nejsou největším nákladem při provozu auta. Pokud budu uvažovat že průměrný řidič najede za rok 15000 km při spotřebě řekněme 7L/100 a průměrné ceně PHM 32 kč/L = 33.600 Kč za PHM.(při 10.000km je to 22.400) -povinné ručení bude v závislosti na druhu auta třeba do 10.000kč /rok -pneumatiky stojí řekněme 10.000,-(běžný typ auta) za sadu 4 ks ale vydrží rozhodně déle než jeden rok -dálniční znamka na rok je za 1500,- kč -STK jednou za 2 roky řekněme 2000,-kč (u nového auta první STK až po 4 letech) -a servis, no nevim, ale většina aut má nastaven long life service o jehož smysluplnosti mám své pochyby(akorát se tím kurví motor) ale to je teď vedlejší. Ale i kdyby se jezdilo na pevný servis 15000km resp. 1 rok tak pochybuju, že běžná údržba bude stát bezmála 34.000 za rok.(u běžného auta) Muselo by dojít k nějaké závažné poruše.
jarda (neregistrovaný)
a taky si muzete zmerit odchylku tacho vs. gps a pri odchylce 5km/h odecist z kazdecho sta kilometru prave tech 5km
Lojza (neregistrovaný)
Kde beres jistotu ze ukazel rychlosti a denni tachometr (pripadne celkovy tachometr) trpi stejnou 5% odchylkou?
jarda (neregistrovaný)
jistotu nemam, neni tomu tak?.. jinak pri odchylce hraje tez skutecny rozmer pneumatik a co je nasatveno v ridic jednotce.. mam 215 letni a 210 zimni...v ECU nasateny 215 pneu... Pri pouziti 210 tacho promeruje vice
fero (neregistrovaný)
V článku chýba pri počítaní podľa natankovania jedna podstatná informácia.... . So zvyšujúcim sa počtom tankovaní postupne klesá štatistická chyba spôsobená vypnutím pištole pri rôznych hladinách v nádrži. Veľké množstvo meraní ju postupne zníži až na zanedbateľnú úroveň. Na konci nám ostane len chyba spôsobená nepresnosťou počítadla prejdenej vzdialenosti. Už po 15 - 20 nádržiach získame číslo o dlhodobej priemernej spotrebe so slušnou presnosťou vztiahnutou na údaj odometra vo vozidle. Keď má vozidlo aj dlhodobý register na priemernú spotrebu tak dokážeme získať aj pomerne presný korekčný faktor na údaj palubného počítača.
Petr (neregistrovaný)
Je to fakt vědeckej problém. Spousta proměnných a nezjistitelných vlivů - abych znal absolutní číslo, hlava jak tykev. Já to dělám tak, že natankuju plnou, zapíšu stav klilometrů na tachometru a potom tankuju a schovávám si paragony. Když ujedu 1000 nebo 2000 km dotankuju znovu plnou, sečtu koupené litry a vím za kolik jezdím. Počet tankování zprůměruje odchylku na pistoli, teplotu paliva a ostatní vlivy a dostanu číslo - kolik musím průměrně koupit litrů abych ujel 100 km. Mrknu na počítač porovnám a můžu se v hospodě vytahovat.
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?