Sedm nejhorších opatření, která omezují dopravu ve městech

Aniž bych to považoval za nějakou výhodu nebo privilegium, vyrostl jsem v našem hlavním městě. Aut dříve nebylo zdaleka tolik a až na výjimky nehrozil problém s parkováním. Předně se však dalo autem po městě slušně jezdit. Páteřní čtyřproudové komunikace nebyly omezovány nesmyslnými cyklostezkami, samoúčelnými zúženími, ostrůvky nebo věčně červenými semafory.

Ze situace v našich velkých městech dnes nabývám dojmu, že někdo má zvrácený zájem na tom, aby jeho motorizovaným obyvatelům (a nejen jim) pořádně ztrpčoval život. Aut je neporovnatelně více než dřív, ale životní prostor je jim neúměrně zmenšován celou škálou důmyslných omezení. Za údajný veřejný zájem jsou často maskována i zcela absurdní dopravní řešení. Podívejme se na ta nejkřiklavější z nich.

Zúžení, zálivy, ostrůvky: Členité pobřeží

ostrůvek (1)

Jedno z čelných míst v hitparádě zlomyslných a nezřídka vyloženě nebezpečných překážek obsazují uměle vybudované vyvýšené útvary vystupující znenadání nad úroveň vozovky. Někdy jsou sofistikované, i s pěkným obrubníkem, jindy jenom namalované nebo ohraničené prefabrikáty. Jejich smysl je však společný – uměle změnit (zpomalit) nejpřirozenější a nejlogičtější směr jízdy vozidel, a když už vyloženě neudělat ze dvou pruhů náhle jeden, tak ten původní zákeřně ohnout nebo zúžit. Omílaná ochrana chodců je v drtivé většině důvodem virtuálním.

Cyklistické stezky: Veď mě dál, stezko má…

cyklostezka (1)

Zatímco přírodní reliéf některých českých měst přímo vybízí k individuální cyklistické dopravě, která tam také příkladně funguje (např. Pardubice či Hradec Králové), ve městech s mnohem méně vhodnými podmínkami jsou cyklisté do akce div ne nuceni. Vrcholným dějištěm této tragédie je samotné hlavní město, kde jsou cyklisté, druhdy mírumilovně brázdící parky či vedlejší ulice, úředníky vyháněni do nesmyslných (a absurdně drahých) pruhů vedoucích často odněkud nikam na těch nejbizarnějších úsecích hustě frekventovaných komunikací. Škála souvisejících dopravních opatření bývá až neuvěřitelná.

Zpomalovací prahy: Skok

Retardery

jednou z nejoblíbenějších hříček městských stratégů je bezuzdné budování zpomalovacích prahů. Na rozdíl od jiných zařízení popsaných na této dvoustraně je jejich původní smysl chvályhodný – účinné zpomalení vozidla na žádoucích místech, jako jsou přechody pro chodce. Nesměli bychom ale žít v České republice, aby se původní bohulibé myšlenky nezneužívalo. Jinak by se asi těžko mohlo stát, že v pražské ulici Na Hřebenkách máme robustních hrbů hned sedm na 431 metrech. To je na zápis do Guinnessovy knihy rekordů!

Vyhrazené jízdní pruhy: Preferenční hlas

BUS (2)

zásadním zásahem do plynulosti dopravy v časech dopravní špičky jsou vyhrazené jízdní pruhy, které se v našich městech začaly objevovat v uplynulém desetiletí. Jejich původní smysl je celkem pochopitelný, tedy preference MHD a jiných potřebných složek. Jenže… úředníci při jejich vytyčování zjevně zapomněli využívat mozek a vyhrazené pruhy často vznikají v podobně nesmyslných místech jako některé cyklostezky. Člověk se pak může uvztekat ve stojící koloně, když kolem vidí jednou za dvacet minut projíždět autobus s deseti lidmi na palubě…

Parkovací zóny: Zaplať a uvidíme

modrá zóna (1)

nic proti zónám placeného parkování v historických jádrech měst, kde bydlí o poznání méně rezidentů než v okrajových čtvrtích. Zavádění těchto zón do míst vzdálenějších centru už ale zavání regulérním výpalným, za které však platící žádnou „ochranu“ v podobě garantovaného místa k stání nedostává. Na mnoha místech jsou zóny pro jistotu vyznačovány i tam, kde by nikdy nikdo nezaparkoval.

Semafory: Červená vlna

semafor (1)

Pamatujete ještě na číselné návěsti za semafory na hlavních tazích, kde číslice označovaly rychlost, jejíž dodržení znamenalo zelenou na dalších světlech? Kdeže ty loňské sněhy jsou… Dnešní „inteligentní“ semafory dokážou na jednom kilometru hlavní silnice vykouzlit při dodržení padesátky i pět červených za sebou!

Kruhové objezdy: Bloudění v kruhu

kruhák (2)

Další vítanou zakázkou pro spřátelené stavební firmy magistrátních úředníků je bezesporu nadšené budování kruhových objezdů. Zdá se vám křižovatka zbytečně jednoduchá a přehledná, nebo to dokonce vůbec žádná křižovatka není (doprava do místa vede pouze ze dvou směrů)? Postavme tam kruhák! Podobná „logika“ byla užita u desítek kruhových objezdů v českých městech a četné zářezy do betonu svědčí o tom, že údajný bezpečnostní záměr se mnohdy poněkud míjí účinkem.

Převzato z časopisu AUTO7. Foto: Martin Mičánek

Sedm nejhorších opatření, která omezují dopravu ve městech
Ohodnoťte tento článek!
3.1 (62.01%) 139 hlas/ů

15 KOMENTÁŘE

  1. Chybi mi jedna zasadni informace a to je ta: ze podle meho nazoru je vetsina techto omezeni dusledkem toho, jak se vetsina ridicu v dnesni dobe chova na silnicich… Kazdy si sahnete do svedomi a sami si vyhodnotte, kolikrat za den porusujete dopravni predpisy dane vyhlaskou. Rychlost, pfednost z prava, nespravne parkovani a dalsi a dalsi…

    • Všechno se dá udělat dobře nebo špatně. Můžete řídit špatně, ale odjedete, zmizíte. Pokud ale dopravní řešení jako reakci na to, že někteří řidiči jezdí špatně, uděláte taky špatně, ono to tam zůstane! Nesmyslné úpravy jsou tedy nebezpečnější než nebezpečný řidič. Škodí trvale.

  2. Jsem moc rád, že nejsem sám, kdo tvrdí, že zvítězila zlomyslnost nad rozumem! Plzeňští páni konšelé se dokonce dokázali chlubit tím, že jejich cílem je ZNEPŘÍJEMNIT průjezd Plzní a to se jim skutečně daří! Projet Pzeň z konečné tramvaje č.4 na druhou konečnou trvalo za “hloupých”
    komunistů 5 minut. Jezdilo se do 60 a pod silnicí byly podchody a tak byla povolena rychlost 70 a 80. Podchody ale byly zasypány, připojovací pruhy (u zdrav. školy) se ruší a díky červené vlně se někdy tento úsek jede místo pěti minut déle, než 40 minut! Co na to ochránci ovzduší? Nikomu nevadí zbytečné brzdění, rozjíždění? Přidáme-li k tomu, že důsledně nahnali všechna těžší vozidla do centra, protože na veškeré možné objezdy Plzně dali zákazové značky, tak se zlomyslné dílo skutečně daří!

  3. I v Praze jsou na radnicích někteří lidé, jejichž ambicí je otrávit řidiče a odnaučit je jezdit autem.

  4. Auto je nejekologičtější když nejede. Největší omezení automobilového provozu tvoří příliš mnoho aut. Zvedněte občas zadky a běžte třeba pěšky.
    Ve městě žijí i ostatní lidé.

  5. Autor článku zapomíná na to, že ulice měst nejsou pouze pro auta a takováto opatření slouží omezování a zklidňování provozu. Z pohledu chodce a uživatele MHD považuji většinu zmiňovaných opatření za účelná. Při občasném řízení auta v Praze mi nevadí. Narozdíl od toho, co autor píše, hlavním důvodem, proč lidi v Praze nejzdí na kole, je absence cyklistické infrastruktury a hustý automobilový provoz, nikoliv topografie.

    • Zklidnění dopravy?Kde?Přijeď se podívat do Chaber ráno ve všední den,kdy tři zúžení za sebou vytváří kolonu,která začíná ve Zdibech.

  6. Je potřeba čerpat dotace!Postavíme most-zbouráme,postavíme kruhový objezd- nevadí,že je na cizím pozemku a že se na něm ani autobus nevytočí…,vybuduje nové “bezpečné” cyklostezky a divíme se,že po nich nikdo nejezdí,vytvoříme retardéry, aby mohli chodci bezpečně na přechodech přecházet,ale chybí chodníky a když už jsou v jakém jsou stavu…Sto let za opicema a jen dojit jeden druhého.Měli by jsme se stydět!

  7. No…a proto jsem dal vale velkoměstu a odstěhoval se,městský životní prostor minimální a klecový odchov ?Ne,díky.

  8. Ne ulice opravdu nejsou jen pro auta, pro ty je určena jejich část které se říká vozovka, pro chodce je pak určen chodník

  9. Meli by proste naparit poradny myto za vjezd do mesta a osolit parkovani, jako to udelali v Oslu. Lidem nezbylo nez zacit jezdit na kole nebo MHD. A postupne si zvykli, ze je to zkratka fakt a ze je to dan za zivot v hlavnim meste. Vysledek? Oslo je mezi top mistama k zivotu na celym svete. Ulicemi centra sem tam projede droskar nebo nejakej ten elektromobil, kterej ma zatim dokud jich neni moc ulevy.. Lidi sou tam na to ve finale hrdy ze maj mesto bez aut, kde se da dejchat.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: