První překousnutý kabel čidla DPF filtru bere člověk jako věc náhody. Ten druhý už jako varování, že něco není v pořádku. A když se naráz vyprázdní nádobka ostřikovače, nezbývá než predátorské kuně vyhlásit válku.
Otázka však zní, jak vlastně. Kuna skalní, jakkoliv je v posledních letech přemnožená, je chráněným druhem. Odstřelit ji smí pouze myslivec v období mezi listopadem a únorem, rozhodně však nikoliv ve městě u obydlí, kde se převážně zdržuje. Po zbytek roku ji nikdo nesmí chytit ani do sklopce a přemístit na jiné místo.
V úvahu nepřipadá ani odškodnění od státu, který ochranou kun znemožňuje napadenému účinnou obranu: „S tím jsem se opravdu v životě nesetkal,“ směje se právník Michal Dlabola, který pro jistotu v noci parkuje v garáži. Seznam chráněných druhů, za jejichž řádění je možné od státu požadovat náhradu škody, má totiž jen šest položek: bobr, vydra, los, medvěd, rys a vlk.
Alternativním řešením je získat nějaké peníze od pojišťoven. Některé z nich nabízejí připojištění proti škodám způsobeným zvířaty i k povinnému ručení. Ani to ale nemusí být dlouhodobé řešení. „Při často se opakujících pojistných událostech je možné, že pojišťovna nakonec smlouvu vypoví, na což má v zákonné lhůtě právo,“ říká pojišťovací makléř Max Legler.
Jediným legálním řešením jak se zbavit kuny je tedy odradit ji od návštěv auta. Internet je plný zaručených rad: psí nebo kočičí chlupy, čisticí závěsy do záchodu, houbička nasáknutá Savem. Naší redakční kuně ale nic z toho v motoru nevadilo, neznervóznila ji dokonce ani deka rozprostřená pod motorovým prostorem, na které dlouhodobě spaly kočky.
A tak přišla na řadu cenově náročnější řešení. Protože právě nebylo období hájení, logická volba padla na sklopec. Jenže kvůli nepozornosti při líčení návnady past sice sklapla, jedna dvířka však zůstala pootevřená a kuna zmizela. Ta už se do sklopce nevrátí, napadlo by asi každého, jenže chytré zvíře se celou událostí jen poučilo. Do sklopce vlezlo ještě několikrát, návnadu se však naučilo sežrat způsobem, při kterém nespustil mechanismus spojený s nášlapnou plochou. Jediný, koho sklopec dvakrát zadržel, byly kočky.
Marnou investicí byl také elektronický plašič, který sliboval proměnnou frekvenci ultrazvuku, na který si zvířata údajně nevypěstují imunitu. Kunu však jeho pískot neodradil ani na okamžik. I když byl umístěn na zem přímo pod stojící automobil, kuna si jej přišla prohlédnout už hodinu po jeho instalaci.
To vše bylo možné zjistit díky fotopasti s GSM modulem, která o dění pod autem pošle esemesku a fotku do mailu během dvou minut po události. Protože v noci se pod autem pohybují i jiná zvířata, k zamezení falešných poplachů se nakonec ukázalo jako nejúčinnější řešení instalovat fotopast přímo do motorového prostoru. Fotka z něj je sice nepoužitelná, ale pokud už přijde, je jasné, že nejde o žádného ježka.
Kupodivu však ani opakovaným nočním vyháněním se kuna od návštěvy motoru nenechala odradit. Vracela se takřka každou noc, i když na auto nepřetržitě svítil halogenový reflektor a plašička plašila na plné obrátky. Stačilo přijet za tmy s teplým motorem, nezvaná návštěva na sebe obvykle nenechala čekat déle než 20 minut a vracela se i několikrát za noc.
Řešení s fotopastí je tak dobré pouze pro chronické nespavce nebo ty, ke kterým kuna zavítá jen zřídka. V ostatních případech je opět nutné hledat dále.
Výhodou detašovaného redakčního pracoviště jsou kočky, které se v budově nacházejí. V noci běžně spí ve svém pelíšku, ale po delším přemlouvání se nechají vyhnat do temné noci. V době, kdy opanují prostor kolem aut, je od kuny pokoj.
Nechat kolem auta pobíhat kočku nebo psa je podle našich zkušeností řešení dobré, ale jen od jara do podzimu. V zimě, kdy je počasí, že by psa nevyhnal, má kuna opět volné pole působnosti.
Co se osvědčilo…
Pes nebo kočka pohybující se v okolí auta jsou pro kunu dostatečným odstrašením. Musí však stále aktivně hlídat, zvíře na noc uklizené v teple domova není pro kunu žádným protivníkem. Účinná je i fotopast s GSM modulem umístěná v motorovém prostoru. Když pak cinkne v mobilu zpráva, je jasné, že kuna právě zkoumá útroby auta. Funkčním řešením, nezávislým na počasí i bdělosti majitele auta, se ukázal až elektrický ohradník tvořený sítí na ochranu drůbeže. Ten kuna dosud nepřekonala.
…a co zklamalo
Parfémované závěsy do WC, kočičí pelíšek rozprostřený pod motorem, zapnutý elektronický plašič umístěný přímo pod autem. Ani tyto tři věci dohromady nezabránily kuně, aby motor důkladně neprolezla. Ačkoliv plašič v tomto konkrétním případě zklamal, redakční fotograf Martin Mičánek s ním má dobré zkušenosti. Domů si pořídil hned dva a kuny se prý jeho autům od té doby vyhýbají. Obdobně nefunkční se ukázal být i sklopec v ceně 2500 Kč. Dobře chytá toulavé kočky, kuna však jeho mechanismus hned po první návštěvě prokoukla.
Nazrál proto čas pro další investici, tentokrát do elektrického ohradníku. Kuna není kráva, proto logicky nestačí jeden nabitý drát napnutý kolem auta. Ale elektrická síť, kterou nabízejí e-shopy k ochraně drůbeže před predátory, je pro tento účel naprosto vhodná. Ohradník je možné napájet i z vysloužilé autobaterie, nejelegantnějším řešením je ale pořídit síťový zdroj připojený do elektrické zásuvky.
Také toto řešení má své limity, například je možné jej použít pouze na vlastním pozemku. Navíc se kuna nesmí dostat k autu horem, například skokem ze sousední zídky nebo stromových větví.
Boj s kunou je v každém případě zdlouhavý, nákladný a každému se nakonec osvědčí něco jiného. Komu nevadí v motoru oblemcané kabely, může zkusit i sprej proti kunám. Návštěvě potvory tím sice nezabrání, ta se však alespoň nepustí do hodování.