• Amerika ze čtyřicátých let vyvolává nesmírně povznášející mix pocitů

  • Kapalinou chlazený řadový osmiválec OHV Buick Fireball Dynaflash Eight má výkon 106 koní

  • V modelovém roce 1947 vyrobeno 18 431 kusů Special

  • Cena v základním vybavení 1468 USD

Široké běloboké „Wide Ovals“ se odvalují pomalu a s vrzavým nářkem, jako by na nich spočívala tíha hříchů celého lidstva. Posunují rozměrnou černou karoserii jako temného robota z dávných sci-fi obrázků.

Kolos, jehož věk loni dosáhl sedmdesátky, na své pomalé pouti míjí řadu muzejních Fordů téček a jeho zubatá maska se shovívavě usměje: on není žádná „Tin Lizzie“, on je Mr. Special. Mr. Buick Special! Pak přijde vysvobození. Už ho nemusejí tlačit žádné lidské ruce, jeho superbalonové obutí se dotkne povrchu parkoviště. V chodbách muzea to jinak nešlo, přece jen je znát, když se interiérem, obestavěným americkými poklady, přesouvá objekt o půdorysu přes deset čtverečních metrů. Řidičova pravá noha konečně může sešlápnout plynový pedál na doraz a nechat osm válců v jedné dlouhé řadě rozběhnout.

Eight (31)
Do vkusného konceptu kovového středu přístrojové desky zapadá i výsuvný popelník a spínací skříňka
Eight (24)
Kruhové přístroje zobrazují vše podstatné, nechybí ani denní počítadlo kilometrů

Dějiny Specialu nejsou nijak spletité a zahrnují pět plnohodnotných generací plus několik samostatných modelů, k nimž se přidávalo označení Special. Poslední takový případ zaznamenala historie v letech 1991 až 1996. Series 40 či jen 40 a zároveň budoucí Special se poprvé objevil v modelovém ročníku 1930. Samozřejmostí byla hranatá karoserie v několika variantách a šestiválcový motor. Poměrně levný a výkonný model se stal hitem trhu a s úspěchem se prodával několik let. Na konci této první generace se poprvé objevuje označení Special, to už pod dlouhou kapotou bije osmiválcové srdce, samozřejmě řadové.

Modelovým rokem 1936 začíná generace, do níž patří i mohutný sedan z naší reportáže. Tento výrobní interval trvá až do roku 1949 – je to na americké poměry velmi dlouho, ale nesmíme zapomenout, že už tehdy probíhaly pravidelné roční facelifty a také řádila válka. Na tu Buick reagoval 7. února 1942, kdy jeho montážní linky opustilo poslední předválečné civilní vozidlo. Do té doby divize samozřejmě neusínala na vavřínech. Karoserie Specialů rostly, objem motoru se zvětšil na slušných 248 cu.i, tedy 4,1 litru. Ročník 1939 překvapil aerodynamičtější přídí a novou maskou, jíž se podle charakteristického tvaru obou jejích polovin říkalo „sloní uši“. Karoserie si nadále udržela původní formu s vystouplými blatníky. Ročník 1942 byl, co se výrobních počtů týče, velmi slabý, zato přinesl jednu karosářskou zvláštnost, bez níž si dnes poválečný Buick neumíme představit. Zdobná chladičová maska poměrně složitého tvaru dostala „výplň“ z řady svislých zubů, díky nimž se brzy ujala přezdívka „Dollar Grin = dolarový škleb“. To už se ale Special tvarově blížil k provedení, v jakém jej známe z poválečného období.

Eight (26)
Charakteristickým detailem je půlené přední okno. Řazení třístupňového manuálu vyžaduje cit

Výroba se opět rozběhla v modelovém roce 1946, ovšem Specialy z této doby patří k velmi vzácným, protože ani americký průmysl nemohl opustit válečnou výrobu okamžitě. Exteriérové změny představuje přechod k polopontonové karoserii, přičemž přední blatníky jsou už napůl zapuštěné a zadní naznačené jemně vypouklou částí od konce dveří až k zadnímu čelu. Přichází ročník 1947, který přináší řady Roadmaster, Super a Special. Poslední z jmenovaných je k dostání s elegantní čtyř­dveřovou karoserií a svažitou zádí nebo jako tzv. Sedanet (občas zvaný Sedanette) s jednou dvojicí dveří a tvarem karoserie blížícím se kupé. Movitější zákazníci jsou ve výhodě, mohou si dopřát Super a Roadmaster i v kabrioletu nebo v tříprostorovém sedanu s jemně naznačeným zavazadelníkem, Super navíc s karoserií STW v tehdy oblíbeném stylu Woody.

Eight (28)
Masivní linie blatníku, protaženého do bočních dveří, ještě zřetelně odkazuje na předválečné období
Eight (10)
Elegantně maskovaná táhla otevírání motorového prostoru najdete na obou stranách dvoudílné kapoty

Jednotlivé řady jsou odstupňované samozřejmě cenově, ale i motoricky a výbavou, takže parkuje-li proti nám ocelový krasavec v odstínu Carlsbad Black, vyšňořený mnoha širokými chromovanými lištami, napadne nás, že stojíme proti nějaké speciální edici nejdražšího Roadmasteru! Ale není tomu tak! Dražší modely jsou ozdobené mnohem skromněji než základní Special ročníku ’47! Oba náznaky blatníků na každé straně nesou dvojici lesklých širokých pruhů, doplněnou chromovaným obložením prahů a typickou hrazdičkou na předním nárazníku. Pro úplnost dodejme, že Special Series 40 ročníku 1947 se dodával ve čtrnácti různých odstínech, navíc s příplatkovou kombinací dvou barev podle přání zákazníka. Doba poválečného rozmachu v křišťálově čisté podobě!

Eight (41)
Z profilu vynikne klasická silueta křižníku ze čtyřicátých let s množstvím kvalitního chromu

Přední sedadla správně vysoká a měkká, zadní s tak úžasným prostorem pro nohy, jaký máte k dispozici snad jen na sedadle první třídy největšího Airbusu! Konfigurace interiéru 3 + 3 je skutečně brána podle postav dospělých jedinců, takže i v plně obsazeném vozu má každý cestující dostatek pohodlí. Jízdní komfort je příkladný, bráno samozřejmě pohledem Ameriky konce čtyřicátých let. Buick a jemu podobné ameriky jsou stavěné na cruising čili pohodovou a víceméně rekreační jízdu. Ve Specialu se nespěchá, karoserie na podobné snahy reaguje silným náklonem a je zřetelně vidět, že honičky a bleskové projíždění zatáček jsou s podobným křižníkem možné jen ve filmu.

Eight (20)
Americká „espézetka“ dodává černému zámořskému kočáru ten správný šmrnc a vyvolává nostalgii po době jeho vzniku
Eight (18)
Z decentně maskované koncovky výfuku vychází temné impozantní dunění, které však neruší posádku ani okolí

Přístrojový štít obsahuje trojici kulatých přístrojů s rychloměrem uprostřed, hned vedle se nachází široký panel reproduktoru značkového rádia Sonomatic, zdobený opět širokými chromovanými lištami. A to je opět jeden ze znaků „levného“ Specialu! Volant je typický značkový, má tři příčky, na bočních je nápis Buick Eight (který se opakuje na více místech karoserie), středová hlavice nese ozdobný erb a nápis Special.

Mezitím se motor, který několik měsíců neběžel, zahřál a řidičova ruka se natahuje k masivní řadičce na sloupku volantu. Ano, třebaže se automatická převodovka v rámci koncernu dodávala již od konce třicátých let, „náš“ Buick je vybaven klasickým tříkvaltem. Automatika byla totiž v roce 1947 vyhrazená pouze nejdražšímu Roadmasteru. Jednička k sobě dolů, charakteristický bzukot převodů může suplovat balzám na rozjitřené nervy, hned „manipulační“ dvojka, s níž vyjíždíme z areálu muzea, a po pár desítkách metrů téměř bezhlučná trojka. Tím jsme vyčerpali arzenál převodovky, a jak ukázala asi desetikilometrová jízda, více rychlostních stupňů netřeba. Motor je vzhledem ke svému objemu velmi elastický, všechny projížděné kopce by v pohodě zvládl na univerzální trojku.

Eight (9)
Těžko říct, ze které strany vypadá Series 40 elegantněji. Nám se nejvíc líbí zadobok

Special za celých jednasedmdesát let najel pouhých 68 000 mil. Dlouhá léta odpočíval mezi exponáty amerického automuzea, až se dostal do expozice novobystřické kolekce amerických oldtimerů a je opečovávaným korábem pana Janouše seniora, otce majitele největší sbírky předválečných US klasiků v Česku. Stav vozu je úměrný věku, do absolutní dokonalosti mu chybí několik malých kosmetických zásahů a trocha mechanické práce. Ale i ve stavu, v jakém jsme jej „testovali“, působí úctyhodně, noblesně a zcela jedinečně.

Eight (30)
Radiopřijímač je neklamnou známkou luxusu
Eight (33)
Račte nasedat…

Buick si odbyl fotografování, pochutnal si na obdivu stovek kolemjdoucích a kolébavě nás odváží zpět, aby se vystavil mnoha dalším očím v expozici muzea amerik v Nové Bystřici. Nechce se nám vystupovat, stejně jako se žádnému správnému chlapovi nechce opustit měkkou a přející náruč milenky, která dovede být tak fantastická.

A stejně fantastický byl zážitek se Specialem, který byl ve skutečnosti „super“.

Foto: Martin Mičánek

Retro: Vyzkoušeli jsme, jak se řídí Buick Series 40 Sedan (1947)
Ohodnoťte tento článek!
4.4 (88%) 15 hlas/ů

2 KOMENTÁŘE

PŘIDAT KOMENTÁŘ: