Retro: Toyota Supra slaví 40 let. Věhlas získala díky tuningu

  • Toyota Supra se začala prodávat před čtyřiceti lety

  • Nejprve začala kariéru jako luxusní verze kupé Celica

  • Poslední Supra byla vyrobena v roce 2002

  • Letos se představí duchovní nástupce vznikající ve spolupráci s BMW

Jméno Supra se poprvé na vozech značky Toyota objevilo na jaře 1978, takže tohle legendární označení nyní slaví kulatých 40 let. Zpočátku nebyla Supra koncipovaná jako vyhraněný sportovní automobil. Luxusní kupé GT mělo konkurovat výbavou a dynamikou zavedeným americkým a evropským modelům především na severoamerickém trhu.

Toyota Supra IV. gen (20)
Jméno Toyota Supra si většina lidí spojí s poslední čtvrtou generací, která se vyráběla od roku 1993 až do roku 2002
Toyota Celica Supra I. gen (10)
Označení Supra se ale poprvé objevilo v roce 1978 na kupé Celica s prodlouženou přídí, která musela pojmout řadový šestiválec

Luxusnější Celica s větším motorem

V dubnu 1978 se představuje první Toyota Celica Supra, tedy luxusnější a větší kupé řady Celica. Ano, první dvě generace modelu Supra ještě nesly jméno modelové řady Celica, ze které byly odvozené. Od čelního okna dozadu byla auta prakticky stejná. Lišil se ale předek, protože vrcholný model Supra měl na rozdíl od standardního modelu Celica místo čtyřválce řadový šestiválec. Přední část tak byla o 130 mm delší.

Toyota Celica Supra I. gen (11)
Japonský trh vždycky dostal něco speciálního. Třeba Celica XX bylo ještě výkonnější a luxusnější kupé, dokonce s přeplňováním a navigací
Příď byla oproti standardnímu kupé Celica prodloužena o 130 mm. Sportovní verze měla kotoučové brzdy a vylepšený podvozek

První Supru poháněl řadový šestiválec 2,0 l se vstřikováním paliva. Měl výkon 92 kW (125 k) a točivý moment 184 Nm. Standardem byl pětistupňový manuál, ale za příplatek se prodával i čtyřstupňový automat. Za příplatek bylo možné pořídit také samosvorný diferenciál. Dvoulitrový motor byl důležitý kvůli japonským daním. Druhou možností byla jednotka 2,6 l, která ale měla výkon 82 kW (112 k) a točivý moment 184 Nm. Ta šla i na export.

Doporučujeme: Mazda RX-7 (1984) vs. Toyota MR2 (1986)

První „generace“ Supry prodělala v srpnu 1980 větší facelift, který vydržel až do června 1981, kdy přišel nástupce. Faceliftovaná verze mířila jen na export a měla nový motor 2,8 l s výkonem 87 kW (118 k) a točivým momentem 197 Nm. Novinkou byl sportovní paket se spoilery a sníženým podvozkem. V příplatcích se objevil také modernizovaný automat.

Na japonském trhu se prodávala speciální Celica XX, což byla vlastně luxusní Supra s výkonnějším motorem. Verze 2000GT dostala dvoulitr DOHC, který poladila Yamaha. Výsledkem byl výkon 160 koní, na podvozku se podílel dokonce Lotus. Verze 2800GT měla větší motor 2,8 l DOHC o výkonu 175 koní. Prodávala se i přeplňovaná verze 2000 G/S. Ačkoli její motor nabízel stejných 160 koní jako atmosférická verze, točivý moment dosahoval hodnoty 230 Nm. Zajímavostí také je, že Celica XX měla jako první sériové auto na světě navigaci, i když to byl vlastně jen počítač, nikoli moderní GPS.

Nová generace a poprvé do Evropy

Druhá generace Toyoty Supra se vyráběla od prosince 1981 do roku 1986. Ještě pořád nesla jméno Celica Supra. Novinkou byl hranatější design a poprvé vyklápěcí světlomety. Značně se rozšířila nabídka motorů i výbava. V srpnu 1982 se Supra začala poprvé oficiálně vozit do Evropy.

Toyota Celica Supra II. gen (17)
Druhá generace se začala oficiálně vozit do Evropy s šestiválcem 2,8 l. Ve vrcholném provedení měl 181 koní a 287 Nm
Toyota Celica Supra II. gen (1)
Verze s dvoulitrem zůstala vyhrazena domácímu Japonsku. Přeplňované provedení se prodávalo jen tam a mělo 162 koní a 230 Nm

Pod kapotou byl atmosférický dvoulitr, přeplňovaná verze dvoulitru a objemnější verze 2,8 l. Dvoulitr se prodával jen v Japonsku, takže ostatní trhy se musely spokojit s atmosférickou verzí motoru 2,8 l. Ten měl výkon od 104 do 133 kW (141 – 181 k) a točivý moment od 203 do 287 Nm. Vedle pětistupňového manuálu šlo nadále přikoupit i čtyřstupňový automat.

Japonský dvoulitr poskytoval v atmosférické verzi SOHC výkon 126 k a točivý moment 172 Nm, ostřejší DOHC provedení nabízelo 160 koní a 182 Nm. Přeplňovaná verze dvoulitru měla 108 kW (147 k) a 212 Nm, později 119 kW (162 k) a 230 Nm.

Poprvé už jen jako Supra

Třetí generace Supry se začala vyrábět v květnu 1986. U názvu vypadlo označení Celica, takže se model už jmenoval jen Toyota Supra. Design byl spíše evolucí, zůstala vyklápěcí světla. Technicky se ale jednalo o poměrně velký pokrok, protože se poprvé ve velkém začala používat pokročilá elektronika k řízení motoru a systémů vozidla. Asi nejzásadnější novinkou byly elektronicky řízené adaptivní tlumiče.

Toyota Supra III. gen (39)
I do Evropy se dostal přeplňovaný třílitrový šestiválec ve třetí generaci. Parametry 234 koní a 325 Nm byly na svou dobu velice slušné
Toyota Supra III. gen (40)
Třetí generace Supry měla už značně propracovanou techniku s řídící elektronikou. Nechyběl třeba adaptivní elektronický podvozek

Na exportní trhy mířily jen dvě verze třílitrového šestiválce. Atmosférická měla výkon 149 kW (203 k) a točivý moment 266 Nm. Přeplňované provedení nabízelo 172 kW (234 k) a 325 Nm. Pětistupňová převodovka zůstala standardem, i když turbo mělo jiný typ převodovky. K oběma motorům bylo možné přiobjednat stejný čtyřstupňový automat.

Doporučujeme: Automobilku Wartburg dělilo od lepšího osudu pár kilometrů

Na japonském trhu byla motorová nabídka odlišná. Třílitr se tam, především kvůli daním, vůbec neprodával. Základem zůstal atmosférický dvoulitr, který měl výkon 119 kW (162 k) a točivý moment 176 Nm. Přeplňovaná verze měla dvě turba a parametry 153 kW (208 k) a 244 Nm. Specialitou japonského trhu pak byl twin-turbo šestiválec 2,5 l, který nabízel 206 kW (280 k) a 363 Nm. Výkon byl omezen v rámci dobrovolné dohody výrobců. Stejně tak byla japonská auta omezena na 180 km/h.

Právě obcházení omezení výkonů a rychlostí se stalo základem tuningové subkultury. Přeplňovaná Supra bez omezovače nejenže měla kolem 330 koní, ale jezdila přes 250 km/h. Motor se stal také oblíbeným cílem úpravců, kteří byli schopni z něj vydolovat výkony hodně přes 400 koní bez náročnějších technických úprav.

Z luxusního kupé konkurent Porsche 911

Čtvrtá a zatím poslední generace Toyoty Supra se vyráběla od dubna 1993. I když se přestala v USA prodávat v roce 1998, v Japonsku se vyráběla až do roku 2002. Vývoj byl zahájen už na konci 90. let a od roku 1990 byl schválen finální design. Toyota se rozhodla zapracovat především na technice. Ze Supry se mělo stát mimořádně schopné sportovní auto konkurující nové generaci vrcholných sportovních vozů jako Porsche 911, Honda NSX a další.

Toyota Supra IV. gen (15)
Takhle si asi Supru představuje většina lidí. Velké zadní křídlo nebylo standardem u všech verzí a prodávala se i nepřeplňovaná varianta
Toyota Supra IV. gen (35)
Evropská Supra měla papírově nejlepší parametry – 331 koní a 440 Nm. Také měla charakteristický nasávací otvor na kapotě

Vedle přepracovaného podvozku byl hlavní novinkou řadový šestiválcový motor 2JZ o objemu 3,0 l. V atmosférické verzi měl výkon 164 kW (223 k) v 5800 min-1 a točivý moment 280 Nm v 4800 min-1. Přeplňovaná verze se lišila podle trhu. V Japonsku byla omezena na 280 koní, točivý moment byl 431 Nm. V USA měl motor parametry 324 koní a 427 Nm, na evropském trhu 331 koní a 440 Nm. Japonské verzi zůstal omezovač na 180 km/h, jinde Supra jezdila 250 km/h. Bez omezovače uměla zhruba 285 km/h.

Doporučujeme: Subaru slaví 30 let označení STI. Proslavily ho závodní i silniční modely

Přeplňované verze dostaly prvně šestistupňový manuál, atmosférické provedení si ponechalo pětistupňovou převodovku. Evropská verze Supry se pozná celkem jednoduše podle nasávacího otvoru na kapotě. Poslední generace Toyoty Supra postupně zastarala a doplatila také na odlišné směřování Toyoty v 90. letech. Japonské automobilky vůbec ve druhé polovině 90. let s vývojem sportovních aut ustrnuly. Na důležitých trzích pak Supra skončila kvůli emisím, ale především ji podrazil nohy klesající zájem a absence nového modelu.

Budoucnost ve spolupráci s BMW

Toyota Supra Concept (3)
Koncepty Toyota FT-HS a později tento FT-1 předznamenávají duchovního nástupce Supry. Představit by se měl ještě letos
Toyota Supra Concept (4)
Vůz vzniká na stejné platformě jako BMW Z4 a vyrábět se bude v Rakousku u Magny Steyr. Motory a převodovky dodá BMW

Brzy se dočkáme duchovního nástupce, který také ponese označení Supra. Vůz vzniká ve spolupráci s BMW a společná platforma dá vzniknout jak uzavřenému kupé Toyota Supra, tak roadsteru BMW Z4. Už jsme si mohli prohlédnout několik konceptů a dokonce už jezdí i závodní provedení budoucí Supry. Sériový vůz by se měl představit ještě letos.

Pod kapotou budou pravděpodobně jen přeplňované čtyřválce a převodovky od BMW. Spekuluje se však i o vrcholném přeplňovaném šestiválci, rovněž od BMW. Další spekulace říkají, že na rozdíl od BMW bude mít Toyota také hybridní pohon, ale to zatím nebylo oficiálně potvrzeno. Výrobu aut se společnou platformou a motory má obstarávat rakouský závod Magna Steyr.

Retro: Toyota Supra slaví 40 let. Věhlas získala díky tuningu
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 3 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: