Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari

  • Ford GT40 dominoval v Le Mans v letech 1966 až 1969

  • Ve skutečnosti tohle závodní auto vzniklo „na truc“

  • Za úspěchem v závodech stojí hlavně Carroll Shelby

  • Dnes je originální GT40 velice ceněný sběratelský artikl

  • Různých replik slavného auta vznikl nespočet

Že je Ford GT40 nejúspěšnější americké závodní auto ve slavném závodě 24 h Le Mans, je docela známá skutečnost. Ale věděli jste, že vlastně vzniklo jako pomsta značce Ferrari? Celé to začalo v roce 1963, kdy Enzo Ferrari uvažoval o prodeji své automobilky, jejíž speciály byly v Le Mans k neporažení. Ford byl mezi hlavními zájemci. Do důkladných auditů a analýz investoval spoustu peněz.

Už se zdálo, že si Italové s Američany plácnou. Jenže pak zničeho nic Enzo Ferrari z prakticky hotové dohody vycouval. Prostě před podpisem smlouvy odešel na oběd a už se nikdy před pány z Fordu nevrátil. To Henryho Forda II., tehdejšího šéfa americké automobilky, urazilo natolik, že vydal příkaz zkonstruovat vlastní závodní auto, které Ferrari v Le Mans nejen porazí, ale především zesměšní. Ford ale neměl nic, na čem by mohl začít stavět.

Ford GT40 (24)
Prototyp Fordu GT40 vycházel z konceptu Ford Mustang s motorem uprostřed. Jako základ posloužilo šasi Lola Mk.6
frdconcepts 02detroit
Ford dominoval v Le Mans v letech 1966 až 1969. Slavná cílová fotografie z roku 1966 byla naaranžovaná a stála Kena Milese vítězství

Vývojem projektu byl pověřen konstruktér Roy Lunn, který shodou okolností před několika dny v požehnaném veku 92 let zemřel. Mluví se o něm především jako o „otci Fordu GT40“. I to je důvod, abychom si „jeho“ slavné závodní auto představili blíže. Ale Roy Lunn se do historie zapsal i jinými vozy. Především je to autor moderního SUV, vždyť stvořil Jeep Cherokee . A armádě pomáhal například s vývojem speciálu HUMVEE. Navrhl ale i řadu jiných aut, třeba slavný a úspěšný Ford Anglia.

Od Chapmana k Lole

Zpátky k Fordu GT40. Když Ferrari zabouchlo Fordu dveře před nosem, neměla americká automobilka vlastně nic, na čem by mohla začít s vývojem. Zkusila oslovit několik spřátelených dílen jako Cooper, Lotus nebo Lola. Colin Chapman z Lotusu přinesl konkrétní zajímavé návrhy. Ovšem Chapman také chtěl, aby se auto jmenovalo Lotus-Ford, požadoval za vývoj příliš mnoho peněz a hlavně si představoval menší a lehčí stroj s menším motorem. Nakonec z jeho projektu vznikl Lotus Europa, Ford se ale s Chapmanem nedohodl.

Ford nakonec vybral návrh dílny Lola, která měla zhruba to, co si Ford představoval. A především používala osmiválec Ford, takže automobilka věděla, že si se zástavbou velkého výkonného motoru ví rady. Model Lola Mk.6 byl koncepcí chystanému Fordu velice podobný. Motor měl uprostřed za kabinou, což se v té době ukázalo jako vhodnější řešení pro závodní vůz.

Ford tedy narychlo koupil od Loly dvě šasi Mk.6 a ve svých řadách pověřil úkolem vedení projektu právě Roye Lunna, který navrhl koncept čtyřválcového Mustangu s motorem uprostřed. Byl to vlastně jediný člověk ve Fordu, který měl s vývojem vozu s motorem uprostřed aspoň nějaké zkušenosti.

frdconcepts 02detroit
Původní Ford GT40 se v Le Mans prosadil paradoxně až v letech 1968-69, kdy došlo ke změně pravidel. Měl totiž menší motor
Ford GT40 Mk IV (2)
Sedmilitrové monstrum GT40 Mk IV vyhrálo v Le Mans v roce 1967. Na rovince Mulsanne jelo skoro 350 km/h

První prototypy vznikaly už v průběhu roku 1963. Poháněl je osmiválec Fairlane 4,2 l. Na závodní dráhu se ale nový model Ford GT40 (číslovka 40 značí výšku vozu v palcích podle tehdejších pravidel) dostal až v dubnu 1964 při závodě 1000 km na Nürburgringu. Vůz držel hezké druhé místo, ale odstoupil kvůli poruše zavěšení.

Z bryndy vytáhl GT40 až Carroll Shelby

Rok 1964 byl pro Ford GT40 smolný, i když v Le Mans jeden z vozů už od druhého kola vedl. Pak ale všechny tři nasazené vozy kvůli poruchám odstoupily. První tři místa tak opět bralo Ferrari. Ford byl stavem týmu a výkonností tak znepokojen, že po závodě v Nassau v roce 1964 nechal auta naložit a odvézt do dílny Carrolla Shelbyho. Udělal z něj vlastně svého závodního šéfa.

Pod vedením Carrolla Shelbyho se Ford GT40 prosadil hned v prvním závodě v roce 1965 na 2000 km v Daytoně, kde zvítězil. V Le Mans však opět neuspěl (ani jedno ze šesti aut nedokončilo) a první tři místa znovu bralo Ferrari. Odplata tak přišla v Le Mans až v roce 1966.

Ford GT40 během 24h závodu v Le Mans dominoval v letech 1966, 1967, 1968 a dokonce ještě v roce 1969. Poslední vítězství ale bylo hodně těsné. Ford se přetahoval s Porsche až do posledního kola a německou značku porazil jen o pár sekund. Rozdíl mezi Fordem a Porsche byl po 24 hodinách jen asi 120 metrů na dráze.

Ford GT40 (21)
V 60. letech se ukázala tato koncepce s motorem uprostřed jako nejvýhodnější a nejrychlejší. Závodní vozy se jí drží dodnes
Ford GT40 (22)
Ford GT40 v barvách Gulf Oil. Větší klišé si snad už asi nelze představit. Podobné repliky trochu znevažují status originálu

Dominantní éra Fordu GT40 skončila s nástupem Porsche 917. Americký vůz ještě několik let startoval na méně prestižních podnicích, než ho nahradily vozy modernější konstrukce. Ford se tak vlastně Ferrari nakonec pomstil. Italská značka už po roce 1965 v Le Mans nikdy ve vrcholné kategorii nezvítězila a na začátku 70. let se už soustředila jen na Formuli 1.

Ford GT40 vznikl v celkem čtyřech různých verzích (ze kterých pak byly konstruovány další prototypy nebo speciály určené pro jeden konkrétní závodní podnik či testování nových řešení). Ford nechal sestavit celkem 105 exemplářů, z nichž drtivá většina prožila velmi tvrdý život na závodní dráze.

Ford GT40 Mk I

Ford GT40 Mk I (11)
První Ford GT40 měl motor 4,7 l. Také díky tomu mohl ještě v letech 1968 a 1969 závodit
Ford GT40 Mk I (14)
Závodní GT40 mají volant vždy vpravo a řadící páku také po pravé straně

První série měla ve stádiu prototypu motor V8 4,2 l. Produkční vozy pak dostaly osmiválec 4,7 l odvozený od jednotky z Fordu Mustang. Ačkoli v letech 1964 a 1965 nezaznamenal závodní Ford GT40 Mk I žádný významný úspěch, jeho čas přišel v letech 1968 a 1969, kdy se změnila pravidla a neomezené motory měly v Le Mans zákaz. Z prvního typu GT40 vycházel i jedinečný Roadster X-1, který zaznamenal pár závodních úspěchů. Později byl ale zničen.

Ford GT40 Mk II

Ford GT40 Mk II (19)
Zásadním rozdílem druhé generace byl sedmilitrový osmiválec, který prosadil Carroll Shelby
Ford GT40 Mk II (16)
Jinak jsou obě auta velice podobná. MK II má ještě zesílené šasi a novou, odolnější převodovku

Druhá „generace“ Fordu GT40 vznikala pod vedením Carrolla Shelbyho. Vycházelo se přímo z modelu Mk I, ale vůz měl novou převodovku, zesílené šasi a především nový osmiválec o objemu 7,0 l, který vycházel ze závodního motoru používaného v NASCAR. Mk II je model, který dominoval v Le Mans v roce 1966.

Závod v Le Mans provázela smůla pro jezdce Kena Milese, který dostal z boxů příkaz zpomalit, aby s přehledem vedoucí Fordy projely cílem společně kvůli fotografii pro reklamní účely. Ford si ale špatně vyložil pravidla, takže Miles, sice projel na prvním místě, ale nebyl jako první klasifikován. Za 24 hodin totiž ujel menší vzdálenost než druhý Ford, který řídil Bruce McLaren. Oficiální rozdíl po 24 hodinách byl jen 20 metrů mezi prvními dvěma klasifikovanými vozy. To je dodnes nejtěsnější finiš v historii Le Mans. Miles později zahynul při testování nového aerodynamického prototypu.

Ford GT40 Mk III

Ford GT40 Mk III (1)
Mk III je jediný oficiální silniční model GT40. Vzniklo jich jen sedm, mají prodlouženou karoserii a nezbytné povinné doplňky
Ford GT40 Mk III (4)
U silniční GT40 se volant přesunul také vlevo a řadící páka doprostřed. Motor 4,7 l dostal snížený výkon s vyrovnanějším průbehem

Mk III je vlastně jediný silniční Ford GT40, který vznikl oficiálně. Sestrojeno bylo jen sedm kusů. Od závodních vozů se lišil motorem naladěným na asi 350 koní s vyrovnanějším průběhem točivého momentu. Měl komfortnější podvozek, upravené řazení a výbavu nutnou k silniční homologaci.

Ford GT40 Mk IV

Ford GT40 Mk IV (5)
GT40 Mk IV musel projít dodatečným zesílením šasi po dvou fatálních nehodách prototypů J. Kvůli tomu byl vůz o 270 kg těžší než konkurence
Ford GT40 (26)
Mk IV bylo tak rychlé, že jezdci mohli na konci rovinky Mulsanne jen sundat nohu z plynu a dojet do zatáčky setrvačností. Šetřili tak brzdy

Poslední sedmilitrový Ford GT40 vyhrál Le Mans v roce 1967. Vycházel z nového šasi testovaného na prototypu s označením J. Byl aerodynamický, ale nové šasi nebylo dostatečně pevné a dva závodníci při nehodách zahynuli. Z prototypu J tak vznikl GT40 Mk IV, který měl upravenou karoserii s lepším přítlakem, ale musel dostat dodatečnou ochrannou klec. Ta zvedla hmotnost o 140 kg, takže výhoda nové konstrukce zmizela.

Auto bylo o 270 kg těžší než konkurenční Ferrari a velice namáhalo brzdy. Závodníci tak na dlouhé rovince Mulsanne v Le Mans vlastně nebrzdili, ale dojížděli do brzdného bodu setrvačností. Přesto auto na rovince všem soupeřům ujelo díky své aerodynamické účinnosti. Ford GT40 Mk IV dosahoval na rovince Mulsanne rychlosti bezmála 350 km/h.

Vítězství v Le Mans 1967 Ford čerstvě připomněl novou limitovanou edicí supersporu Ford GT nazvanou ’67 Heritage. Její barevné provedení odkazuje na červenobílý vůz, který před padesáti lety protnul cílovou čáru okruhu La Sarthe jako první.

Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Ohodnoťte tento článek!
4.9 (97.5%) 16 hlas/ů
Sdílejte

PŘIDAT KOMENTÁŘ: