• Renault 16 nemohl ani při svých kvalitách zastat roli vlajkové lodi

  • Proto vznikl R 20, myšlený jako solidní, střízlivý a tvarově nezastarávající vůz

  • Sandouvillskou montovnu opustilo během osmi let necelých 623 000 kusů „dvacítek“

„Šestnáctka. Renault.“

„Já myslím, že spíš třicítka.“

„Blázníš? Třicítka Renault? Nějakej novej model…“

Pamatujete na rozhovor mechaniků Koudelky a Hudečka nad zeleným Renaultem 16 paní Nevyjelové v komedii o Jáchymovi? A vidíte, režisér Lipský by býval mohl předjímat věci příští, protože uplynul sotva půlrok od premiéry snímku – a světlo světa spatřil Renault 30! A v listopadu stejného roku (1975), když se otevřely brány pařížského autosalónu, tak mezi nejvýznamnější novinky patřil Renault 20. Byly vyvíjené společně a my se za „dvacítkou“ podíváme kousek do historie.

Když opadlo počáteční nadšení nad univerzálností a střídmou elegancí Renault 16, bylo jasné, že na vlajkovou loď tenhle hatchback nestačí. Výrobce sice nešetřil inovacemi, ale velikost a zařazení do příslušné kategorie pozměnit nemohl. Konkurenční výrobci se tetelili radostí, protože v ten okamžik bylo jasné, že se několik let nic nestane, a tudíž jim kus tržního koláče, který mohl patřit Renaultu, chutnal náramně sladce. Přibližně v době, kdy Peugeot dobýval trhy svým modelem 504, usneslo se vedení dávno již znárodněné automobilky Renault na vývoji špičkového modelu. O motor se prakticky starat nemuseli, díky spojenectví Peugeot/Renault/Volvo (PRV) jim už v první polovině 70. let spadl do klína vynikající šestiválec 2700 cm3, konající práci také v novém konkurenčním Peugeotu 604. Tak vznikl Renault 30.

Přehledná přístrojová deska zahrnuje i teploměr oleje a francouzsky širokou nabídku kontrolek
Pohled na kulisu řazení prozrazuje, že jde o dvoulitrový model s pětistupňovou převodovkou

Hlavní slovo v týmu návrhářů měl jejich šéf Gaston Juchet. Netajil se inspirací úspěšnou „šestnáctkou“ a silueta nového R 20 tomu odpovídá. Dokonce do té míry, že některé prototypové studie měly vyšší střešní nástavbu nad pontonem, o něco svislejší přední okno, a dokonce typický prvek uprostřed masky, navazující na středový vlys kapoty. Některé soudobé materiály se už tehdy zmiňovaly o malé nápaditosti při vývoji designu a tradičně vůči Francii zaujatá motoristická periodika tehdejšího (západního) Německa a Velké Británie nešetřily kritikou, kterou strhaly i větší „třicítku.“ R 20 nemá prakticky žádný zřejmý a jednoznačný markant, který by posloužil k okamžité identifikaci. Byl myšlený jako solidní, střízlivé a tvarově nezastarávající vůz, který bude z montážních pásů určitě sjíždět mnoho let. Jak je vidět z dnešního pohledu, byl to dojem mylný.

Kdo chce vidět zachovalou dvacítku, nechť se vydá do strnadického muzea!

Slavná premiéra nabídla zvědavé veřejnosti tři modelové řady „dvacítky“, lišící se pouze úrovněmi výbavy. Pod kapotou pracoval starý známý čtyřválec 1650 cm3 o výkonu 90 koní. Pocházel z Renaultu 16 TX a tam odváděl velmi dobrou práci. Ovšem chtít po něm, aby si počínal stejně mrštně i ve větším a bezmála 1300 kg těžkém modelu, bylo přinejmenším iluzorní. Tato skutečnost přinesla zákazníkům první rozčarování, třebaže jinak byli Francouzi novému Renaultu naklonění. Byl nadmíru prostorný, tradičně pohodlný a variabilní.

Retro: Renault 5 byl miláček davů. Milionům lidí přinesl svobodu pohybu

Z původní trojice se ve výrobě udržely jen řady TL a GTL, základní L měla tak malý odbyt, že se stala propadákem. Necelé dva roky po premiéře konečně přišly dvoulitry, ale zaváhání přišlo Renaultu draho. Teprve s modelovým rokem 1979 výrobce nabídl mechanický pětikvalt (opět příliš pozdě), automatika se dodávala od počátku. Facelifty probíhaly se střídavým úspěchem, některé byly reálně podložené jen změnou písmen v označení. Koncem 70. let debutuje vznětový agregát, první diesel v osobních vozech Renault, s nevelkým výkonem 67 koní. A pak už to šlo rychle – jeden typ za druhým mizely v historii, jako poslední končí Renault 20 TL. V polovině října 1983 je konec, svět se chystá uvítat Renault 25.

Výbava verze TS čítala třeba zrcátka ovládaná zevnitř vozu, okna v elektrice nebo centrál
Otočné ovladače vnějšího osvětlení si francouzská auta zachovala dodnes

Kde se stala chyba? Jak jsme již naznačili, jednak v malé nápaditosti designu, moment překvapení z dvouprostorové karosérie vyčerpal svět už u populární „šestnáctky“. Renault měl mít od počátku k dispozici dvoulitrové motory a pětistupňové převodovky. A „last but not least“ – pověstná nekvalita a náchylnost ke korozi způsobily, že některé opravdu „povedené“ exempláře mizely majitelům takřka před očima. Takže suma sumárum, sandouvillskou montovnu opustilo během osmi let necelých 623 000 kusů „dvacítek“ včetně prototypů a předsérií, což rozhodně není moc. A proto je R 20 víceméně v celé Evropě dnes bílou vránou. Prodeji nepomohl ani start speciální verze s pohonem 4×4 v rallye Paříž – Dakar (1982), jihoamerický trh, zásobovaný venezuelskou továrnou má svá specifika, a tak se R 20 vlastně mimo Francii vyráběl jen – v Rumunsku! Ano, pod názvem Dacia 2000 a až na emblémy a drobnosti kompletně z francouzských dílů. Model se ovšem neprodával ani v rumunské obdobě našeho Tuzexu (Comturist), vznikl jen pro doprovod vládních kolon a na požadavek tajné státní policie Securitate. Dacia nabídla výhradně tmavomodrý a černý odstín.

Podobné bodové svítilny, jaké má R 20 nad zadními sedadly, přežily v Renaultech hluboko do 90. let
Pofaceliftový interiér vypadá mnohem lépe než původní

A co u nás? Renaulty patřily k tradičním dodavatelům na chudičký československý trh. Našim obdivovatelům se představily v rámci brněnských veletrhů a novináři měli možnost se s nimi blíže setkat díky agentuře Made in (Publicity). Brzy bylo jasné, že Motokov doveze alespoň menší počet těchto u nás drahých vozidel. Tak se i stalo, dodávky začaly v roce 1978 a skončily prodejem posledních čtyř kusů 20 TX na jaře 1983. K dostání byly i v Mototechně, ale jen krátce, navíc za cenu 185 000 – 200 000 Kč.

Retro: Renault Safrane Biturbo (1995)

Ceny v Tuzexu se odvíjely podle dovážených typů, poslední prodávané modely stály 41 000 TK, čím se nadosah přiblížily cenám tehdejší exkluzivity našeho trhu, Volva 244 GL. Samozřejmě se prodaly všechny vystavené veletržní exponáty a tím se na naše silnice dostaly i vznětové verze či automaty. Renaulty 20 nakoupil i Pragocar pro půjčování cizincům za konvertibilní měny. Jeden červený R 20 z Pragocaru si zahrál i v „majoru Zemanovi“, podle obyčeje seriálu se díl odehrává dlouho před skutečnou premiérou R 20. Dvacítka byla k vidění i v prvních „Chobotničkách“.

Foto: Petr Bača

Renault 20 (1980)
MOTOR & PŘEVODOVKA
Typ: Zážehový řadový čtyřválec uložený podélně
Zdvihový objem (cm3): 1995
Největší výkon (kW (k)/ot.min-1): 80(109)/5500
Točivý moment (Nm /ot.min-1): 168/3200
Převodovka pětistupňová manuální
ROZMĚRY & HMOTNOSTI
Délka x šířka x výška (mm): 4520 × 1732 × 1431
Rozvor náprav (mm): 2660
Hmotnost (kg): 1280
Nádrž (l) 67
DYNAMIKA & SPOTŘEBA
Nejvyšší rychlost (km/h): 168
Zrychlení 0–100 km/h (s): 12,7
Spotřeba (l/100 km): 12,1
Renault 20 je typický Francouz. Sázel hlavně na superkomfortní podvozek
Ohodnoťte tento článek!
4.1 (82.22%) 9 hlas/ů

5 KOMENTÁŘE

  1. Co říci závěrem? Tak snad jen několik věcných. Především, a na tom bazíruji, R20 nebyl vlajkovou lodí své značky, avšak nástupcem postupně zastarávající R16, představené r. 1965. Tu přežil, jak uváděno, jen o tři roky. Vlajkovou lodí byl R30. Slavný motor z R16, dodávaný v provedení TX tj. nejvyšší výbava, měl objem 1646 ccm3. Tady však autorovi uznávám mé jisté bazírování na maličkostech. Já myslím, že mohu mluvit za nás za všechny, když řeknu, nemusí pršet, jen když kape.

  2. Nevzpomněl jsi verzi R 20 TS.Verze TS označuje dvoulitrovou verzi s nejvyšší výbavou. Varianta TS má slušnou výbavu zahrnující například elektrická přední okna nebo centrální zamykání.

  3. Tady se ukazuje, že až po čase se pozná, jestli je auto dobré nebo ne. Já tvrdím, že zajeté auto je nejlepší. Jsou na něm vidět všechny šrámy, problémy, nejde nic zamaskovat. Má to stav kilometrů a každej si umíme představit, jak by mělo auto s takovým a makovým stavem kilometrů znít, jet, vrnět,…. u novinky, která je v záběhu, nepoznáte nic moc, jen tipťop karoserii a bojíte se jakýhokoliv zrníčka štěrku. Za mě jednoznačně bazarové auto.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: