Evropský parlament včera schválil návrh Evropské komise, podle kterého se mají od roku 2035 prodávat na evropském trhu pouze automobily a lehké užitkové vozy s nulovou produkcí emisí CO2. Na jedné straně barikády se o tomto kroku hovoří jako o zákazu spalovacích motorů, příznivci elektromobilů naopak často nadšeně přikyvují a s chutí mluví o tomto rozhodnutí jako o nutném pokroku. Však jsme začátkem 20. století také přece s radostí přesedli z koně do automobilu, i když se to ne každému líbilo, že ano.
Úřední realita zdaleka není tak žhavá, jak se na první pohled zdá. Europarlament sice tento návrh schválil, ale je to pořád pouze návrh, který slouží coby podklad pro vyjednávání s členskými státy. Považovat takové vyjednávání jen za jakousi formalitu je poněkud nadnesené. V dnešní turbulentní době to platí dvojnásob. Těžko si lze představit, že by návrh prošel v nezměněné podobě. Spíše dojde na nějaký kompromis.
Takovým kompromisem by mohlo být třeba uznání syntetických paliv jako jedné z možných alternativ, která by mimochodem teoreticky mohla pomoci snížit emise nejen u nových, ale také u ojetých aut. Emise by tedy reálně snižovali i ti uživatelé, pro které je nákup nového vozu finančně neúnosný. Fanoušci elektrické mobility vám řeknou, že syntetické palivo je dnes drahé a že jeho výroba je energeticky náročná a celé je to nesmysl. Ale neplatí to samé pro elektromobily? A proč by za více než deset let i syntetické palivo nemohlo dospět do fáze, kdy se jeho využívání vyplatí? Vývoj automobilek jde i tímto směrem, přestože se o tom zas tak moc nemluví.
Evropský parlament svým aktuálním rozhodnutím pouze dokázal, že směr vnucení elektrické mobility všem zákazníkům myslí vážně. Argumenty o tom, jak nikdo nikomu nic nenutí můžete zaslechnout od zastánců elektromobility a říkají to i některé automobilky, protože jim nic jiného nezbývá. Dnešní realita ale rozhodně není o tom, že by zákazníci elektrická auta chtěli. Na nezdeformovaných trzích, jako je stále ještě ten český, je prodej elektromobilů naprosto zanedbatelný. Meziročně dokonce poklesl.
Pro lidi jsou elektrická auta drahá a uživatelsky nepřívětivá. Až se to změní, tato technologie se jistě prosadí, jako se prosadil mobil nebo před nějakými sto lety i spalovací motor. Přirovnávat ale dnešní situaci k přesedávání z koně do automobilu nebo výměny normálních telefonů za ty chytré je naprosto scestné z jednoho prostého důvodu: Dotace na chytré telefony nebo kdysi dávno na spalovací auta nikdo nikomu nedával. Tyto technologie se prosadily přirozenou cestou a po té evropské úřady jít nechtějí. Chtějí to vzít zkratkou, což Evropský parlament potvrdil, a to není dobře. Rozhodně ne z pohledu obyčejného zákazníka, který si musí kupovat drahou věc, kterou nechce, a musí své uživatelské návyky měnit.
Přímou cestou možná zákazníkům elektromobily nikdo nenutí, ale podobnými kroky, jaký udělal Evropský parlament, nutí k výrobě elektromobilů automobilky. V tomto směru nakonec bude možná mnohem důležitější než definitivní termín „zákazu prodeje“ spíše norma Euro 7. Ta může ve finále spoustu výrobců v konečném důsledku odradit od snahy prodávat spalovací motory ještě dříve než v roce 2035 prostě proto, že už bude vyžadovat tak drahá technická opatření, že se výrobcům nevyplatí takové motory vyvíjet. Tím spíš, když z druhé strany musí masivně investovat do vývoje elektromobilů.
Celé toto násilné prosazování elektrické mobility je špatné, protože na něj doplatí zejména ti, kteří mají hlouběji do kapsy. A taková skupina se minimálně u nás letos asi bohužel dost rozroste. Představy o zlevňování elektrických vozů v nadcházejících letech dnes vypadají spíše jako zbožné přání a sliby o výhodě v podobě levného provozu se v kontextu prudkého zdražování elektrické energie také dost možná už za pár měsíců rozplynou. Automobily v konečném důsledku zdraží jako celek a tento druh mobility se prostě stane hůře dostupný. Platí to samozřejmě i o ojetinách, které nakonec zdražují už dnes.
Násilné prosazování elektromobilů je špatné i ze zcela psychologického hlediska. Tisíckrát můžete lidem říkat, že jim elektromobily nenutíte a že to je prostě logický pokrok jako byl ten kůň, ale když vidí termín prezentovaný jako zákaz, tak mnoho z nich automaticky (a zcela pochopitelně) zaujme negativní postoj a raději než výhody budou hledat nevýhody a těm budou přikládat větší význam. Daleko efektnější by byla rozumná podpora elektrického pohonu bez větších restrikcí pro ty, kterým zatím více vyhovuje něco jiného. Jako u všech jiných technologií půjdou včele tohoto (ne)přirozeného pokroku lidi, kteří si to mohou dovolit a kteří v tom vidí nějaký smysl. Ostatní se postupně přidají, jako tomu bylo třeba u počítačů. Jenže EU rozhodla, že cestou elektrické mobility půjdou prostě úplně všichni, protože nejpozději do roku 2035 bude tato technologie tak daleko, že bude všem zcela vyhovovat. Předvídat, co bude v roce 2035 a jak daleko bude tou dobou vývoj, je věštění z křišťálové koule.
Ponechat si v záloze více technologií, jak pohánět automobily, by rozhodně nebylo úplně od věci. To aby se náhodou nestalo, že evropský úředník tak dlouho nutil a reguloval, až se proreguloval do původně nezamýšlené situace. Jako třeba že vyměnil závislost na jedné komoditě za absolutní závislost na komoditě jiné (například na drahých kovech do baterií) a po cestě ještě stihnul automobily zdražit. Znáte to, cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly...