• Vůz s typovým označením 106 se představil v roce 1962 na ženevském autosalonu

  • Nové šestiválce se dokázaly přiblížit dvousetkilometrové rychlosti

  • Cena této Alfy se v době vzniku blížila úrovni Porsche 911

Ne, tato Alfa Romeo není prvoplánově líbivá, a to je jedině dobře. Vůz s typovým označením 106 se představil v roce 1962 na ženevském autosalonu a byl k dispozici se třemi styly karoserie. Čtyřdveřová Berlina vznikala přímo u Alfy v Miláně, zatímco kupé Sprint vyráběli u Studia Bertone a Spider 2+2 byl pro změnu dílem karosárny Touring. Kromě toho u Zagata vzniklo 105 kusů modelu 2600 SZ (Sprint Zagato). Pár kusů svých variant modelu 2600 navíc postavili i u karosáren Boneschi, Ghia, OSI a Pininfarina.

Dvoudveřové kupé z pera Giorgetta Giugiara disponovalo prostornou čtyřmístnou karoserií, která se stala silnou inspirací i pro další jeho výtvory: Gordon-Keeble GT, Iso Rivolta IR 300 a BMW 3200 CS. S mírnou nadsázkou tak lze říci, že Nuccio Bertone v podstatě prodal jeden návrh hned čtyřikrát. Byl to opravdu výborný obchodník, což ostatně potvrdil i v případě Škody Favorit.

Prostorný interiér má na rozdíl od stejně starého sedanu Giulia aristokratického ducha starých časů

Na rozdíl od výchozího modelu 2000 Sprint s dvoulitrovým čtyřválcem byl pod přední kapotou Alfy 2600 Sprint řadový šestiválec o objemu 2,6 l s dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců a třemi horizontálními karburátory Solex. Disponoval výkonem 145 k a prostřednictvím mechanické pětistupňové převodovky poháněl zadní kola.

Retro: Alfa Romeo Giulia Super (1968) vs. Alfa Romeo Giulia QV (2018)

Na sprinty z nuly na stovku navzdory svému jménu Alfa 2600 Sprint stavěná není, ale pružné zrychlení řadového šestiválce s výkonem 145 koní je výborné. Díky těžkému zpřevodování se dá s tímto autem jet stabilně i hodně rychle. A hodně rychle znamená klidně vysoko nad úrovní současného dálničního limitu. Nové vozy se dokázaly přiblížit dvousetkilometrové rychlosti, což z tohoto kupé v 60. letech činilo ideální dopravní prostředek italské policie, a to zejména jejího dálničního oddělení Squadra Pantera, mnohdy při honičkách s ozbrojenými mafiány. Ty se objevily i na filmových plátnech. Alfa 2600 Sprint se navíc v rukou evropských a jihoamerických jezdců stala úspěšným závodním náčiním. Alessandro Ragazzi s ním dokonce v roce 1967 vyhrál mistrovství Evropy v třílitrové kategorii ve sprintu.

Kultivovaný šestiválec není na rozdíl od menších čtyřválců takovým sportovcem, je to však velký tahoun

Podvozek u silnějšího Sprintu 2600, který je i na doprovodných fotografiích, zůstal oproti dvoulitrové verzi beze změny a zpočátku byly vzadu ještě bubnové brzdy, které až v sezoně 1964 nahradily kotoučové. Kdo byl zvyklý na agilní kupé série 105, se kterými bylo radost sekat jednu zatáčku za druhou, musel být u Alfy 2600 Sprint trochu zklamán. Ostatně přesně za to samé to tento model schytával i v dobových recenzích. Spíše než čistokrevný sportovní model je to gétéčko v pravém slova smyslu, jímž milánská značka navázala na tradici předválečných vozů GT.

Spíše než čistokrevný sportovní model je to GT v pravém slova smyslu

Jednalo se tedy o auto, do kterého jste mohli sednout se svou manželkou a za deset hodin z něj naprosto svěží vystoupit o 800 kilometrů dál – vzhledem k dobové ceně, atakující v Německu úroveň tehdy čerstvě představeného Porsche 911 nebo Mercedesu W112, pravděpodobně u nějaké prázdninové vily na Azurovém pobřeží.

Retro: Alfa Romeo 75 3.0 V6 America (1991)

Na závodění v zatáčkách to opravdu nebylo a není. S tímto italským autem se spíš perete, než jej řídíte. Je sice čitelné a nezáludné (ostatně podvozek je takový legrační mix starší série 101 a tehdy nastupující série 105), i ty zatáčky nakonec nějak zvládá, ale radost z toho nemáte. Svoji daň si vybírá těžký šestiválcový motor i na tehdejší dobu revoluční pneumatiky, které měly jiným způsobem skládané plátno. Začalo s nimi Pirelli, pak se ještě přidal Michelin. Od druhé poloviny padesátých let je měla všechna silná a exkluzivní auta v Evropě. Jenže mají naprosto atypický metrický rozměr ráfku. Takže pokud někdo chce mít dnes původní disky, na moderní pneumatiky, které by jízdním vlastnostem určitě pomohly, musí zapomenout. Na druhou stranu na pohodlné cestování je tento model naprosto famózní i dnes.

Foto: Petr Bača
Alfa Romeo 2600 Sprint (1963)
MOTOR & PŘEVODOVKA
Typ Zážehový řadový šestiválec
Zdvihový objem 2584 cm3
Největší výkon 145 k (107 kW) při 5900/min
Točivý moment 197 Nm při 4000/min
Převodovka pětitupňová manuální
ROZMĚRY & HMOTNOSTI
Délka/šířka/výška 4580 × 1710 × 1380 mm
Hmotnost 1340 kg
Nádrž 60 l
DYNAMIKA & SPOTŘEBA
Zrychlení 0–100 km/h 10,3 s
Nejvyšší rychlost 197 km/h
Spotřeba 15,4 l/100 km
Krásná Alfa Romeo 2600 Sprint byla v 60. letech postrachem mafiánů
Ohodnoťte tento článek!
4.8 (96%) 5 hlas/ů

2 KOMENTÁŘE

PŘIDAT KOMENTÁŘ: