Blinkry: Zdánlivě jednoduchá věc, ale řidiči je neumějí používat

  • Směrová světla jsou pro řidiče důležitým komunikačním prostředkem

  • Čeští řidiči blinkry používají ve všech situacích, kdy to ukládá zákon, ale často pozdě

  • Ostatní řidiči vám mohou usnadnit plánovaný manévr jen tehdy, když jim o něm dáte vědět včas

  • Blinkr musí přijít na řadu dříve než brzdění nebo otáčení volantem

Umíte správně používat směrová světla? Asi se nenajde nikdo, kdo by na takto položenou otázku odpověděl záporně. V praxi ale každodenně vidíme, že významná část řidičů blinkry používat neumí. A nemyslíme ty, kteří na jejich používání jednoduše kašlou, popřípadě je zapomínají vypínat. I když znamení o změně směru jízdy dáváte, možná tak činíte způsobem, který ostatním účastníkům provozu k ničemu není. Nebo je dokonce mate.

Zákon č. 361/2000 Sb. (tzv. „silniční“ zákon) na několika místech vyjmenovává situace, v nichž je řidič povinen znamení o změně směru jízdy dát. Je to zejména:

  • Přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého
  • Objíždění stojícího vozidla nebo překážky
  • Předjíždění
  • Odbočování
  • Zajíždění k okraji pozemní komunikace za účelem zastavení a vyjíždění od něj
  • Vyjíždění z kruhového objezdu

To všechno si většina řidičů naštěstí uvědomuje a v těchto situacích blinkry opravdu používá. Na rozdíl třeba od USA. Potíž je v načasování. Blinkry jsou jeden z mála komunikačních prostředků, kterými můžeme jako řidiči informovat okolí o svých záměrech. Stejně jako u jiných způsobů komunikace i v jejich případě platí, že aby informace byla pro příjemce užitečná, musí ji obdržet srozumitelným způsobem a včas.

Paragraf 30 odstavec (2) silničního zákona říká, že

Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.

Což se bohužel děje spíš výjimečně. Denně pozorujeme dva neuvěřitelně rozšířené nešvary.

Prvním je situace, kdy řidič chystající se k odbočení (ať už vlevo nebo vpravo) nejprve začne brzdit a blinkr „vyhodí“ až těsně před odbočením. To je matoucí zejména pro řidiče jedoucí za ním, protože nevědí, proč auto vpředu zpomaluje, na jak nízkou rychlost zpomalí a jaký manévr se chystá udělat. To může vést k nesprávnému vyhodnocení situace, zbytečně prudkému nebo naopak nedostatečnému brzdění a narušování plynulosti provozu.

Sedm nejčastějších chyb řidičů při jízdě po dálnici. Neděláte je také?

Při odbočování vlevo je pak důležité dát o svém záměru včas vědět protijedoucím řidičům. Při čelním pohledu není změna rychlosti vašeho auta patrná, takže protijedoucí řidiči nepoznají, že se jim chystáte zkřížit cestu, dokud nezapnete blinkr.

Při vašem odbočování vpravo nebo vyjíždění z kruhového objezdu zase ocení včasný blinkr řidiči, kteří čekají na vedlejší na možnost odbočit. Úplně spoléhat se na to samozřejmě nemohou, ale když vidí v proudu aut na hlavní jeden blinkr doprava, mohou se psychicky připravit a rychleji vjet do křižovatky, jakmile se ukáže, že hodláte opravdu odbočit. V rušném městském provozu může takové zodpovědné blikání citelně zvýšit průjezdnost křižovatek.

Naše doporučení: Před odbočováním dávejte blinkr ještě předtím, než začnete brzdit. Nebojte se, že budete blikat moc dlouho před křižovatkou. To je rozhodně lepší než blikat příliš pozdě.

Druhý – a nebezpečnější – případ pozdního zapnutí blinkrů je přejíždění z pruhu do pruhu. Nejen na dálnici, ale i ve městě. Je to snad ještě častější než při odbočování. Mnozí řidiči si osvojili chybnou sekvenci úkonů při změně jízdního pruhu. Nejprve začnou otáčet volantem, pak otočí hlavu k zrcátku a o páčku blinkrů cvrnknou teprve tehdy, když prsty „jdou okolo“, jak ruka otáčí volantem.  To jsou ty případy, kdy se auto v pravém pruhu začne vychylovat vlevo, jako by řidiče postihla nějaká indispozice, a pak se s trhnutím prudce vrátí zpátky, když se řidič teprve podívá do zrcátka a zjistí, že v levém pruhu jede rychlejší auto.

Jízda v prostředním nebo levém pruhu: Kdy to je přestupek a jaká je pokuta?

Správná sekvence úkonů při změně pruhu je:

  1. Pohled do zrcátka
  2. Je-li volno, blinkr
  3. Druhý pohled do zrcátka, eventuálně ohlédnutí přes rameno (učí se v některých západních autoškolách, tzv. „lifesaver“) a otočení volantem

Dvě kontroly zrcátka krátce za sebou i otočení hlavou sledují stejný cíl – eliminovat riziko, že přehlédnete vozidlo v mrtvém úhlu.

Pokud máte pocit, že je to příliš mnoho věcí v krátkém časovém úseku a že se to nedá stíhat, doporučujeme zapracovat na vedení pohledu. Zkuste se vědomě soustředit na to, abyste se dívali co nejdál dopředu a měli pohled „volně položený“ do prostoru, nikoliv fixovaný na konkrétní bod – typicky koncová světla auta jedoucího před vámi. Jakmile si správnou techniku pohledu osvojíte, zjistíte, že provoz plyne jakoby volněji a na všechno máte víc času. Viz také:

Jak řídit na sněhu: Představujte si, že vám vůbec nefungují brzdy

Ani v nejhustším provozu není nutné přejíždět z pruhu do pruhu ve stresu a s pocitem, že to „musíte stihnout“. Mnozí čeští řidiči jsou navíc daleko kolegiálnější, než se o nich traduje, a lehkým uvolněním plynu vám zařazení umožní — tedy pokud jim o svém záměru dáte včas vědět. K tomu slouží právě blinkry.

Naše doporučení: Věnujte několik dní tomu, abyste se cíleně přeučili sekvenci úkonů při změně jízdního pruhu a blikali dříve, než manévr zahájíte. Návyk se rychle zautomatizuje a bude to příjemnější nejen pro řidiče okolo, ale i pro vás samotné.

Dáváte znamení o změně směru jízdy včas?
Blinkry: Zdánlivě jednoduchá věc, ale řidiči je neumějí používat
Ohodnoťte tento článek!
4.5 (90%) 2 hlas/ů

14 KOMENTÁŘE

  1. Nepoužívání směrových světel je způsobena ignorací všech a všeho. Správné používání směrových světel se musí učit již v autoškole, ale to bychom museli mít kvalitní lektory autoškol. Tak zhruba před čtyřiceti pěti lety si jeden náš známí kutil udělal na autě dobrou vychytávku. Dal si na plynový a brzdový pedál mikrospínače a na zadní okno si nalepil malý semafor, když se rozjel a měl sešlápnutý plyn svítila zelená, když jej uvolnil a brzdil motorem svítila oranžová, a když položil nohu na brzdou svítila červená. Velice to pomáhalo při jízdě za ním, vždy jsme už dopředu věděli co asi bude dělat. Ale nijak se to netýkalo směrových světel.

  2. Ono to není jen o blinkrech, ale i o používání pedálů.
    Typický příklad:
    jedu si svých poměrně bezpečných 160 v prakticky prázdném levém pruhu a míjím cca 110-120 rychle jedoucí řiďounkou kolonu v pravém pruhu. Dálnice je přehledná a poměrně rovná. Pozorně sleduju, co se děje v pravém, protože co pár kilometrů se objeví mamlas co se nekoukne do zrcátka a buď udělá myšku, nebo to tam klidně pošle, bez toho, že by si ověřil rozdíl rychlostí – v obou případech samozřejmě bez blinkrů, nebo s blinkrama až když už je půlkou auta v levém pruhu. Že za mnou je 600 metrů volno, to už je pod jeho rozlišovací schopnost. Ti uvážlivější mě jen omezí a já prostě jen dám nohu z plynu, ale u divočáků se musí brzdit. A teď přijde další sranda. Předjížděč z pravého naprosto nedbá na provoz za ním, a místo aby (už v tom pravém) podřadil a pořádně na to šlápl (aspoň na těch 140 tacho, tj. 130), tak si jede stále těch svých 110, takže následuje brzdění číslo dvě. A aby to nebyl hned tak konec, tak zpátky do pravého se mu vůbec nechce, i když tam má místa tolik, že při svých 110 ho já v pohodě předjedu. Kdybych nebyl takový kliďas, tak mu na klakson zahraju Carmina Buranu.

  3. Už jsem psala jinde, dám blinkr a čekám, až si všimnou (zpomalí, bliknou…), provedu manévr. Hňupů, co přes plnou čáru přejíždějí bez blinkru je všude plno, vyškolí se sami. Mám podezření, že do nových audin a báv vůbec blinkry nemontují.

  4. Jeden “blinkrový” nešvar, který v článku není uveden: u křižovatek ve tvaru kříže, kde hlavní zahýbá naopak dávají často řidiči blikr i tam, kde by neměli a kde hrozí srážka vyplývající z nedorozumnění. Příklad (popisovaná je křižovatka na mostě Závodu Míru na Zbraslavi u nádraží)- auto jede z jedné strany po hlavní, která odbočuje doleva (tedy na Zbraslavi po mostě). Zprava je vedlejší, stejně tak pokračuje vedlejší směrem rovně. Auto jede rovně, takže by blinkr dávat nemělo. Protože ale sjíždí z hlavní, řidiči často dávají blinkr doprava. A to je problém: auto, které najíždí z té pravé vedlejší si myslí, že se s řidičem z hlavní míjí a vjede do křižovatky, kde se ale může s tím s autem z hlavní srazit. Problém je to hlavně na frekventovaných křižovatkách, kde řidiči najíždějící z vedlejší čekají na jakoukoli možnost křižovatkou projet (což na té Zbraslavi je).

    • Bohužel nepsané pravidlo říká, že jedu-li křižovatkou po hlavní silnici, jakéhokoliv tvaru a směru, nedávám znamení o změně směru jízdy (Z toho vyplývá, že znamení se dává vždy když hlavní opouštím). Sice to v pravidlech nikde není, ale tak 90% řidičů to praktikuje a policie nekontroluje. Moc chybí v médiích, na bilboardech atp. pravidelná osvěta týkající se jak stávajících tak nových pravidel provozu na pozemních komunikacích.

      • Ne jen to, nás to přesně takhle učil instruktor v autoškole, když říkal: “Směr jízdy je ten, kam vede silnice, po které jedeš a ne to, kam točíš volantem. Jedeš po hlavní, která vede např. do jiného města, tak máš směr jízdy na to město a to, že se cesta stáčí doleva neznamená, že měníš směr jízdy”. Je to stejné, jak na kruhovém objezdu, jedu po něm (točím vlevo), ale blikat začínám doprava, až když volant srovnám a kruháč opouštím.
        Problém je, že mi spousta lidí říkalo, že je jejich instruktoři učili v křižovatkách, s hlavní zatáčející vlevo, blikat doleva.
        Jak se v tom pak mají lidé vyznat, když i ti, kdo je to mají učit, je každý učí něco jiného ‍♂️

        • Nás zase učí na školení řidičů, že záleží na tvaru křižovatky podle dopravní značky hlavní silnice a tabulky pod ní. Zatáčí-li podle značky (bez ohledu na realitu) hlavní třeba doprava a vedlejší vede rovně, tak po hlavní blinkr dávám, sjezd na vedlejší (rovně) znamení nedávám. To v případě jsou li vedlejší ulice pouze po jedné straně té hlavní. Napojují li se vedlejší ulice k hlavní z obou stran, je to tak namalované na značce, znamení při zatáčející hlavní nedávám, ale vždy když sjíždím na vedlejší. Prostě je v tom bordel, ale do některých třeba indických zemí máme ještě daleko 😀 Kruháč je dost specifický, protože auto jedoucí po kruháči nemá automaticky přednost, nejede po hlavní, ale vše je řízeno dopravními značkami při vjezdu na něj.

  5. Dobře řečeno, ještě jsem nepotkal řidiče Audi a BMW aby dával blinkr. Možná je to příplatková výbava a proč si za takovou věc vůbec příplácet. 🙂

  6. Kolega z prace nedava blinkr kdyz hlavni neni rovne ale odbocuje. Pry mu to rekli v autoskole. Takze dava blinkr pouze kdyz sjizdi z hlavni. Ono by taky chtelo resit co je uci v autoskole. A presne jak se pise v clanku. Vsichni davaji blinkr tesne u krizovatky. Neresi odbocovaci pruh, tam zajede bez blinkru a pak blinkr tesne u krizovatky

    • Možná by stálo za úvahu, něco co dělá většina řidičů, zakomponovat do zákona aby to bylo i správně. Jak říkáte, to co dělá váš kolega, dělá z mé zkušenosti tak 80% řidičů 🙂

  7. Dávat blinkr, tedy znamení o změně směru jízdy, když projíždím křižovatku rovně ?! To je přímo smrtící návod na bouračku. Vůbec nerozhoduje jestli jedu po hlavní nebo vedlejší. Pokud nějaký instruktor v autoškole vypráví něco jiného, dělá si z frekventantů nebezpečnou legraci.

  8. Pane Josef : tohle může napsat jen duševně narušenej ubožák, mám bmw a blinkry dávám vždy když mám a včas takže si tyto výjevy ušetřete prosím…Děkuji

  9. Pro mne je situace, kdy mi jde mráz po zádech, když jedu a v řadě stojících a zaparkovaných vozidel začne jedno vozidlo blikat levým blinkrem. Znejistím a když to dopravní situace dovoluje, raději zastavím a pro jistotu dám blikajícímu autu možnost z řady vyjet.
    Již se mi totiž jednou stalo, že blikající vozidlo řízené mladou ženou vyrazilo z řady a jen dík mé rychlé reakci nedošlo k dopravní nehodě. Od této doby jsem na tuto situaci alergický a víc než ostražitý.
    Za tento nešvar může bohužel vágní výklad Zákona č.361/2000 Sb. o způsobu vyjíždění z okraje pozemní komunikace, kde není přesněji definováno, kdy přesně má vozidlo o úmyslu vyjet z okraje komunikace začít dávat znamení. Podle mého názoru tak má činit až se ujistí, že dopravní situace za ním to umožňuje, dříve NE.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: