I auta se spalovacími motory spotřebovávají elektřinu. Sice nepřímo, ale málo jí není

  • Majitele automobilů zpravidla zajímá pouze spotřeba paliva, za kterou přímo platí. Taková auta ale spotřebovávají i elektrickou energii 

  • Děje se tak nepřímo po započítání faktorů, jako je elektrická energie potřebná k samotné výrobě paliva nebo k provozu ropovodů 

  • Jen na výrobu litru paliva se spotřebuje zhruba 1,6 kWh elektřiny

Při porovnávání výhod aut se spalovacími motory a elektromobilů se všeobecně mluví o různé energetické bilanci, která kvůli náročné výrobě akumulátorů ani nemusí vyznívat příznivě ve srovnání s klasickými auty. Tím spíš, když vezmeme v úvahu auta s motorem na CNG. Jenže jak připomíná web Edison, i spalovací motory v podstatě konzumují elektrickou energii. Neděje se tak sice přímo, ale pořád je to energie, kterou by teoreticky bylo možné při přechodu na elektricky poháněné automobily ušetřit.

Edison ve svém článku rozvíjí teorii založenou na předpokladu, že lidstvo by potřebovalo po přechodu na elektromobily při počtu zhruba 41 milionů vozů sto miliard kilowatthodin ročně. Tohle obrovské číslo některé vede k námitkám, že na to nebudeme mít dost zdrojů. Zejména pokud se zaměříme na zdroje obnovitelné. Jenže řešením by mohlo být právě uspoření elektrické energie, kterou spotřebovávají auta se spalovacími motory už dnes.

Zjevně je kde šetřit

Výhodou elektřiny je fakt, že jak jednou dostanete k dobíjecí stanici dostatečně silné vodiče, je v podstatě vystaráno. Minimálně ve srovnání s řetězcem předcházejícím tankovací pistoli na čerpací stanici. Podle informaci magazínu Edison jedna čerpací stanice spotřebuje jen na vydávání paliva 200 000 kWh elektrické energie ročně, respektive na jeden vydaný litr připadá 0,1 kWh nepřímo spotřebované elektřiny. A to se nebavíme o tom, co spotřebuje čerpací stanice na doplňkové služby.

Elektromobily by se v budoucnu mohly nabíjet z obsahu vaší toalety

Jenže to je pořád jen nepatrný zlomek celého procesu. Edison připomíná rovněž skutečnost, že na výrobu litru paliva v rafinerii připadá zhruba 1,6 kWh elektřiny. Tudíž automobil se spotřebu 7 l/100 km nepřímo spotřebuje přibližně 11 kWh. Pro srovnání, menší elektromobily mají spotřebu zhruba 15 až 20 kWh/100 km.

Vše začne být opravdu zajímavé ve chvíli, kdy do této nepřímé spotřeby elektrické energie zahrneme ještě například provoz ropovodů. Edison pro představu jmenuje ropovod vedoucí z Marseille do Německa, který je dlouhý 769 km. K přepravě ropy je zde potřeba 34 čerpadel o výkonu 1600 až 2200 kW. Roční spotřeba pouze tohoto ropovodu samotného by měla být 100 gigawatthodin. Takové množství elektřiny by při ročním nájezdu 12 500 km vystačilo na provoz 45 tisíc elektromobilů.

Ropa může být sladká nebo kyselá. Zmapovali jsme fascinující a složitý proces její těžby

Přidejme k tomu rozvoz benzinu, provoz různých tankerů převážejících ropu po světě, nutnost vyrábět další suroviny jako olej nebo v čím dál větší míře močovinu a máme oblasti spotřeby energie, která by se při přechodu na elektromobily mohla uvolnit právě pro jejich provoz.

Článek magazínu Edison představuje zajímavý pohled na oblast, o které se moc nemluví. Přesto je potřeba dodat, že celá věc je trochu komplikovanější a rozhodně je to téma na mnohem delší diskuzi. Například ropovody a jejich čerpadla nebude možné jen tak vypnout ani po plném přechodu na elektromobily (stejně jako se nezbavíme tankerů převážejících ropu), protože z ropy se nevyrábí pouze palivo pro spalovací motory, ale také třeba plasty. A plasty se hojně používají na výrobu všeho možného včetně elektromobilů. Nehledě na to, že například rafinerie kromě různých produktů generují také odpadní teplo a to se dá využít třeba právě k výrobě elektrické energie.

I auta se spalovacími motory spotřebovávají elektřinu. Sice nepřímo, ale málo jí není
Ohodnoťte tento článek!
4.7 (93.33%) 12 hlas/ů

6 KOMENTÁŘE

  1. Tak určitě, dle vaší teorie spotřebuje čerpadlo 10kwh na natankovani 50l paliva, cca 50kc za elektřinu marže na benzínu je cca jedna koruna na litru, proč to Teda všichni prodáváme? Když vlastně čerpadlo spolika marzi?

    • Z článku vyplývá že veškerá elektrická práce je 1,6 kWh na litr. A to od “vysátí” z podzemí až po výbuch v pístu vašeho motoru. Těch čerpadel je po této cestě sakra hodně, takže se dá ta vaše “koruna za litr” i obhájit

    • Martin: V článku je napsáno, že pro načerpání 1l paliva je potřeba 0,1kWh energie. Pro 50l paliva je to 5kWh. V tom je zahrhnut kompletní provoz benzinky, jako jsou čerpadla, kompresory, osvětlení.
      Píšete kraviny.

  2. Fajn článok. A je pravda, že pre plné pochopenie je potrebná väčšia diskusia.

    Napr. aj straty pri prenose a distribúcii elektriny.
    Skutočnosť, že jednotka elektrickej energie vyrobenej elektrárňou sa nezhoduje s jednotkami distribuovanými spotrebiteľom. Niektoré percento jednotiek sa stratí v distribučnej sieti.
    Tento rozdiel vo vytvorených a distribuovaných jednotkách je známy ako strata prenosu a distribúcie. Technické straty sú normálne 22,5%a priamo závisia od charakteristík siete a spôsobu prevádzky.

    Ďalšie straty sú dané účinnosťou nabíjačky. Tj. na dobitie 100 kWh batérie je potrebné vyrobiť cca 130 kWh elektriny v elektrárni?

    • Máte pravdu, jenže tyhle ztráty platí (s výjimkou nabíjení) i pro dodávky elektřiny do rafinerií. Prostě tyhle kecy jsou jenom kecy, provoz spalovacích vozidel je brutálně neefektivní a energeticky velmi náročný. A to ještě neprobíráme spotřebu vzduchu na hoření v nich a zplodiny tím vzniklé, které mají další finanční dopady na cenu zdravotnictví. A už vůbec se nebavíme o hluku a vibracích, což jsou další náklady, související s budováním protihlukových opatření (stěny, okna, zelené valy, keře a stromy…) nebo rovnou vymísťováním vozidel z měst a obcí budováním drahých obchvatů na zemědělské půdě.

  3. To se ví už strašně dlouho, jen o tom ropáci neradi píší a informují. Spalovací auta nejezdí jen na ten benzín/naftu/plyn, ale i na spoustu uhlí a jádra. Nehledě na fakt, že i na elektřinu, protože bez baterky a alternátoru, neustále dodávajících elektřinu spalovacímu motoru ho ani nenastartujete, ani neudržíte v chodu.
    Prakticky každá rafinerie musí mít vele sebe uhelnou elektrárnu nebo přímou linku do jaderky. Tak brutálně energeticky náročná je. To, že si část elektřiny vyrábí sama z odpadů z výroby je sice pěkné, ale je to nesmysl, protože i na ty odpady padlo na začátku opět hodně elektřiny.
    Ano, i při plném přechodu naelektrovozidla budeme potřebovat nějakou rafinaci na např. výrobu plastů. Ale naprosto minimální.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: