Český (a československý) automobilový průmysl neprocházel po druhé světové válce zrovna příliš pozitivním obdobím. Socialistické centrální plánování invencím moc nepřálo a především neexistoval trh, který by dokázal zajímavé nápady zaplatit. Kupní síla obyvatel byla mizivá a přežívající automobilky dělaly jen to, co schválila Strana.
Po „únoru“ zaniklo mnoho malých automobilek a karosáren, většina byla znárodněna a začleněna pod jeden celek. Zůstaly tak vlastně jen dvě automobilky Škoda a Tatra, z nichž jen Škoda (nově AZNP) měla za úkol vyrábět auta pro širokou veřejnost. Tatra se starala o kusovou výrobu luxusních vozů pro stranické papaláše.
Doporučujeme: Pohnuté osudy automobilek východního bloku — Přežilo jich jen pár
Ačkoli si produkci českých značek spojujeme především s tím, co se nakonec vyrábělo a s čím jsme (nebo naši předci) jezdili, vývojová oddělení automobilek i tak pracovala na zajímavých a novátorských projektech. Ze stádia prototypu se většinou nedostaly, ale přesto ovlivnily uvažování na dlouhé roky dopředu. Také ukázaly, že snahu, nápady a šikovnost vývoj rozhodně měl. Jenže to v centrálně řízeném hospodářství nestačí...
Škoda 935
Proudnicová karoserie Škody 935 a uložení motoru vzadu připomínalo tehdejší Tatrovky. Byl to ale moderní směr
Na rozdíl od Tatry měla Škoda 935 plochý motor s vodním chlazením. Nakonec se do výroby tento vůz s poloautomatickou převodovkou nedostalVelmi zajímavý koncept představila automobilka Škoda v roce 1935 na domácím pražském autosalonu. Prototyp Škody 935 měl motor vzadu a aerodynamickou „proudnicovou“ karoserii. Koncepcí připomínal tehdejší Tatrovky a vlastně to také byla odpověď na Tatru 77. Škoda ale vsadila na plochý čtyřválec s vodním chlazením.
Zajímavostí bylo i použití francouzské elektromagnetické poloautomatické převodovky Cotal, ale pro případnou sériovou výrobu se počítalo spíše s klasickým mechanickým řazením. Nakonec vznikl pouze jeden exemplář. Další snahy o rozvoj této koncepce zastavila druhá světová válka.
Škoda 976 Karosa
Škoda 976 byl jeden z prototypů, který měl nahradit Spartaky a Octavie. Zajímavý byl motorem vpředu a pohonem předních kol
Nadějná vize se neprosadila kvůli nutnosti dovážet některé díly pohonu. Nakonec zvítězilo řešení „vše vzadu“ v modelu Š 1000 MBPrototyp z roku 1957 patřil ke studiím nové generace velkosériových vozů automobilky AZNP, které měly nahradit Spartaky a Octavie. Cílem bylo vytvořit vůz, který nabídne větší vnitřní prostor a hospodárnější provoz a také vyšší bezpečnost. Právě prototyp Škoda 976 byl ve své době skutečně unikátní, neboť spojoval motor vpředu s pohonem předních kol.
Za konstrukcí stál Ing. Rudolf Vykoukal, který navrhl například i Jawu Minor. Prototyp Škody 976 měl velmi dobré vlastnosti a překračoval všechna kritéria pro vnitřní prostor, nakonec ale sériovou výrobu zhatila nutnost importovat některé části předního náhonu. Sériové produkce se tak dočkal prototyp Š 977, ze kterého vzešla Škoda 1000 MB.
Moravan M56 a Avia 350
Moravan M56 byl prototyp malého a levného lidového vozítka, poháněný dvoutaktním motorem z motocyklu Jawa 350
Prototyp Avie 350 byl vskutku roztomilý. Auto nemělo dveře, dovnitř se nastupovalo odsunovací karoserií. Střecha šla odmontovatVětšina lidí zná, především díky sériové výrobě, modely Velorex (lidově přezdívané „hadraplány“). Dvoutaktní dvouválec Jawy 350 sloužil ale také k pohonu malých a lehkých lidových vozítek, které připravily letecké závody značek Avia a Moravan. Nakonec skončily ve stádiu prototypu.
Vozítka Avia i Moravan měla zajímavě řešenou koncepci interiéru, v případě Avie se sedadlem řidiče uprostřed a dvojicí cestujících po stranách. Ano, jako to měl o několik desítek let později legendární McLaren F1. Místo dveřmi se do vozu nastupovalo odsouvatelnou karoserií. Moravan M56T měl později také dveře a připomínal BMW Isetta.
Škoda 720
Prototyp Škody 720 s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Na této bázi měly vzniknout dvě modelové řady
Škodu 720 navrhl Giugiaro. Mladoboleslavská automobilka vývoj dokončila, ale komunisté jí projekt odebraliPrototyp druhé luxusnější modelové řady automobilky AZNP se měl stát výkladní skříní československého automobilového průmyslu. Design navrhlo studio Ital Design, vůz měl používat nový motor s rozvodem OHC, který byl umístěn vpředu podélně a poháněl zadní kola. Počítalo se s karoserií sedan, kupé i kombi a plánoval se masivní export na Západ.
Doporučujeme: Galerie 15 sportovních aut ze socialistických zemí
Na prototypu se pracovalo od roku 1967 a vše vypadalo velmi nadějně. Škoda dotáhla projekt tak daleko, že vlastně vytvořila i kompletní logistický řetězec a jen se čekalo na schválení. Ovšem strana nakonec rozhodla, že projekt převezmou teprve stavěné Bratislavské automobilové závody a Mladá Boleslav bude pracovat na novém projektu vozu s pohonem předních kol ve spolupráci s konstruktéry z NDR...
Škoda 740 a 760
Prototyp Škody 740 měl také motor vpředu a pohon zadních kol. Tento model měl nahradit vozy Škoda 100 a 110 (foto: Alofok, CC BY-SA 3.0)
Prototyp Škoda 760 měl motor vpředu a pohon předních kol. Platformu a motory měl používat i Trabant a Wartburg (foto: Alofok, CC BY-SA 3.0)Škoda 740 byl projekt menšího vozu s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Měl využít některé skupiny modelu 720 s tím, že se bude jednat o levnější produkt nahrazující vozy Škoda 100/110. Nakonec ale projekt zanikl ze stejných důvodů jako luxusnější Škoda 720. Měl uvolnit místo nové generaci vozu s pohonem předních kol.
Škoda 760 je právě prototyp oné předokolky, která měla vznikat společně s novými vozy automobilek Wartburg a Trabant. Všechno ale skončilo na příliš složité logistice, která měla fungovat na principu „just-in-time“. V hlubokém socialismu...
Vozy sdílely platformu, motory a řadu dalších celků. Vlastně se měl používat systém, který automobilky razí dnes. Na tehdejší dobu to ale bylo příliš ambiciózní a z česko-německého projektu sešlo. Zastaralá koncepce s motorem vzadu tak vlastně v modelu Škoda 120 z donucení přežila až do počátku devadesátých let.
Škoda 763 a 781
Jeden z návrhů řady 760 s koncepcí „vše vpředu“. Kupé Š 763 mělo patnáctistovku OHC o výkonu 86 koní (foto: Alofok, CC BY-SA 3.0)
Prototyp Škody 781 vycházel z konceptu Š 762 a jako jediný se dočkal dalšího vývojového stádia. Vznikl z něj sériový Favorit.Kupé Škoda 763 byla jedna ze zamýšlených karosářských variant nedokončeného projektu Škoda 760. K pohonu měla sloužit patnáctistovka OHC o výkonu 63 kW (86 k) a při jízdních zkouškách se dokonce ukázalo, že vůz Š 763 překonává tehdejší vybavení Veřejné bezpečnosti. Problémem ale byly především finance a problematická spolupráce se soudruhy z NDR.
Přesto všechno se projekt předokolky ale nakonec dočkal pokračování, i když už v samostatné režii československé automobilky. V roce 1981 představil vývoj prototyp Škoda 781, který vycházel z liftbacku Škoda 762 a kupé 763. Základem byla modifikovaná platforma a celé se to podařilo dotáhnout do konce jako Škodu Favorit. Zbytek je historie...
Tatra 613 Coupé Vignale
Elegantní kupé Tatry 613 navrhla karosárna Vignale. Vůz byl poničen při nehodě během testování, přesto Tatra postavila ještě jeden
Projekt luxusního kupé nakonec pohřbilo rozhodnutí, že nový model Tatry bude sloužit pouze stranickým funkcionářůmKupé bylo jedním z protypů nového luxusního modelu Tatra 613, které vzniklo v rámci návrhů v italské karosárně Carrizzeria Vignale. Vůz havaroval během jízdních zkoušek, ale Tatra dále na konceptu dvoudveřového kupé pracovala a upravila i vlastní prototyp pětidveřového modelu.
Doporučujeme: Galerie 10 pozoruhodných Tatrovek, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
Práce na dvoudveřové luxusní Tatře 613 však zastavilo především rozhodnutí, že sériový model bude sloužit pouze pro účely vysokých státních a stranických úředníků a nebude nabízen k soukromému prodeji. Ve státní sféře pak ale pro dvoudveřový model nebylo místo, takže z poměrně zajímavého a na svou dobu elegantního projektu sešlo.
Škoda Tudor
I v moderní době vznikaly nedokončené projekty. O dvoudveřovém kupé Škoda Tudor se ale od počátku říkalo, že je to jen studie
Automobilka si dobře spočítala, že v konkurenci věhlasných značek jako BMW nebo Mercedes-Benz by se drahá škodovka neprosadilaKoncept dvoudveřového luxusního kupé představila automobilka Škoda na autosalonu v Ženevě v roce 2002. I přes obrovský zájem veřejnosti už od samého počátku brzdila nadšení tvrzeními, že Tudor je pouze designová studie a nikoli předsériový koncept.
Mladoboleslavská automobilka si byla vědoma toho, jaké má v koncernu Volkswagen postavení. Určitě si dobře spočítala, že na důležitých trzích by se luxusní kupé s výrazně vyšší cenovkou nemuselo proti zavedené a prestižnější konkurenci od BMW a Mercedesu prosadit.