(Komentář) Tak nám otevřeli Smetanovo nábřeží. Nicméně pan náměstek pro dopravu Scheinherr nevyloučil, že jej uzavřou natrvalo, protože prý má na dočasnou uzavírku, podpořenou zavřením Malé Strany, kladné ohlasy. Chápu jeho pohled a dokonce mu ho ani nevyčítám. Je to i přes svérázné názory fundovaný člověk s vizí, byť neslučitelnou s vůlí a potřebami většiny obyvatel hlavního města. Jenže zjevně žije ve stejné bublině jako ostatní pražští konšelé.
Tolik pro ilustraci, v jakém podhoubí se rodí ideje, ovlivňující život Pražanů. Hlavní město se začíná topit v problémech plynoucích z dlouhodobě neřešené dopravy na svém území. Chybí okruhy, chybí další tři linky metra, které měly touto dobou již jezdit, chybí záchytná parkoviště, chybí přestupní terminály, chybí zkapacitnění a modernizace příměstských železničních tratí, které již dosáhly kapacitního limitu a na nichž osobní vlaky zoufale bojují o každý volný slot s rostoucí nákladní dopravou, která bohužel nemá Prahu kudy objíždět. Kvalita a hustota veřejné dopravy rapidně klesá s velikostí příslušného sídla, takže desítky vesnic v dojezdové vzdálenosti kolem Prahy jsou obsluhovány autobusy v nepoužitelné míře a kvalitě. Nehledě na fakt, že tyto stojí před Prahou ve stejných kolonách jako auta na neposílených radiálách.
A do toho přijde parta aktivních levičáků povětšinou nepražského původu s jednoduchým řešením: za všechno můžou auta, takže když je vyženeme, bude po problémech. A hned se pustí do údernické aktivity, zahájené již podobně kompetentními předchůdci: omezit, zklidnit, zakázat, zrušit. Fajn, auta nemají velké město zaplavovat. Jenže ve svém svazáckém nadšení zapomněli na detail: autem po Praze jezdí většinou lidé, kteří musejí, nikoliv chtějí. A velmi často jde o lidi buď na autě závislé, případně důležité, s nadprůměrnými výdělky, přinášející Praze přímý i nepřímý zisk.
Velká část by třeba do MHD i přesedla, jenže ta už rovněž dosáhla limitů. Kapacitní trasy totiž vedou téměř bezvýhardně přes centrum, a to není nafukovací. Navíc se ne každému chce v létě jezdit tramvajemi a autobusy, v nichž klimatizace, pokud tam už náhodou je, nemusí být zapnutá. Jiní by zase jezdili na kole či koloběžce, jenže Praha, jako neasanované velkoměsto v členitém terénu, nemá cyklostezky a ani je mít v potřebné kvalitě a kapacitě nemůže. Jistě, šlo by je postavit místo ulic, ale pak by zase němely kudy jezdit autobusy spolu s vozidly IZS.
Takže my, co jezdíme po Praze denně autem nikoliv z lenosti či plezíru, jsme více a více šikanováni. Třeba zbytečným Bus pruhem. Aktuálně nám vyrostl na Modřanské jako na jedné z posledních kapacitních radiálních komunikací, po níž se ve špičce ještě relativně dalo jezdit, a to v úsecích, jimiž vede jedna (!) linka s 20minutovým špičkovým intervalem (!!!). Jindy nám zase jízdu autem znepříjemňují záměrně nesynchronizovanými semafory, nutícími řidiče zastavit na každé křižovatce i v době dopravního sedla; zklidněním dopravy v podobě ukončení druhého jízdního pruhu ve prospěch přechodu v místech, kterými projde cca deset chodců denně; tu zakázanými průjezdy, šikanózními, neustále obracenými jednosměrkami; specifickými pražskými parkovacími zónami, otevřeně namířenými vůči autům i jejich majitelům. A tak dále.
Přitom musíme pořád více platit za různá povolení, spotřební daně na palivo, pokuty za nesplnitelné flotilové limity CO2 a silniční daně, časem i mýtné za vjezd do našeho vlastního města. Musíme dříve a dříve vstávat, abychom se dostali do práce, vydělávat na vysoké české daně. Stres na silnicích roste kvůli úřední šikaně ještě více, než by nezbytně musel. V médiích zase začínají dostávat prostor militantní nátlakové ultralevičácké bezskrupulózní bojůvky typu Auto*matu – paradoxně financované alespoň z části penězi těch, jimž svým aktivismem znepříjemňují život.
Ano, jednoho dne nás postupně donutíte vysednout z aut. Část z nás odjede platit své daně do jiného města, státu či kontinentu. Další část změní z lásky k místu a kořenům práci a bude na daních odvádět méně, protože bez auta bude méně flexibilní a tudíž méně zajímavá pro dobře platící subjekty. Zbytek přesedne do MHD, a ta okamžitě zkolabuje. Už nyní nestíhá a nemá kde brát řidiče, volnou cestu ani peníze na skokový nárůst počtu vozidel. Příměstští přestanou dojíždět, protože se do Prahy prostě nedostanou.
Ostatně o zoufalém přetížení řidičů, jimž nepřidává neustálé soutěžení a tlak na náklady, ideálně svědčí tragická série tří autobusových nehod v rozmezí dvou dní v nedávné minulosti. Řidiči se prostě nerozkrájí a více jich neseženete.
Takže, vážení zodpovědní, pokud nechcete rychlý kolaps města a vyschnutí finančních zdrojů, nechte nás dál žít. Nemusíme do konce života všichni jezdit po Praze autem, ale k alternativám se uchýlíme, až budou existovat a stanou se dostatečně atraktivními. Dříve ne, i když zjevně žijete v iluzi, že pozitivní motivaci lze nahradit restrikcemi a direktivy. Vybudujte výše uvedené, pak můžeme diskutovat. Aktivistické excesy, jaké v poslední době předvádíte, rozhodně nepovedou ke smíru a prosperitě. Praha není cvičiště pro beznadějné experimenty, naopak vás svými daněmi všechny živí a přeje si za to rozumnou správu bez výstřelků a respekt pro ekonomicky aktivní většinu bez šikanování nezúčastněnou, antikonsenzuální menšinou.