Více aut, méně mrtvých. Čeští řidiči už nejsou ostudou Evropy, ukazuje statistika

Statistika je děsivá! Čeští řidiči jsou nepoučitelní! Mrtvých na silnicích je moc! Takto nebo podobně reagovala řada českých médií na roční statistiku nehodovosti, kterou pravidelně zveřejňuje dopravní policie. Z aktuálních čísel za rok 2019 přitom ale vyplývá, že jsme na tom prakticky nejlépe v novodobé historii. A i další ukazatele v rámci Evropy, potažmo celého světa, řadí Česko mezi země, kde se rozhodně není třeba obávat vyrazit na silnice.

Policejní statistiky za rok 2019 ukazují 107 572 nehod, při nichž zemřelo 547 lidí. To je zlepšení oproti loňsku, kdy na cestách zahynulo o 18 lidí více. Nejlepší období v historii to ale úplně není, protože v roce 2017 zemřelo rekordně málo lidí – jen 502 a o rok dříve 545. I tak je na tom ale Česko s touto tragickou statistikou dlouhodobě velmi dobře.

Přečtěte si také:

Nehodovost v EU za rok 2018 potvrzuje, že v povolené rychlosti ani promile to není (komentář)

Stačí totiž porovnat aktuální hodnoty s hodnotami z minulých let. Loni zahynulo na silnicích o víc než polovinu méně lidí než v roce 2007. Zajímavé je pak srovnat statistiky počtu mrtvých a nárůstu osobních vozidel a dalších na českých silnicích. Mezi lety 2011 až 2019 (toto rozmezí je dohledatelné ve statitikách Sdružení dovozců automobilů) počet osobních aut stoupl ze 4,6 na téměř 6 milionů a vozidel celkově z 6,4 na více než 8,1milionu. To je nárůst o 27 procent u osobních a 29,5 procenta u všech vozidel. Počet úmrtí přitom klesl o 22,6 procenta. To ukazuje i naše grafika.

Počet obětí dopravních nehod plynule klesá. Občasné výkyvy jsou obvyklé, jak ukazuje graf

Policie přitom udává hned dva přehledy tragických příčin dopravních nehod. Ten zjednodušený slučuje více příčin do jedné. Podle policie tak nejvíce lidí zahynulo při nehodách zaviněných nesprávným způsobem jízdy a nepřiměřenou rychlostí.

V podrobnějším přehledu ale u tragických nehod vynikají konkrétnější příčiny. Jde o nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Zákon o pozemních komunikacích hovoří takto: „Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).“ Pak je to přejetí do protisměru a fakt, že se řidič plně nevěnoval řízení. Více už podrobnější tabulka:

Pakliže se ministerstvo dopravy svým návrhem na zpřísnění bodového systému snaží dosáhnout ještě nižšího počtu úmrtí, statistika mu ukazuje, že případná změna zákona nemusí mít až tak velký okamžitý vliv, ale dlouhodobě by možná mohla pomoci. Když totiž v roce 2006 přišel bodový systém, zahynulo sice na silnicích 956 lidí (o 171 méně než v roce 2005), ale následující rok se čísla vrátila zpět s 1123 mrtvými. Úmrtnost v následujících letech pak klesala zhruba dvakrát rychleji než dříve. Určitě do ní ale promlouvaly i nové vozy s bezpečnější výbavou, ať už jde o elektronické asistenty, nebo povinné ABS a ESP.

Méně nehod, nebo se jen nehlásí?

Podobné skoky ve statistice zaznamenaly i celkové počty dopravních nehod. Zatímco v roce 2008 jich policie řešila přes 160 tisíc, o rok později to bylo jen necelých 75 tisíc. V tu dobu ale vstoupil v platnost nový systém, kdy řidiči nemuseli hlásit nehody do škody 100 tisíc korun. Od té doby počet nahlášených nehod opět narůstá. Do roku 2019 je to téměř o 43,8 procenta na 107 572 hlášených v roce 2019. Tato čísla ale mohou ruku v ruce jít s nárůstem počtu vozidel na silnicích i faktem, že pokud řidič neřídí své vlastní auto (firemní, na leasing), musí často kvůli pojištění volat policii, i když jde jen o odřené plechy. Nejčastější příčinou je, že se řidič plně nevěnoval řízení vozidla, nesprávně se otáčel nebo couval, nebo jiný druh nesprávné jízdy. Více tabulka:

Fakt, že se situace na českých silnicích výrazně zlepšuje podtrhují i celoevropské statistiky. Například server Euronews zveřejnil přehled vývoje počtu mrtvých na silnicích zemí EU mezi lety 2001 až 2018. Zatímco na Maltě počet mrtvých stoupl o 12,5 procenta a v Rumunsku, které patří dlouhodobě mezi nejnebezpečnější země Evropy, klesl jen o 23,8 procenta, u Česka je uváděné zlepšení na hodnotě 50,8 procenta. To je víc než na Kypru, ve Velké Británii, V Maďarsku, Lucembursku, Polsku nebo Finsku. Situace se u nás zlepšuje také rychleji než v Nizozemsku nebo Švédsku. Česko má tedy pokrok v rámci mediánu, je ale trochu podprůměrný. Průměr totiž dopředu žene rapidní zlepšení Litvy, jež měla v rámci EU katastrofální statistiky. Podobný pokrok zaznamenalo i Lotyšsko.

Přečtěte si také:

Při nehodách hrozí ženám těžší zranění než mužům. Crash testy na ně nemyslí

A jak je na tom Česku ve srovnání se světem? Evropské země a státy Oceánie jsou na tom veskrze nejlépe. První díky kvalitě vozového parku i silniční sítě, druzí hlavně kvůli tomu, že automobily nepatří k hlavnímu způsobu tamního transportu. Úmrtí na silnicích se dají měřit jednoduchým počtem, počtem úmrtí na 100 tisíc vozidel nebo počtem úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Z posledního hlediska je Česko na 31 místě ze všech států světa, přičemž první je Monako s nulou mrtvých, druhé jsou Federativní státy Mikronésie, kde je automobil spíš raritou. Celkově jsou ale globální statistiky méně přesné a mohou u jednotlivých států pocházet z různých období.